Důl Gabriela

Důl Gabriela, jméno zřejmě nejvíce hodící se k této bývalé šachtě a pokud dnes někdo zavede na ni řeč, tak ji ani jinak neřekne. Ani si při tom možná nevybaví, že nesla jméno na počest manželky zakladatele dolu - hraběte Žerotína. Psal se rok 1852, když po impulsu z objevení 79cm vysoké uhelné sloje, rozhodl pro základy budoucí šachty. Šachta procházela od počátku bouřlivými obdobími od různých požárů, výbuchů až třeba po dočasné upuštění od těžby.

Navzdory neslavné minulosti byl důl i povrchové zařízení opět zprovozněn, náležitě zmodernizován kolem r. 1914 a opět silou přírody ničen, včetně rozboření těžních věží díky výbuchu plynů v r. 1924. Po dvou letech začal důl znovu těžit a v podobě shodné od tohoto období se zachoval po celý zbytek své životnosti.

Datum "Posledníhovozíku", který vyjel z  tohoto dolu, mi není přesně znám. Bylo to někdy v létech 1991 - 95. Wikipédie sice uvádí r. 2004, ale tento údaj není správný, bohužel mnohé další články, věnující se dolu Gabriela  čerpají právě odsud. V období kolem data vyjetí "Posledního vozíku" byli horníci  převedeni na sousední Důl Darkov. V těžebním poli bývalého Dolu Gabriela zůstalo v tu dobu ještě kolem milionu tun uhlí a ty se pak dobývali oklikou z Dolu Darkov.

Bývalý důl Gabriela (dříve taky UNRRA, pak Mír a opět Gabriela) měl původní rozlohu zhruba desetkrát větší než to, co z něj zbylo dnes. Zůstaly jen dvě těžní věže a jedna rozlehlá budova dílny. Ta nám jistě jako první „padne do oka“, když se dostaneme po přístupové komunikaci za porost, který nám ji dosud zakrýval. I letmý pohled z dálky na budovu napovídá, že uvnitř ní to historii přímo dýchá. Neméně stejné lze odtušit i u přilehlých dvou budov u těžních věží. Důvod k tomu je prostý:  Vnitřní prostory i to, co je vidět zvenku, bylo postaveno převážně na přelomu 19. a 20. století. Fanoušci industriální historie by si zde jistě přišli na své. Bohužel objekt jako takový je veřejnosti nepřístupný. Zatím nelze odhadnout, zda se to v blízké budoucnosti nějak změní, na nedalekém dole Barbora jsou v tomto směru o poznání dále. Pokud by se tak ale mělo někdy v budoucnu stát, bylo třeba docílit toho, aby na Gabrieli po kupě zůstalo alespoň to co zůstalo. Z toho důvodu je areál důkladně oplocen a hlídám pohybovými čidly, na které je v kombinaci s kamerami napojena ochrana objektu. Ta však nesídlí v objektu, ale na dálku si pomáhá kamerou u objektu a čidly.

Možná máte povědomí o hře zvané Geocaching, možná ne, ale slovní spojení keš – nebo – li schránka (poklad) jste jistě někde slyšeli. Jednu takovou keš jsem zprovoznil právě u dolu Gabriela a je ukrytá v jeho blízkosti. Hráči geocachingu mají za úkol najít tuto keš dle GPS souřadnic. Jednak si zahrají hru a jednak je díky tomu přivedu na místo o kterém třeba ani nevěděli. Je fakt, že ochranku za dobu co provozu keše zatím nepotkal nikdo z těchto „hledačů“ keší. Naopak s provozovateli  střelnice, která se nachází až za dolem Gabriela, měl kontakt  možná každý desátý nálezce keše.

Tohle malé odbočení je jen tak na okraj, aby jste věděli, co vás může u dolu Gabriela potkat. Jak píšu výše, s ochrankou problém nyní není. Před časem jsem telefonicky mluvil s jejich šéfem a ten mi potvrdil, že nemá nic proti tomu, když někdo bude chtít svým potomkům ukázat místo, kde kdysi pracoval a kde třeba i zanechal kus svého zdraví. Dokonce neměl nic ani proti tomu, aby se pro účel návštěvy dolu použilo parkoviště, které se nachází na konci přístupové cesty. V minulosti to bylo „nádvoří“ před hlavním vstupem do závodu. Ale dál po trávnaté cestě už nepokračujte, ta už je v „hájení“ provozovatele střelnice a prý chtějí i udělovat pokuty za překročení. Je tam zákazová značka a červený praporek, jistě to nelze přehlédnout.

Přístupová cesta k dolu Gabriela je znázorněná na mapce zde ve Fotogalerii. Dostanete se k objektu zhruba na vzdálenost padesáti metrů, což na pořízení fotografií bude bohatě stačit. Dál už raději nechoďte, ať nevyvoláte nelibost střelců. Parkoviště doporučuji použít také dle mapky, už jen kvůli tomu, že je z něj pěkný výhled na šikmý kostel Sv. Petra z Alkantary.

 

 

 

Na místní komunikaci, vedou k bývalému dolu, se odbočuje vlevo z hlavní silnice Karviná - Havířov na kopečku po projetí kolem Dolu ČSA a z opačného směru odbočit vravo po projetí kolem Kostela Svatého Petra z Alkantary.