Přerov nad Labem - zámek a halštatské hradiště

Kam a jak jedeme?

Přemýšleli jsme, kam se vypravíme poslední letní víkend tohoto roku na výlet a rozhodlo za nás jedno periodikum, kde jsme se dočetli, že právě tento týden budou na mnoha místech otevřeny v rámci Dnů evropského kulturního dědictví standardně nepřístupná místa. Zvolili jsme návštěvu zámečku v Přerově nad Labem, kam jsme tentokrát dojeli automobilem, který jsme odstavili na návsi před zámkem, odkud jsme pak vyrazili po žluté turistické značce směrem na Přerovskou hůru.

Za čím jedeme?

Téměř každý z nás se rád jednou za čas podívá do míst, která jsou běžnému člověku nedostupná. A tak ani my nejsme výjimkou a podlehli jsme vábení renesančního zámečku v Přerově nad Labem, který je ještě stále v držení Českého rozhlasu. Do zámku se vstupuje jindy zavřenou a zamčenou brankou ze směru od národopisného muzea lidové architektury (skanzenu). Po překonání původně vodního příkopu po kamenném mostě se rázem ocitáme na původním nádvoří čtvercového zámku, který byl přestavěn z původní vodní tvrze okolo roku 1380, ale nebyl ještě dokončen. První rozsáhlou rekonstrukci a dokončení provedl tehdejší majitel, komorník království českého, Jindřich ze Šelmberka. Za třicetileté války, přesněji v roce 1639 pobořili severozápadní křídlo zámku švédští vojáci pod velením generála Johana Banéra. Dalším velkým mezníkem pro tento zámek bylo jeho vlastnictví Ludvíkem Salvátorem Toskánským, který jej v letech 1872 - 1873 nechal rekonstruovat v jeho původní podobě, resp. jeho jihovýchodní křídlo, které ač zdevastované přece jen stálo a toto se zachovalo až do současných chvil. Mezi velice zajímavé majitele zámku patřili členové císařské rodiny František Josef I. a Karel I. Po druhé světové válce zámek připadl státu a od 60. let 20. století v něm hospodařil tehdejší Československý, později Český, rozhlas. Ze zámeckého vybavení v interiérech není k vidění nic, ale gotické a renesanční ostění, včetně krásných krbů a nástěnných maleb, se v zámku dochovalo a v žádném případě se nedá této prohlídky litovat a to i pro zajímavé výhledy z oken a balkonu zámku, které nejsou jindy k vidění.

Po prohlídce zámku jsme se po žluté turistické značce vypravili na nedaleký vrch zvaný Přerovská hůra, kde se mají vyskytovat zbytky hradiště z doby Halštatské, které bylo užíváno i v době hradištní. Pravda tyto zbytky jsme sice neobjevili, ale rozhled z tohoto místního, 237 m vysokého, velikánu je nádherný, jak směrem na Čelákovice a Prahu, tak směrem na Český Brod.

Všem dalším návštěvníkům můžeme ještě doporučit návštěvu některého z dalších zařízení v Přerově nad Labem - Národopisné muzeum lidové architekrury a Moto Velo Muzeum.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Občerstvit se je možné přímo v Přerově v cukrárně „U školy", kde si můžete dát nějaký ten zákusek, chlebíček, či kávu, na oběd bych asi zkusil Penzion BOMBER Josefa a Tomáše Skuhravých : www.cmail.cz/bomber/ nebo potom v Lysé nad Labem některou z restaurací.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Něco, co je pro člověka neobvyklé, se snad musí líbit vždy a pak člověk dokáže přehlédnout určité nedostatky způsobené typem využití objektu, i když Přerov rozhodně patří k objektům s citlivějšími zásahy než je z minulých let obvyklé.

Ostatní informace

Parkování je možné hned na návsi před zámkem nebo v prostoru před skanzenem. Více informací k historii zámku a dalším památkám zjistíte na http://www.prerovnl.cz/