Rabštejn nad Střelou

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Do přírody

Zřícenina hradu • Fotografie (9) • Foto: jircak

Vstoupit do fotogalerie (9 fotografií)

Zřícenina hradu

Zámek

Vstoupit do fotogalerie (9 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Jedem do Rabštejna nad Střelou. Leží nad pravým břehem řeky Střely, na ostrohu ohraničeném strmými svahy na jihu a severu. Město se nachází uprostřed přírodního parku Horní Střela, 7,5 km severovýchodně od Manětína, jehož je součástí. Status města získal v roce 1337 a dnes je považován za nejmenší historické město v České Republice, některé prameny tvrdí, že dokonce i v Evropě.

Město zdobí ruiny středověkého hradu, v jehož těsné blízkosti vyrostl barokní zámek. To vše stojí na výrazném břidlicovém hřebeni.

Břidlice se zde i těžila. Byly zde nejkvalitnější lomy, bylo rozlišeno pět druhů břidlic, z nichž nejkvalitnější byla modrošedá, tence štípatelná. Lomy byly v provozu ještě ve 20. letech 20.stol. - největší lom Sandtnerův byl na levém břehu Střely. Koncem 60.let se těžilo ještě ložisko Hrádek 3km jjz. od Rabštejna. Dalším centrem těžby bylo okolí Manětína, břidlice byla méně kvalitní, a proto byly lomy od 1. svět. války opuštěny.

Hrad byl založen Oldřichem Pluhem v časech první poloviny 14. století. Byl velmi oblíbený u krále Jana Lucemburského, díky tomu se původně spíše chudý pán zmohl na náročnou stavbu nového sídla. Současně s hradem bylo založeno i podhradní městečko Rabštejn. Oldřichovi potomci hrad dlouho nedrželi, protože si znepřátelili syna krále Jana Lucemburského, Karla IV. Ten vyslal k Rabštejnu vojsko. Vše se však nakonec vyřešilo smírem, panovník hrad od Oldřichových synů koupil. Karel IV. si rabštejnské sídlo oblíbil a často zde pobýval. Bohaté výnosy ze zdejšího panství věnoval své manželce Elišce Pomořanské.

Již koncem 14. století začal hrad měnit majitele. Počátkem 16. století - za Ludvíka Jagellonského se Rabštejn dostal do zástavního držení Šliků, kteří se postarali o jeho opravu. Když však hrad zanedlouho vyhořel, postavili si raději v jeho blízkosti honosnější zámecké sídlo. Svou funkci plnilo až do konce 17. století, kdy zcela zpustlo a propadlo zkáze. Proto byl roku 1705 v jeho blízkosti postaven nový barokní zámek, jenž je ozdobou městečka do dnešních časů. Zámek byl veřejnosti nepřístupný. V létě 2018 je možná prohlídka zámku. Zda jen na zkoušku - to nevím.

Za čím jedeme?

Kromě výše uvedeného stojí za to projít se po trase naučné stezky, která měří zhruba 8 km. Je možno ji však zkrátit. Původní byla zřízena v r. 1979 se 14 zastaveními. V nedávné době však již byly informační tabule v takovém stavu, že k návštěvě NS příliš nelákaly a návštěvník se z nich příliš nedozvěděl. Proto byla v r. 2006 obnovena z iniciativy Klubu českých turistů Plzeňsko ve spolupráci s Muzeem a galerií severního Plzeňska v Mariánské Týnici. Byla nově obousměrně vyznačena, náletové dřeviny byly prořezané, cesty upravené a vybavené 15 novými stojany s aktualizovanými informačními tabulemi.

Začátek je v centru Rabštejna na náměstí před zámkem, kde je i první informační tabule, která seznamuje s pestrou historií města od r. 1269.

Pomalu scházíme z kopečka po hlavní silnici městečka. Vidíme zbytky hradního opevnění, roubené hrázděné domky z 19. století. Projdeme kolem bývalého špitálu. Na návrší vlevo si povšimneme Loretánské kaple, postavené již za městskými hradbami v roce 1671 za Sebastiána Pöttinga. Pod ní, vlevo před mostem, je zajímavý kamenný kříž – snad smírčí – s letopočtem 1584.

Přecházíme barokní kamenný most ze 14. století. Pod námi teče Střela. Vydáváme se po levém břehu po proudu řeky. Ještě než přejdeme po dřevěném můstku k informační tabuli č. 6, povšimneme si sochy svatého Jana Nepomuckého vlevo na skále nad silnicí. Postupujeme po úzké lesní pěšině. Základy mlýnů či náhony jsou dodnes dobře patrné.

Vystoupáme k vyhlídce u Hraběcího kříže, kde podle pověsti zachránil kůň hraběti Lažanskému za tmy a mlhy život, když odmítl pokračovat dál v cestě do propasti. Otevírá se nám nový výhled na zbytky hradu s opevněním, na zámek i klášter, ale i do hlubokého kaňonu Střely. Kousek od kříže stojí přístřešek, kde je možno posedět, posvačit , odpočinout si a kochat se nádhernými pohledy.

Pohodlnou lesní cestou projdeme kolem pozůstatků betonových malých pevností náležejících tzv. vnitřní linii, z let 1936–1938.

Přicházíme k řece a vlevo od cesty zahlédneme zdi Horova mlýna. O mlýnech na Střele, jejich historii, vystrojení i osudech hovoří informační tabule ve stínu mohutného kaštanu. Pod jeho ochranou stojí i železný křížek na kamenném soklu.

Přicházíme k řece, kde je ještě dobře patrný brod. Na druhý břeh se dostaneme po nové ocelové lávce, v místě lávek původních dřevěných. Tato lávka je umístěna v bezpečné výši nad hladinu, aby ji voda neodnesla a ledy nepoškodily. O historii lávek na tomto místě se lze dočíst na další informační tabuli.

Cestou do kopce nelze přehlédnout židovský hřbitov založený v pol. 17. století s dosud dobře zachovanými náhrobními kameny. O nich i o zdejší židovské komunitě hovoří informační tabule č. 12.

Za hřbitovem odbočíme doprava po pěšině, která nás vede pod klášter. Pokud budete pokračovat rovně - naučnou stezku si zkrátíte a dostanete se okolo ranče Havraní kámen do městečka. Není to daleko a je možno si v ranči udělat i občerstvovací zastávku.

Pokud budete dál pokračovat po naučné stezce, zjistíte, že charakter krajiny se nápadně změnil. Procházíme svahem kolem lomů, kde se těžila břidlice. O různých typech břidlice, její těžbě v této lokalitě, zpracování a využití zajímavě hovoří informační tabule č. 14.

Míneme budovu bývalého mlýna U Lišáka (tabule č. 15). Mlecí zařízení se sice nedochovalo, ale mlýn v sobě nezapře.

Úzkou pěšinkou procházíme mezi roubenými domky, abychom se dostali opět k Loretánské kapli a uličkou vlevo zpátky k zámku.

Samozřejmě doporučuju se podívat i ke zříceninám původního hradu, které jsou dostupné z parkoviště v centru. Jsou celoročně přístupné. Je možno vidět zbytky opevnění, zbytek hradní věže.

Naučné stezky v sobě shrnují a nabízejí obvykle více pozoruhodností, se kterými se v dané lokalitě může turista setkat, a které by neměl minout bez povšimnutí. Ovšem tolika výjimečnostmi na tak relativně krátké trase a malé ploše, jako má okružní naučná stezka Rabštejn – Střela, téměř nemá v našem kraji mezi naučnými stezkami konkurenta.

Zřícenina hradu • Foto: jircak

Původní NS byla zřízená v r. 1979 se 14 zastaveními. V nedávné době však již byly informační tabule v takovém stavu, že k návštěvě NS příliš nelákaly a návštěvník se z nich příliš nedozvěděl. Z iniciativy Klubu českých turistů Plzeňsko a ve spolupráci s Muzeem a galerií severního Plzeňska v Mariánské Týnici se však dočkala znovuzrození. Trasa byla nově obousměrně vyznačena, náletové dřeviny prořezané, cesty upravené a vybavené 15 novými stojany s aktualizovanými informačními tabulemi. Spolupráce ochotných nadšenců a odborníků přinesla ovoce a výsledkem je naučná stezka, kde při návštěvě zapomenete vnímat čas.

Nuž, vydejme se po trase naučné stezky. Vnímejme vůni lesa, zurčení řeky i zpěvy ptactva. Nechme do sebe vstoupit ozvěnu historie, kdy krajem pádili jezdci na koních. Ostatně – s těmi se zde také setkáme.

Východiště NS je v centru Rabštejna, nejmenšího města ve střední Evropě, na náměstí před zámkem. Zde je i první informační tabule, která seznamuje s pestrou historií města od r. 1269. Tehdy zde na skalnatém ostrohu nad řekou stál jen hrad s podhradím, zřízený na ochranu kupců při obchodních cestách mezi Prahou a Chebem.

Zámek • Foto: jircak

Později přibyl ještě klášter a ještě později i barokní zámek, Loretánská kaple a řada dalších drobných staveb sakrální a lidové architektury. Význam městečka stoupal, majitelé panství se střídali a městečko se rozrůstalo. Měnil se i stavební styl obytných objektů.

Pomalu scházíme z kopce městskou zástavbou, tvořenou zbytky hradního opevnění a roubenými hrázděnými domy dochovanými z 19. století. Na návrší vlevo si povšimneme Loretánské kaple a pod ní, vlevo před mostem, zajímavého kamenného kříže – snad smírčího – s letopočtem 1584. Kdyby tak mohl tento němý svědek promluvit... Přecházíme kamenný most ze 14. století a s úctou se dotýkáme kamenného parapetního zdiva. Pod námi plyne Střela a po mostě se dostáváme na levý břeh. Ještě než přejdeme po dřevěném můstku k informační tabuli č. 6, povšimněme si sochy svatého Jana Nepomuckého vlevo na skále nad silnicí.

Socha v parku • Foto: jircak

Postupujeme po úzké lesní pěšině a pod námi se vlní řeka. V podvědomí slyšíme klapot mlýnských kol a hamrů. Oboje už odnesl čas, ale základy mlýnů či náhony jsou dodnes dobře patrné. Takovým pamětníkem je na protějším břehu mlýn u Lišáka. Mlecí zařízení se sice nedochovalo, ale mlýn v sobě nezapře.

Pěšina stoupá a náhle se před námi otevírá z Hraběcí vyhlídky nový panoramatický výhled na zbytky hradu s opevněním, zámek i klášter. Velký dřevěný kříž, u kterého stojíme, nese plechovou tabulku s připomenutím pověsti o vzniku kříže:

„Tento kříž byl postaven

Kostel • Foto: jircak

jako symbol vděčnosti člověka k věrnému zvířeti.

Jedna z legend vypráví, že za tmy a husté mlhy odmítl hraběti Lažanskému poslušnost jeho jinak věrný kůň.

Hrabě zde vyčkal do rozednění a u nohou spatřil propast.

Jako vděk za záchranu svého života dal tu pak postavit dřevěný kříž“.

(Pohlédneme-li z vyhlídky do hlubokého kaňonu Střely, nechceme ani domyslet, jaký osud by hraběte Lažanského čekal, kdyby jeho věrný koník nezaváhal. )

Hlavní ulička • Foto: jircak

Opodál od kříže stojí přístřešek, kde je možno posedět, posvačit nebo i o tomto příběhu rozjímat.

Scházíme lesem z Hraběcí vyhlídky až na samé dno údolí. Cestou míjíme řopík – betonový bunkr – který byl součástí obranné linie Plzeňské čáry.

O konstrukci pevnůstek, technicko-taktických datech, palebných sektorech a výzbroji se lze dočíst na informační tabuli.

(Zdá se vám, že už těch zajímavostí bylo dost? Zdaleka ještě nejsou vyčerpány všechny, jsme teprve v polovině trasy)

Hlavní ulička • Foto: jircak

Roubené domky • Foto: jircak

Přicházíme k řece, kde je ještě dobře patrný brod. Již není třeba zouvat boty a kasat nohavice. Na druhý břeh se totiž dostaneme suchou nohou po nové ocelové lávce, v místě lávek původních dřevěných. Dřevěné lávky, které zde na kamenných pilířích stávaly, nemívaly dlouhého trvání, neboť je sebou obvykle brávaly Jarní vody. Dlouho zde pak stály jen kamenné pilíře v očekávání, že přijde někdo, kdo položí trám, kládu, lávku či něco podobného, po čem se dá bezpečně přejít na druhý břeh. A dočkaly se. Opět z iniciativy plzeňského Klubu českých turistů zde byla 17. června 2006 slavnostně veřejnosti předána obnovená lávka. Ona je vlastně úplně nová, jen to místo je původní. Pořádně si ji prohlédněte a až půjdete na druhou stranu, zkuste se pohoupat. Ani se nehne, tak je pevná.

Od lávky se blížíme pěšinou k Rabštejnu kolem Pastviny. Nejspíše zde zahlédneme skupinku pěkně urostlých koní a budeme-li mít štěstí, snad i ty slíbené jezdce. Ti si dávají dostaveníčko na ranči Havraní kámen (v překladu Rabenstein, z čehož vznikl i název Rabštejn). A protože po cestě vyschne v krku a vyhládne, není radno příležitost k občerstvení promeškat. Další příležitost už totiž jinde v Rabštejně nebude. Legendární hospoda U mnicha je již dlouho zavřená a čekání se žízní do jejího znovuotevření může trvat ještě léta.

Roubené domky • Foto: jircak

Nová lávka spojující oba břehy je umístěna v bezpečné výši nad hladinu, aby ji voda neodnesla a ledy nepoškodily. O historii lávek na tomto místě se lze dočíst na informační tabuli.

Cestou do kopce nelze přehlédnout židovský hřbitov založený v pol. 17. století, s dosud dobře zachovanými náhrobními kameny. O nich i o zdejší židovské komunitě hovoří informační tabule č. 12.

Za hřbitovem odbočíme Doprava po pěšině, která nás vede pod klášter. Charakter KRAJINY se nápadně změnil z vlhkého lesa v údolí na prosluněnou stráň s výskytem teplomilných rostlin a živočichů. Procházíme svahem kolem lomů, kde se těžila pokrývačská břidlice. Vezměme do dlaně ten plochý stříbrošedý jemně strukturovaný kámen a vězme, že máme před sebou nejtrvalejší a nejodolnější materiál na střešní krytiny. Ovšem nikoli každá břidla je na střechy vhodná. Ta z Rabštejna ano. Vždyť díky své kvalitě se jí dostalo té cti, že byla jako krytina použita na i střechy pražských domů, paláců a chrámů. O různých typech břidlice, její těžbě v této lokalitě, zpracování a využití zajímavě hovoří informační tabule č. 14.

Míjíme již zmíněný bývalý mlýn U Lišáka (tabule č. 15) a úzkou pěšinkou nad řekou se blížíme opět ke kamennému mostu.

Tady by mohla také naše cesta skončit. Ale je zde ještě tolik zajímavostí na prohlížení. Není náhodou, že si režisér Tomáš Vorel ke svému filmu Cesta z města vybral právě poetický Rabštejn jako jeden z exteriérů na Manětínsku. Zdejší okolí přesně typově zapadalo do jeho představ o krajině minimálně zasažené civilizací, s mnoha zachovalými rázovitými chalupami a téměř nedotčeným přírodním bohatstvím.

Navštivte zdejší krajinu mezi Rabštejnem, údolím Střely, Manětínem, Chlumskou horou, Kozelkou a stolovým vrchem Vladař. Krajinu, kde se život jakoby ubíral jinými cestami a čas plynul jiným tempem.

15 Zastavení = 15 informačních tabulí:

1. Historie Rabštejna

2. Areál hradu, kostel a klášter

3. Památky města

4. Lidová architektura

5. Most a řeka Střela

6. Přírodní rezervace Střela

7. Lesy

8. Hraběcí vyhlídka

9. Opevnění z let 1936 – 1938

10. Mlýny na Střele u Rabštejna

11. Lávka přes řeku Střelu

12. Židovský hřbitov

13. Stráň teplomilné vegetace

14. Lomy na břidlice

15. Mlýn u Lišáka

Připomínáme, že trasa NS vede v oblasti přírodní rezervace, označené jednak tabulkami, jednak červenými pruhy na stromech.

Obnovu značení naučné stezky a souvisejících značených tras zajišťuje v pravidelném tříletém cyklu Klub českých turistů – značkařský obvod Plzeňsko. Informační tabule umístěné na trase NS zajistilo Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, kde je možno získat i obsažné leporelo o této NS. Na vzniku NS se též podílel Krajský úřad Plzeňského kraje.

Jak se tam dostat: Informace o dopravním spojení vlaky a busy:

Rabštejn je s ohledem na svoji odlehlost poněkud hůře dostupný hromadnými dopravními prostředky. Například pro příjezd z 50 km vzdálené Plzně je k celodennímu výletu v této oblasti vhodná Doprava autem. Ale je samozřejmě možné návštěvu naučné stezky pojmout jako součást pěšího nebo cyklo výletu dle vlastní fantazie.

Občerstvení v Rabštejně a okolí: ranč Havraní kámen v Rabštejně, ve směru do Žihle restaurace v Novém

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Doporučuji ranč Havraní kámen, který je na trase cyklostezky. Nabízí i ubytování a samozřejmě i vyjížďky na koních.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Tohle je vždycky nejtěžší vyplnit. Jezdím vždy tam, kde vím, že se mi bude líbit. Mám ráda zříceniny hradů, fascinují mne staré roubené hrázděné domky. Miluju procházku podle řeky. A když k tomu vyjde počasí, pak se mi líbí vše.

Ostatní informace

Vstup do zámku zatím možný není a ani nevím, zda někdy možný bude. Zříceniny hradu a samozřejmě i naučná stezka nejsou zpoplatněny. Takže doporučuji vybrat si období, kdy je trochu sucho, abyste si procházku po naučné stezce mohli řádně vychutnat.
Procházeli jsme tudy letos v létě (r. 2018) a zámek je v letošním letním období zpřístupněn. Dokonce se zde konají i svatby.

Poslední aktualizace: 25.2.2014

Rabštejn nad Střelou na mapě