Putování Moravským krasem I

Kam a jak jedeme?

Tato trasa obsahuje vše co si od Moravského krasu můžeme přát - propadání potoka v podobě Rudického propadání, větrné mlýny - v Rudicích a v Ostrově u Macochy, skalní útvary na loukách, krasovou jeskyni v podobě jeskyně Balcarky, potoky mezi skalami i volně přístupnou jeskyni Hladomorna pod zříceninou hradu Holštejn. Zajímavostí je to opravdu hodně, takže je dobré počítat s tím, že se musí vyjít brzo ráno a návrat domů bude někdy později večer.

Začátek v Jedovnicích je díky optimálnímu dopravnímu spojení již tradiční. Odtud se vydáme na nedaleké Rudické propadání. Cesta z Jedovnic (vystoupit doporučuju už na zastávce Jedovnice - újezd) vede po naučné stezce, která vede přes Rudické propadání a v Rudici se točí zpět na Jedovnice. Sotva trošku naberete tempo už budete u Rudického propadání. Potoky se tu a tam (v Moravském krasu celkem často) z povrchu propadnou do podzemí, aby tam tvarovaly skály, hloubily dómy a umožnili tak růst krasové výzdoby. Takový ponor se nachází i u obce Rudice. Jedovnický potok se zde propadá přes několik stupňů do hloubky 86m. Celkový spád vody se pak v Hugonově dómě zmírňuje v hloubce asi 200m. Tento vodní spád tak patří mezi největší v ČR. Jedovnický potok se pak opět objevuje v Josefovském údolí u jeskyně Býčí skála. Celková délka chodeb v tomto jeskynním systému pak tvoří 12km. Z pozice turisty neuvídíme víc než jen padající potok. Pokud vás zajímá jak to vypadá dole, nezbyde vám asi nic jiného než se zúčastnit nějakého speleologického výcviku.

Cestou od Rudického propadání do Rudice můžeme vidět několik skalních útvarů, říká se jím skály Kolíbky. Mimojiné právě zde v období starších čtvrtohor žili medvědi, sobi nebo mamuti. Ty zde lovili naši předkové, kteří měli v Moravském krasu mnoho míst k úkrytům.

Do Rudice odtud cesta není dlouhá (stále jdeme po naučné stezce) a pokud se budete držet značky nebude problém mlýn najít. Rudický mlýn holandského typu byl založen roku 1865, tehdy měl otáčivou střechu pokrytou šindelem. V roce 1925 byly při bouři zničeny lopatky a v roce 1929 byl mlýn převeden na elektrický proud. V roce 1940 byl mlýn uzavřen, o pět let později mu bylo zrušeno mlynářské právo. Nějakou dobu mlýn chátral, v roce 1973 však byl na střeše znovu proražen vikýř, vytažen hřídel a vyrobeny lopatky. Od roku 1947 měl mlýn plechovou střechu, ale po roce 1994 byla tato střecha vyměněna zpět za šindelovou. Od tohoto roku je zde také muzeum. V přízemí naleznete expozici mlynářství, v prním patře expozici minearogologie a druhé patro je plné informací o jeskyních a jejich průzkumech. To vše vám přiblíží výborný průvodce, děda Eda. A pokud přemýšlíte jestli by to tady bavilo i děti tak ani chvíli neváhejte - bavilo ;)

Další cíl máme necelých 8km. Z Rudice se po naučné stezce vrátíme do Jedovnic, odkud se vydáme po červené značce. Úsek do obce Krasová je přes polní cestu, od obce Krasová už značka vede přes les, přes Krasovské údolí. Zanedlouho se nám otevře pohled na Ostrov u Macochy. Vidíme i místní větrný mlýn, ten ale narozdíl od toho Rudického není přístupný, je soukromý a slouží jako rekreační objekt. Co máme ještě blíž než mlýn na horizontu je jeskyně Balcarka. Tato jeskyně je, co se krápníkové výzdoby týče, asi nejhezčí přístupnou jeskyní Moravského krasu. Asi před 15-ti tisíci lety zde sídlila početná skupina lovců sobů a koní, v jeskyni bylo nalezeno mnoho ohnišť, pazourkových nástrojů a kostí zvířat. Všechny tyto doklady o pravěké lidské činnosti získal před asi sto lety učitel Jan Knies, dnes je tato sbírka uložena v ústavu Anthropos.

Jeskyně ale nyní prochází rekonstrukcí a je proto nepřístupná. Z jeskyně jsou odstraňovány pozůstatky starých zpřístupňovacích prací - stará betonová schodiště, chodníky, kamenné skládky, ocelové konstrukce aj. Budou zbudovány nové turistické cesty, zábradlí a osvětlení. Do samotného turistického okruhu bude zahrnuta i část jeskyně s bývalým muzeem. Jeskyně bude znovu otevřena v květnu 2009. Fotky z jeskyně ale přikládám. Normálně se do Balcarky dalo dostat bez problémů hned na nejbližší prohlídku (ne jako například v Punkevní jeskyni), ale předpokládám, že po dokončení rekonstrukce bude o jeskyni zájem, takže doporučuji provést rezervaci (viz. Ostatní informace).

Poslední zajímavostí na trase je Zřícenina hradu Holštejn. Cestou k němu můžeme vidět několik jeskyní. Ta nejlepší je hned pod hradem, ale nepředbíhejme. Hrad byl vybudován kolem roku 1270, na vápencové skále. Hrad byl časem opuštěn, chátral a jeho kamení bylo použito jako materiál pro stavbu domů v okolních vesnicích. Dnes je zde dochováno jen pár zdí a jedna hradní věž. Problémem hradu bylo zásobování vodou. Ta byla podle nejpravděpodobnější teorie získávána z asi 1km vzdáleného zřídla. Voda byla na hrad dopravována potrubím. A proč se hrad jmenuje právě Holštejn ? Název pochází z německého "hohl stein", V překladu dutý kámen. Pod hradem se totiž nachází volně přístupná, vcelku rozhlehlá jeskyně Hladomorna nebo také Lidomorna. Do této jeskyně byly oběti spouštěny přímo z hradu. Vede do ní 14m dlouhá přístupová chodba, samotná jeskyně je velká 25x35m, vysoká je 17m. Jsou k ní připojeny 4 menší síně, z nichž jedna je propojena skrytým průduchem s povrchem. Tudy se mohlo z jeskyně uprchnout, nicméně většina z vězňů o tom něvěděla. Dno je pokryto množstvím balvanů, které se utrhly ze stropu a v hlíně mezi nimi bylo nalezeno množství lidských pozůstatků, brnění, ostruh a jiných kovových předmětů. Dnes v jeskyni přezimují vzácní netopýři - netopýr velký a netopýr ušatý. Na prohlídku jeskyně je nutné si vzít baterku. Ve vesničce Holštejn doporučuju navštívit místní hostinec. Pro sběratele turistických známek jediné místo kde koupí známku s motivem místního hradu, pro ostatní restaurace kde opravdu dobře vaří, navíc je restaurace i stylově vyzdobena.

Cesta zpět do Brna je nejsnažší z obce Lipovec (asi 2km po silnici, 5km po značených trasách). Pokud budete mít štěstí tak nějaký ten autobus jede i přes Holštejn (a Holštejn rozcestí).

Za čím jedeme?

Jedeme do Moravského krasu, poznávat především jeji přírodní krásy. Po cestě uvidíme Rudické propadání, Větrný mlýn Rudice, město Jedovnice, jeskyni Balcarku, zříceninu Holštejn a její jeskyni Hladomornu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Opravdu doporučuji využít restaurace v Holštejně. Vaří opravdu dobře. No ale cesta vede přes několik vesnic - Rudice, Jedovnice, Krasová, Ostrov u Macochy a Holštejn, v každé z nich se dá něco sehnat.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

V mlýně pobavil průvodce, návštěvu větrného mlýnu určitě nevynechejte. Hodně zajímavá bude po znovuotevření jeskyně Balcarka. Hodně mě překvapila jeskyně Hladomorna, ta mě zaujala daleko víc než samotná Zřícenina hradu Holštejn.

Ostatní informace

Rudické propadání - volně přistupná přírodní zajímavost

Větrný mlýn Rudice

leden - březen, listopad - prosinec - o víkendech - 9.00 - 12.00, 14.00 - 17.00
duben - říjen - denně - 9.00 - 12.00, 14.00 - 17.00

vstup: základní 20 Kč, student, dítě do 15-ti let, důchodce 10Kč, dítě do 6-ti let zdarma

Jeskyně Balcarka - momentálně uzavřená jeskyně, od května 2009 bude znovu otevřená. Aktuální informace o jeskyni naleznete na této stránce. Po znovuotevření jeskyně článek aktualizuji.

Větrný mlýn Ostrov u Macochy - nepřístupný

Holštejn - volně přístupná zřícenina

jeskyně Hladomorna - volně přístupná jeskyně