Přírodní rezervace a naučná stezka Božídarské rašeliniště, naučná stezka Blatenský příkop a štola Johanes

Když jsme před dvěma lety pár dnů pobývali na Božím Daru, samozřejmě jsme si museli projít i tuto naučnou stezku.

Národní přírodní rezervace se rozkládá západně od Božího Daru, našeho nejvýše položeného města. Historii města jsem popsala na 1. zastavení pěší trasy na Klínovec. Celá rezervace se rozprostírá na náhorní plošině ve výšce přes 1000 metrů. Přibližně uprostřed se vypíná Božídarský Špičák (1115 m) – 2. nejvyšší hora české části Krušných hor (po Klínovci). Tento čedičový kopec, který vznikl ve třetihorách, je zalesněný – roste zde převážně smrk, který občas doplňují listnáče. Smrčina, kleč, borovice blatka, trpasličí břízy, vřesoviště a louky – tak vypadá toto rašeliniště, které bylo vyhlášené r. 1965. Roste zde i masožravá rosnatka okrouhlolistá.

R. 1977 byla ve východní části rezervace zřízena okružní naučná stezka (r. 2011 byla kompletně zrekonstruována). Začíná v blízkosti infocentra v Božím Daru. Prochází městem, podchází silnici a pokračuje po povalových chodnících přes rašeliniště. Poslední 12. zastavení je na silnici na Rýžovnu, kde je i malé parkoviště. Na dvanácti informačních tabulí se dozvíte informace o geologii, lesnictví, ekologii, zoologii, botanice a samozřejmě o zvláštnostech zdejšího rašeliniště a historii těžby rašeliny. Do města se NS vrací po silnici. Nebo lze jít na opačnou stranu, kde vede 10 km dlouhá naučná stezka Blatenský příkop. Ta končí pod Blatenským vrchem nedaleko Horní Blatné. Na 23 informačních panelech se seznámíte s touto technickou kulturní památkou, která byla vybudována r. 1540 těžařskou společností. I tento kanál byl nedávno obnoven. Nyní slouží k odvádění povrchových vod, které odtékají z rašeliniště. Jejich kyselé složení by nepříznivě ovlivňovalo zdroj pitné vody.

Přes rezervaci vedou kromě turistických tras i cyklotrasy a v zimě běžecké trasy. Je povoleno se pohybovat pouze po těchto vyznačených trasách.

Po dobu našeho pobytu jsme byli ubytováni v pensionu U Sněhuláka. Ubytování i s polopenzí jsme sehnali přes Slevomat, byli jsme však maximálně spokojení. Prostředí hezké, pokoje čisté a prostorné, personál vstřícný, jídlo výborné. Byli jsme zde s devítiměsíčním vnoučetem, nic nebyl problém. Co víc si přát.

Jak jsme zjistili, není polovina května zcela to ideální období na prohlídku rašeliniště. Ještě se to moc nezelenalo, ale i tak se nám tam líbilo. Zajímavé byli i informace na tabulích NS.

Dopoledne jsme ještě zvládli prohlídku štoly Johanes. Tedy samozřejmě beze mne a vnoučete. Je však nutno si předem koupit vstupenku v infocentru nebo si vstup předem zarezervovat – http://www.stolajohannes.cz/cs/. Je možno jet autem na parkoviště Zlatý kopec, odkud je to ke vstupu už jen kousek. My jsme šli z Božího Daru pěšky – kus po cyklotrase a pak již bez dalšího značení po tzv. Mokré cestě. Nechá se to zvládnout, je to skoro 6 km. Chce to se správně trefit. Od vchodu do štoly vede hodně prudká pěšina na již naprosto pohodlnou Kaffenbergskou cestu. Chlapi mi tam kočárek s vnoučetem vynesli a já se pak pomalu vracela zpátky do města. Prohlídkou štoly byli nadšeni.

Přírodní rezervace a naučná stezka Božídarské rašeliniště, naučná stezka Blatenský příkop a štola Johanes na mapě