Koncentrační tábor Osvětim.

8:00 - 15:00 prosinec až únor
8:00 - 16:00 březen, listopad
8:00 - 17:00 duben, říjen
8:00 - 16:00 květen, září
8:00 - 19:00 červen, červenec, srpen

Zajímavosti k výletu Auschwitz-Birkenau byl hlavní a nejznámější ze šesti koncentračních a vyhlazovacích táborů zřízených nacistickým Německem k provádění své politiky, konečného řešení, které mělo za cíl masové vyvražďování židovského národa v Evropě. Postaven byl v Polsku za nacistické německé okupace nejprve jako koncentrační tábor pro Poláky a později sovětské válečné zajatce, ale brzy se stal vězením pro mnoho jiných národností. V letech 1942-1944 se stal hlavním masovým vyhlazovacím táborem, kde byli Židé mučeni a zabíjeni pro své takzvané rasové původy. Kromě masové vraždy více než milionu židovských mužů, žen a dětí a desítky tisíc polských obětí Osvětim také sloužil jako tábor pro rasovou vraždu tisíců Romů a Sintů a vězňů z několika evropských národností. Nacistická politika oloupení, degradace a vyhlazení Židů byla zakořeněna v rasistické a antisemitské ideologii propagované třetí říší.

Auschwitz-Birkenau byl největším z komplexu koncentračních táborů za nacistického německého režimu a byl ten, který kombinoval vyhlazení a nucené práce. V centru velkého vykořisťování a utrpení, zůstává ze dvou táborů Osvětim I a Osvětim II-Birkenau. Byl zařazen na seznam světového kulturního dědictví jako důkaz této nelidské, kruté a metodické snahy popřít lidskou důstojnost, kdy některé skupiny lidí byly považovány za nižší, což vedlo k jejich systematickému vraždění. Tábory jsou živé svědectví o vražedném charakteru antisemitské a rasistické nacistické politiky, která způsobila zničení více než 1,2 milionu osob v krematoriích, 90% z nich byli Židé. Hradby, ostnatý drát, železniční vlečky, plošiny, kasárna, šibenice, plynové komory a krematoria v Osvětimi-Birkenau jasně ukazují, jak docházelo k holocaustu, stejně jako nacistická německá politika vedla k masovému vraždění a nuceným pracem. Sbírky na místě slouží k zajištění důkazů o těch, kteří byli zavražděni promyšleně, stejně jako prezentace systematického mechanismu, kterým toto bylo děláno. Osobní předměty ve sbírkách, jsou svědectvím o životě obětí před tím, než byli přepraveni do vyhlazovacích táborů. Místo a jeho krajina má vysokou úroveň autenticity a integrity, protože původní doklad byl pečlivě zachováván bez zbytečného restaurování.

Po celém světě se Osvětim stala symbolem hrůzy, genocidy a holocaustu. Byla založena v roce 1940 Němci, na předměstí Osvětimi, polského města, které bylo připojeno k Třetí říši nacisty. Jeho jméno bylo změněno na Osvětimi - Konzentrationslager Osvětimi. Přímým důvodem pro zřízení tábora byla skutečnost, že hromadné zatýkání Poláků rostlo nad schopnosti současných "místních" věznicí. Rozdělení tábora První a nejstarší je tzv. "hlavní tábor", později také známý jako "Osvětim I" (počet vězňů se pohyboval okolo 15.000, někdy stoupl na 20.000), který vznikl na základě a v budovách předválečných polských kasáren.

Druhá část byl tábor Birkenau (který držel více než 90.000 vězňů, v roce 1944), také známý jako "Osvětim II". To byla největší část komplexu Osvětimi. Nacisté ho začali stavět v roce 1941 na místě obce Brzezinka, tři kilometry od Osvětimi. Polské civilní obyvatelstvo bylo vystěhováno a jejich domy zabaveny a zničeny. Větší část aparátu masového vyhlazování bylo postaveno v Birkenau a většina obětí byla zavražděna. Více než 40 náhradních táborů s využitím vězňů - otroků, bylo založen především pro různé druhy německých průmyslových závodů a farem, mezi 1942 a 1944. Interessengebiet Němci izolovali všechny tábory a sub-tábory od okolního světa ostnatým drátem. Veškerý kontakt s vnějším světem byl zakázán. Místního obyvatelstvo, Poláci a Židé žijící v blízkosti nově založeného tábora, byli vypuzeni do 1940-1941. Přibližně 1000 z jejich domovů bylo zničeno. Ostatní budovy byly zařízeny pro důstojníky a poddůstojníky z tábora SS posádky, kteří někdy přišli s celými rodinami. Sbírky Památník v Osvětimi zahrnuje rozlehlé pozemky původního tábora, bloky, kasáreny a strážní věže. Dále také desetitisíce objektů zvláštního charakteru, zvláštního významu a zvláštní symboliky. Především se jedná o osobní věci podaných deportovaných osob. Tvoří ojedinělý soubor předmětů spojených s utrpením lidí deportovaných do Osvětimi. Také předměty spojené s životem vězňů tábora jízdního, který dokazuje svědectví nejen primitivní životní úrovni a hygienických podmínek, hladovění, ale také se snaží chránit lidstvo za ostnatým drátem v Osvětimi.

Muzejní sbírky obsahují také objekty spojené s posádkou SS, pachatelů trestného činu. Tyto sbírky obsahují: 110 000 párů bot; 3.800 kufrů, 2100 z nich nesou jména svých majitelů; Více než 12.000 nádobí; 470 protéz a ortéz; 350 pruhovaných šatů tábora; 250 talismanů. Více než 6 tisíc uměleckých děl (včetně asi 2 tisíce z nich byly vyrobeny vězni). Osobní věci Nejhlubší symbolický význam spočívá v osobních věcech lidí, většinou Židů, přinesených do Osvětimi Němci z celé obsazené Evropy, za účelem zabití. Existují tisíce položek každodenního života, jako kuchyňské nádobí, obuv, brýle, boty, polské kontejnery, kartáče, Hřebeny aj. Ty svědčí nejen o rozsahu lupu prováděných Němci, ale i o utrpení a smrti jejich vlastníků. Kufry se jmény, daty narození, dopravními čísly a adresami jsou důležitou dokumentární hodnotou a jsou často jediným důkazem, že daná osoba byla deportována do Osvětimi.

Další skupina originálních předmětů z tábora se skládá z pruhovaného oblečení vězňů, dřeváků, mísy, nábytku a dalších předmětů z bloků a kasáren, kde sídlili vězni. Ty dokumentují každodenní život vězňů, ilustrují projevy rezistence a vzájemné pomoci a ukazují, jak se vězni pokoušeli informovat okolní svět o zločinech spáchaných v táboře. SS položky Sbírky i předměty zanechané pachateli, jako jsou helmy a boty. K dispozici jsou také nástroje, které SS působila utrpení vězňům. Mnoho předmětů odrážení úroveň detailů, která charakterizovala plánování a organizaci tábor. Patří mezi ně nástěnky pro oznámení, statistiky a vedení záznamů. Dále položky, které představují důkaz o trestné činnosti spojené přímo s holocaustem, jakými jsou nádoby, které obsahovaly Cyklon-B slouží k zabíjení lidí v plynových komorách.

Za druhé světové války bylo město přičleněno k Německé říši a byl zde postaven nejprve koncentrační tábor Auschwitz v areálu bývalých kasáren. Pozdění, v roce 1942, byl na druhé straně vybudován rozsáhlý vyhlazovací tábor Auswitz II - Birkenau a menší tábor Monowitz. Hlavním důvodem vzniku nebylo masové vyhlazování, ale potřeba uvěznění velkého počtu Poláků. Roku 1941 začal být realizován plán konečného řešení židovské otázky, tedy vyvraždění židovské rasy, jako takové. Kapacita v roce 1944 dosáhla 90 000 vězňů, denně bylo možné zavraždit a spálit až 10 000 lidí. V táboře v Osvětimi byly vražděni nejen židé ale všechny národnosti tehdy okupované Evropy. Tábor se také stal sídlem neblaze proslulých lékařů SS, zejména Josefa Mengeleho. Tito lékaři prováděli pokusy na lidech a nově příchozí rozdělovali na ty, kteří byli určeni k okamžitému zabití a na ty, kteří jsou určeni k utýrání otrockou prací a zabití později a nakonec na ty (zejména děti), kteří se hodí na jejich pokusy. V letech 1942 1944 bylo vybudováno dalších 40 podtáborů. Ke vraždění sloužil granulovaný cyklon B. Když se blížila Rudá armáda, odvezli nacisté většinu živých vězňů do jiných koncentračních táborů, plynové komory a krematoria vyhodili do vzduchu a snažili se také zničit písemné důkazy jejich vraždění. Přesto zůstalo mnoho nezvratných důkazů o těchto zločinech proti lidskosti. KT Osvětim byl osvobozen 27. ledna 1945 Rudou armádou, jež tímto dala svobodu 7 000 vězňů, kteří v táboře zůstali i po evakuaci jednotkami SS.

Nacistické Německo založilo kolem 20 000 různých táborů, v nichž věznili miliony obětí. Tábory byly používány pro řadu účelů - pracovní tábory, tranzitní (průchozí) a také vyhlazovací, určené výhradně pro hromadné vraždění. Pouhé dva měsíce vlády stačily Hitlerově NSDAP ke zřízení prvního koncentračního tábora v Dachau.

Auschwitz I je místo, kde nacisté otevřel první osvětimské tábory pro muže a ženy, kde se uskutečnily první experimenty v používání Cyklonu B k usmrcení lidí, zde zavraždili nacisté první transporty Židů. Zde měl také velitel tábora kancelář.

Solné doly Vělička

Solný důl je vzácnou památkou materiální kultury, jehož světová hodnosta byla v roce 1978 potvrzena zápisem do prvního seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V roce 1994 byl solný důl uznán prezidentem Polské republiky Lechem Walesou za památku dějin. Všechno začalo zhruba před 13,5 miliony lety, kde začala krystalizace solí rozpuštěných v mořské vodě. Vypařením vody vznikly usazeniny soli, které pak vyplnily oblast zvanou Karpatskou prohlubeň. Sůl se zde těžila nepřetržitě od středověku až do roku 1996. Dříve než bylo objeveno ložisko Kamenné soli, sůl se získávala vařením solanky... Historii, současnost, těžbu soli a mnohé další informace barvitě a vtipně popisují místní průvodci. Zhlédnutí nádherných solných dolů ve Věličce patří bezesporu k opravdovým zážitkům.

Polsko

Během jednodenního zájezdu do Polska se dozvíte o dějinách Polska, významných osobnostech a také to, jaké speciality nezapomenout ochutnat. Historie Polska se začíná psát v 10 století v rukách Měška I, knížete Polanů. V té době byla tato území nejrozlehlejší slovanskou zemí. Měško I přijal křesťanství a jeho rod Piastovci vládli až do roku 1370, často ve sporech s českými Přemyslovci. Významným rodem, který vládl v Polsku byli litevští Jagellonci během jejichž vlády došlo také ke sjednocení s Litvou. České dějiny se prolínají s polskými v nejednom století. Také například v okamžiku kdy si král Václav II vzal za ženu 12.tiletou Elišku Rejčku. Za zmínku stojí také Mikoláš Koperník a nebo papež Karol Wojtyla.

Polské speciality

Polská kuchyně je ovlivněna Ruskou a Litevskou, kde se využívá hojně zelí, houby a brambory. Pokud by jste chtěli ochutnávat místní speciality, nezapomeňte na bigoš - guláš se zelím, masem a klobásou. Pochází z dob Jagellonců, kteří pořádali hony do lesů a bylo třeba dobrého a vydatného jídla. Žurek - polévka z chlebového kvásku. Nedílnou součástí místní kuchyně jsou také ryby - sledi a kapři a nesmíme zapomenout na pirožky na mnoho způsobů.

Termíny zájezdu do Polska, odjezdy Brno a okolí:

8.5. 2013 - státní svátek, cena 790 Kč

Více termínů na www.ck-zajezd.cz