Přes Kapucínské skály na rozhlednu.

Kam a jak jedeme?

Několikrát jsem jel po silnici z Prahy do Karlových Varů. Vždy jsem obdivoval skály nad silnicí u obce Ležky. A tak jsem se na ně vypravil.

Za čím jedeme?

Od konečné stanice autobusu v Ležkách jdu po novém místním značení do sedýlka mezi vrchy Jelení a Na Velké skále. U betonového bunkru /řopíku/ a opravených božích muk opouštím značenou cestu a odbočuji po široké lesní cestě na vrch Jelení. Cesta vede v blízkosti hrany skalních bloků, které se tyčí přímo za posledními domy vesnice. Z cesty jsou odbočky na okraj skal s vyhlídkou na blízké okolí. Okolo cesty je mnoho velkých žulových balvanů, tak zvaných bouldrů. Nejznámější z nich se nazývá Velryba. Časté místo horolezců, kteří si oblíbili tento druh lezení. Došel jsem až na konec cesty k dalšímu řopíku. Okolo skalního městečka jsem se vrátil zpět na rozcestí.

Po značené cestě jsem vystoupal ke skalám, které se vypínají 200 metrů nad krajinou. Po hřebenu skal přicházím k místním dominantám - k Soví věži a Kapucínu. Rozeklané skalní věže se stěnami až 20 metrů vysokými jsou oblíbené horolezci. Je zde vytyčeno mnoho lezeckých cest různé obtížnosti. Ze skalní hrany je hezký výhled na okolní krajinu.

Pomalu se vracím zpátky. Nesestupuji po značené cestě, ale pokračuji dál pěšinou po hraně skal až k Poslední skále. Odtud pěšina velice prudce a nebezpečně schází na přístupovou cestu, kterou se vracím zpět do Ležek. Po místním značení pokračuji do Lubence.

Hned za obcí, u silnice, míjím nádherný smírčí kříž, který má tvar lidské postavy s velkou kulatou hlavou, kde je vytesaný reliéf berličkového kříže.

Dalším cílem je Vochlická rozhledna. Na internetu jsem se dočetl, že rozhledna je zavřená, ale že je možné si půjčit klíče od rozhledny v obchodě vitrážnické firmy v Lubenci.

Velice ochotná pani mi zapůjčila klíče od rozhledny a také od kostela sv. Jiljí v Libyni. Ještě k tomu přidala mapku a pár rad na cestu. Z Lubence vede na rozhlednu žlutá TZ.

Vochlická rozhledna je třetí nejstarší rozhledna u nás. Byla postavena v roce 1881. Na konci minulého století zbylo z rozhledny jen poničené obvodové zdivo. Sešla se parta nadšenců, která začala rozhlednu opravovat. Ta byla v roce 2010 zpřístupněna. Vzrostlý les okolo rozhledny umožňuje jen omezený výhled.

Tito lidé také odkoupili ruinu kostela sv. Jiljí v Libyni. Kostel postupně opravují a vzniká zde muzeum vitráží. Budou zde ukázky způsobů vitráží, používané nářadí a materiály. Zapůjčeným klíčem jsem si kostel odemkl a měl jsem tak možnost obdivovat jaký kus práce zde již byl udělán. Na zdech jsou fotografie a popisky jak ruina kostela vypadala a co se každý rok podařilo udělat. Je opravený gotický presbytář, kostel má novou střechu a je přístupná hrobka pod kostelem.

Po prohlídce jsem se vrátil zpět do Lubence, vrátil klíče a měl jsem ještě chvilku projít se po Lubenci než mi jel autobus.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Trasa výletu není dlouhá, tak stačí občerstvit se v Lubenci.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Krásné uskupení skalních věží, ojedinělý smírčí kříž, zajímavý nápad s využitím zchátralého kostela.

Ostatní informace

Bližší informace o rozhledně, otvírací době a možnosti zapůjčení klíčů na http://www.vitraze.skloart.cz/. Vstupné 20,- Kč.