Pština (PSZCZYNA)

Kam a jak jedeme?

Jedem do Polska do města zvané Pština.

Přijeli jse autobusem, ale dá se zde přijet vlakem, autem či na kole.

Za čím jedeme?

Když jste ve Slezsku, je nemožné, abyste netrefili do Pštiny. Nejlepším místem na zahájení procházky po městě je zdejší náměstí, krásný příklad středověkého urbanistického uspořádání budov.

Toto náměstí se mnohokrát stalo němým svědkem četných důležitých historických událostí, bylo však také centrem dávného hospodářského života. Právě zde byly pořádány velké trhy, mimo jiné na svátek sv. Hedviky a Sv. Víta, kdy sem přijížděli hospodáři z okolních vesnic.

„Srdce“ místního starého města vzniklo k dnesní podobě po požáru města, který propukl 8. Srpna roku 1748. Oheň se objevil v domě kováře Johanna Hasse a během několika hodin spálil celé město. Úplně zničené byly kostely, nemocnice, městské brány, ale také Radnice, škola, pivovar, mlýn a zámecká jízdárna. Po této katastrofě vznikla nová, zděná Pština. Kolem náměstí byly postaveny nejdříve přízemní a následně jednoposchoďové měšťanské cihlové domy s taškovými střechami. Dnes jsou v nich restaurace kavárny, banky a obchody.

Na severní straně náměstí je neobarokní evangelický kostel, postavený v letech 1905 -1906. U vchodu stojí za prohlídku krásný portál se dvěma sloupy, na vnější zdi kostela je umístěna náhrobní deska rytíře Viléma Václava.

Nemůžeme si také nevšimnout Brány vyvolených, přes kterou přijížděli na zámek králové, císařové a knížecí rodina. V bývalých prostorách, ze kterých stráže hlídaly bezpečnost majitelů zámků, je dnes Turistické informační centrum a kavárna.

Prohlédli jsme si zdejší zámek. Říká se, že je to polský Versailles. A není to pouze zdvořilostní srovnání. Stačí si prohlédnout vestibul zámku s nádherným kamennzým schodištěm, které vede do prvního poschodí, aby jste se přesvědčili, že jeho architektura a dekór navazují na vzory použité právě ve francouzské královské rezidenci u Paříže.

Schodiště vede do největších a nejvíce okázalých prostorn na zámku –do Zrcadlového sálu. Původní jídelna je dnes úspěšně využívána jako koncertní síň, ve které se cyklicky konají hudební koncerty, mimo jiné slavný festival barokní hudby „Večery u Telemanna“.

Zámek často měnil své majitele a byl přestavován. Za svůj nynější vzhled vděčí hraběcímu rodu von Hochberg, který získal pštinské panství z rukou Anhaltů v roce 1846.

Dnes je na zámku muzeum, které si první návštěvníci mohli prohlédnout 9.května roku 1946.

Expozice byla tenktrát velmi skromná a skládala se především z rodového stříbra Hochbergů. Nyní je možné si zde prohlédnout obytné interiéry z období přelomu 19. A 20. Stol., které jsou zařízené dobovým vybavením s velikou péčí o každý detail. V místnostech zrekonstruovaných na základě starých fotografíí jsou mimo jiné původní dekorace, nábytek, hodiny, zdradla, koberce a nádobí.

Všeobecně známa byla lovecká vášeň pštinských knížat. Zámek byl po určitou dobu střediskem honů, na které přijížděli aristokraté z celé Evropy. Lovili se zde jeleni a zubři. Můžeme si prohlédnout pokoj, ve kterém se konaly vojenské porady a byla přijímána důležitá rozhodnutí týkající se průběhu vojenských operací na frontách první světové války.

Nedávno se do zrestaurovaných gotických sklepení z 15.stol – nejstarší části zámku – vrátila zbrojnice. V šesti sálech byla shromážděna útočná i ochranná výzbroj z období od 15. Stol. Do 1.pol 20.stol. Ve vitrínách a na stěnách jsou umístěny pušky a myslivecké oštěpy, vojenské pistole, šavle, kopí a halaprtny. Expozici doplňují vitríny se zbojemi, kroužkovými košilemi a také orientální výzbrojí.

Pštínský zámek stojí na okraji velkého krajinného parku. Plocha velká skoro 160hektarů se skládá ze tří samostatných částí – Zámecký park, Nádražní park a Zvěřinec.

Hlavní zajímavostí Nádražního parku je dnes skanzen „zástavba pštinského venkova“. Milovníci dřevěné lidové architktury si zde mohou prohlédnout nevzácnější památky dávné regionální zástavby. K vidění je zde stáj, kovárna , stodola, mlýn či vozovna.

V parku Zvěřinec vznikla Ukázková zubří obora. Zvířata zde mají své stanoviště mezi duby, buky a habry. Z vyhlídkových můstků můžeme sledovat jejich chování a zvyky a v blízké budově turisticko-vzdělávacího střediska je ke shlédnutí stálá expozice věnována historii jejich lovu. Je zde i trojrozměrná filmová prezentace. Návštěva obory umožní, aby si kazdý rozšířil zajímavým způsobem vědomosti o světě rostli a zvířat dávného pštinského pralesa.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Byl to celodenní výlet, spali jsme doma.

Svačinu jsme měli v batohu. Na náměstí v místní restauraci jsme si koupili točenou zmrzlinu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nejkrásnější byl páv, kterého jsme spatřili v zubří oboře. Byl krásný ale nebezpečný, kamarádku zobnul do prstu. Tak bacha na něj.

Škoda, že ve skanzenu nejsou záchody, potřebovali jsme si odskočit.

Ostatní informace

vstupné:

zubří obora: platili jsme 11zlotých při vstupu do zubří obory - ve vstupence je zahrnuto vstupné do místního skanzenu

zámek: vstupné 14,50ZL

zbrojovna: 5ZL