Přidat Zlín mezi oblíbené
Chaty a chalupy
Mapa Zlín a okolí
Procházka středem Otrokovic
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou
Kam a jak jedeme?
Částečné zatemnění mozku, nuceného pracovat v brzkých ranních hodinách na přípravě výletu bez své oblíbené drogy - ( kafé došlo !) - zapříčinilo, že máme z jednoho výletu najednou výlety dva !! Ptáte se, jak je to možné ? Jednoduše : dnešní podmračený den jsme se rozhodli navštívit Záhlinické rybníky a trolejbusem proto přejíždíme ze Zlína do Otrokovic na nádraží ČD. Táhnu Janu před ceduli s odjezdy vlaků s tím, že nám to za chvilku jede a ať chvátá.Čekáme, čekáme ... a já se najednou lépe podívám na vývěsní ceduli. A HROME ! Vždyť nám to odsud jede za víc jak za hodinu !! To se tedy Mistr tesař zase pro jednou řádně uťál, když už si ani neumí z Internetu řádně opsat vlakové spoje ... No nic, už se stalo a my tento "nadbytečný"čas využíváme k procházce do nepříliš vzdáleného středu Otrokovic.
Za čím jedeme?
I když nemají dnešní Otrokovice ani 20 000 obyvatel, jsou v rámci okresu druhým nejlidnatějším osídlením a svými výrobními giganty - výrobcem pneumatik BARUM Continental, společností MORAVAN ( sportovní letadla) a dalšími podniky, soustředěnými v areálu Toma - jsou daleko průmyslovějším městem, než mnohem větší sousední Zlín.
Území města, které leží poblíž soutoku Moravy s Dřevnicí, je přitom prokazatelně osídleno už od neolitu. První písemný doklad o Otrokovicích pochází z r.1141, kdy byla tato vesnička spolu se sousedními Kvítkovicemi majetkem církve. V roce 1576 zde byla vybudována tvrz a ta se stala správním centrem menšího odděleného feudálního panství. Po pol.18.století byla přestavěna na lovecký zámeček - hned vedle vznikla veliká barokní sýpka - a v tomto období patřily k Napajedlům. ( Ještě v 19.století se Otrokovice označovaly jako nejvýchodnější cíp Hané).
R.1841 byla budována žel.trať z Přerova přes Břeclav do Vídně a r.1889 je k nádraží v Otrokovicích připojena lokální trať, vedoucí do Zlína a do Vizovic. A pak přichází letopočet 1930 a s ním zlomový zvrat v historii tohoto sídla. Zlín trpí dopravními komplikacemi a nedostatkem vody a koncern BAŤA se rozhodne vybudovat nový pobočný závod právě zde. V místech zvaných Bahňák vyrůstá nové velké sídliště se Společenským domem - vše z nám důvěrně známého baťovského stavebního materiálu, jímž se stala režná cihla, poblíž pak vyrůstají první nové tovární haly. Protože stavba probíhala na podmáčené půdě, museli tu inženýři vyřešit nadzvednutí terénu. Kromě toho všeho tu byl vybudován i Baťův plavební kanál.
Po tragické smrti obuvnického magnáta se až do r.1946 Otrokovice jmenovaly Baťov. Poté byly Baťovy pomocné závody ( BAPOZ) znárodněny, statut města Otrokovice získaly r.1964, po sloučení s Kvítkovicemi. Od 70.let ve městě probíhá rozsáhlá bytová výstavba a počet obyvatel se více jak 2 x zvyšuje. To vše ale také znamená zánik veškerých památek Otrokovic. Tradiční zástavba mizí pod radlicemi demoličních bagrů, lovecký zámeček i barokní sýpka jsou srovnány se zemí a až do samého centra se vplazí přízraky šedých betonových oblud - panelových domů !!! Hned vedle vzniká ústřední sídliště a dnes tato část města nese honosný titul STŘED.
Z nádraží to k němu máme asi 1 km daleko. Procházíme sídlištěm přes docela hezky upravený park, pak po betonové lávce překonáváme Dřevnici, která se pod námi smutně vine vstříc svému zániku a splynutí s Moravou. Hned za řekou vlevo vidíme výraznou stavbu Kruhového domu, který je jakousi novodobou dominantou středu města. Budova obchodního domu Billa napravo je zato dokonalým architektonickým paskvilem. Upravené prostranství před ním zdobí aspoň záhony a fontánka.
Náměstí 3.května protíná hlavní silniční tah, takže nemá s hlavní funkcí, kterou mají náměstí plnit, nic společného... Hned za cestou vidíme nový moderní kostel sv.Vojtěcha, který byl dostavěn r.1995, vpravo před námi na druhé straně starší kostelík sv.Michaela Archanděla, který se krčí v malém parčíku s památníkem obětí světových válek. Než se k němu přes síť přechodů se semafory probojujeme, nastává pomalu čas na návrat zpět k vlaku ! Horní řada domů náměstí je zdobena novodobými - ( sem tam i povedenými ) - "architektonickými" výkřiky a nezapomeneme si povšimnout, že převážnou část domů tu tvoří restaurační zařízení. V tuto brzkou dopolední hodinu ale ještě mimo provoz ...
Přes panelákové sídliště, které ožilo alespoň novými barevnými fasádami, se vracíme na nádr. Tentokráte už ve správný čas a k tomu správnému vlaku ...
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Na cestu vyjíždíme hned po snídani a tak našim volátkům za tu hodinku a půl procházky nebylo třeba žádné stravy.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Nezavidíme Otrokovickým radním panelákové dědictví z komunistické minulosti. Vysoce ale oceňujeme jejich snahu se s tímto vypořádat - viz rozličné barevné fasády a doplňující architektura v centru města - a držíme palce, ať se bývalé šedivé centrum města mění na čím dál hezčí místo k životu pro jeho pracovité obyvatele ...
Ostatní informace
Protože jsme nevlezli do Billy, hospody byly ještě zavřené a cukrárnu jsme nenašli, tak jsme neutratili ani korunku. Na otrokovickém nádraží ČD je ale funkční bufet a taky známá restaurace " U mašinky", kde se dá velmi dobře a za levný peníz najíst.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Otrokovice
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Procházka středem Otrokovic
