Řebřík

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Do přírody

Pozstatky studny

pohled přes "nádvoří" ke studni

Kostel sv. Petra a Pavla

pozůstatky studny

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (23 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Naše společná cesta začíná na Exitu 41 dálnice D5. Odtud míříme směrem na Kařez/Zbiroh. Projedeme kolem hotelu Bouchalka a při první příležitosti obočíme Doprava, přejedeme železniční trať a projedeme kolem bývalého nádraží a po hlavní silnici vjíždíme do Zbiroha. Projedeme městem, a míříme směrem na Týček a Líšnou (filmovou ves Javorová). Na konci Líšné odbočíme doleva na Jablečno. Po přibližně 1,5 km je odbočka do lesa, kde můžeme zaparkovat. Odtud již vidíme kopec, kde se Řebřík nacházel.

Za čím jedeme?

Hrad Řebřík, původně středisko nevelkého panství, stával na jižním okraji rozlehlých křivoklátských lesů, na táhlém skalnatém hřbetě, asi 1,5 km severozápadně od vesnice Líšné. Pod ním bývala na západní straně ves Řebřík (Řebříky), dnes již zaniklá, s gotickým farním kostelem a na východní straně dvůr. Dnes se z hradu zachovaly jen dva příkopy, dělící vrchol hřbetu přibližně na třetiny, v severní části bývalé hradní plochy základy zdí, jámy po sklepech, zasypaná studna a v jižní části novodobá zvonice, vystavěná většinou z materiálu někdejších hradních zdí. Středověký Řebřík se skládal ze dvou předhradí a vlastního hradu. V jižní třetině hřbetu bylo první předhradí, k jehož bráně se od východu stáčela dodnes patrná cesta. Široký příkop odděloval první předhradí od druhého, jehož nepravidelný užší, ale hluboký a ve Skále vytesaný, chránil přístup odtud do vlastního hradu. Ten zaujímal úzkou, nevyšší část hřbetu. Pozůstatkem brány do jádra hradu je terénní hrana, která se nápadně pravoúhle lomí. Na jihozápadní straně hradního jádra byl hradní palác. Zbytky jeho základů, stavené z lomového kamene spájeného maltou, ukazuji, že míval pět prostorů, položených za sebou po jihozápadním obvodě vnitřního hradu. Zřejmě plnil na této straně i funkci hradby. Před bývalým palácem jsou zbytky studny či cisterny, vytesané ve Skále. Na severním konci vnitřního hradu lze tušit jeho hlavní věž, obrácenou proti nepříteli v místě chráněném jen svahem, z níž se však nic nezachovalo. Řebřík patřil po výtvarné stránce mezi hrady expresívní gotiky z konce 13. století. Na stráních pod hradem se skutečně našla keramika z této doby. Nejstarší známý držitel hradu i vsi, Markvart z Řebříka, se připomíná r. 1318. Jeho synové Vchyna a Markvart ze Řebříka jsou jmenováni r. 1358 jako patroni zdejšího kostela sv. Petra a Pavla. Páni z Ŕebříka, kteří byli příbuzní se Žerotíny, prodali v 70. letech 14. století řebřické zboží nejspíše Habartovi ze Žerotína a Habartovi z Dolan a zakoupili se na Žatecku. R. 1395 byl Řebřík královským majetkem. Před r. 1410 však byl zastaven Petru Praseti z Chrástu. V r. 1423 se připomíná Bohuslav z Chlumu seděním na Řebříku. Po něm držel Řebřík s Týřovem Habart z Adlaru, který připojil svou pečeť k stížnému listu české šlechty do Kostnice proti upálení Jana Husa, ale později bojoval na straně Zikmundově. R. 1427 seděl na Řebříce Petr z Perče a po něm r. 1454 jeho syn Jan. O tom, že byl hrad v 15. století ještě obydlen a zařizován, svědčí nálezy keramických nádob a kachlů s husitskou tematikou. R. 1495 se připomíná na Řebříce Burin ze Švamberka, od něhož byl téhož roku vyplacen ze zástavy a připojen ke královskému Křivoklátu. Od té doby hrad se značným podílem dřevěných konstrukcí přestal být udržován a pustl. Poslední věrohodná zpráva o něm i o vsi z r. 1552 mluví o pustém hradě i o pusté osadě řebřické, jež jsou přidělovány nově zřízenému manství křivoklátskému v sousední Líšné. ves Řebřík (Řebříky) zpustla nejspíše současně s hradem, na němž hospodářsky i sociálně závisela, a nebyla obnovena ani po r. 1607, kdy Řebřík s Líšnou byly připojeny k Zbirohu. Dnes na jejím místě stojí jen kostel, který se kdysi obracel průčelím do návsi, připomínaný jako farní už r. 1348 a r. 1727 zbarokizovaný. Nedaleko něho dnes stojí hájovna.

Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985