Zámek Zbiroh

Kam a jak jedeme?

Naše společná cesta začíná na Exitu 41 dálnice D5. Odtud míříme směrem na Kařez/Zbiroh. Projedeme kolem hotelu Bouchalka a při první příležitosti obočíme Doprava, přejedeme železniční trať a projedeme kolem bývalého nádraží a po hlavní silnici vjíždíme do Zbiroha. Na křižovatce u Restaurace u Slunce odbočíme dle ukazatele doleva a míříme přímým směrem do prudšího kopce(jednosměrka). Na vrcholu tohoto kopce stojíme před hlavní branou do areálu zámku. Zde můžeme zaparkovat, nebo můžeme zaparkovat v areálu zámku.

Za čím jedeme?

Jméno Zbiroh se poprvé v pramenech vyskytuje v listině plaského kláštera z r. 1230, kde je uveden Chřen ze Zbirova z rodu Sulislaviců. Nevíme ani, kdy a jak Zbiroh přešel do rukou Drslaviců, který měl četné statky na Plzeňsku. Členem jedné jeho větve byl Břetislav ze Zbiroha, o němž víme, že na Zbiroze bydlel. Po r. 1282 zprávy o Zbiroze mizí. Teprve Oldřich ze Žebráka z rodu Zajíců z Valdeka sídlil r. 1327 na Zbiroze. Prameny uvádí, že hrad byl vybudován při cestě z Prahy do Bavor. Stál na kopci, který spadá příkře na tři strany a jen na Z přechází v táhlý hřbet; zde byl příkop a val. Po padacím mostě se tudy vcházelo branou, chráněnou okrouhlou věží, do předhradí čtvercového půdorysu, opevněného hradbami. Za předhradím byl hrad, oddělený od něho příkopem. Přes něj se spouštěl most. Za ním stoupalo schodiště k bráně, hrad stál výše než předhradí. Byl vybudován na půdorysu nepravidelného pětiúhelníku, obrácen rovnou stranou k předhradí a vrcholem k V. Zde zastával funkci hradby dvoupatrový palác s kaplí. Při něm stála volně v válcová věž o průměru 10m, postavená na skále, vysoká 20m. Byla přístupná v 1. patře po můstku z paláce. Její funkce byla spíš útočištná a strážní. Odbornící řadí gotický Zbiroh mezi hrady předklasické gotiky sasko-hessenského typu, který přicházel z Německa a ve svých nejstarších projevech je charakterizován věží nesvázanou s hradbou, postavenou volně za ní. Jediným zbytkem stavu Zbiroha ze 13. stol. je dnes – kromě půdorysu, zbytků zdiva a studny – válcová věž. R. 1333 koupil Zbiroh markrabě Karel, když se vrátil do Čech jako správce země. Už r. 1336 prodal král Jan Zbiroh s městečkem, které pod hradem vzniklo, městečka Radnice a Mýto a dvě nedaleké vsi Petrovi z Rožmberka. Rožmberkové zde vládli po celé stol.. Městečkům Zbirohu a Radnicím udělili rozsáhlé svobody. Na hradě měli své purkrabí a panství rozšiřovali zástavami i koupěmi. Za husitských válek pronajal Oldřich z Rožmberka hrad Zdeňkovi z Rožmitálu, aby jej spravoval. V r. 1431 přenechal Oldřich z Rožmberka Zbiroh králi Zikmundovi. Tím rožmberská vláda skončila. Prameny uvádí, že se za Rožmberků hrad Zbiroh stavebně nezměnil, protože zde nebydleli. V poslední čtvrtině 14. stol. upravili kapli tak, jak se zachovala v JV části dnešní kaple. Presbytář byl sklenut šestidílnou žebrovou klenbičkou a osvětlen úzkými lomenými okny s dvojnosou kružbou. Stěny zdobily freskové malby. Z tehdejšího vybavení se zachovala dřevěná soška Madony s děckem, drobná varianta „krásných madon“, která vznikla na konci 14. či počátkem 15. stol.. Zikmund zastavil zbirožské panství věřitelům. Brzy se uvádí jako držitel Zbiroha Hanuš z Kolovrat, který jej měl až do smrti r. 1450. Po smrti Hanuše zdědil panství Hanuš II. z Kolovrat. Ačkoli byl kanovníkem, i děkanem kapituly pražské a administrátorem konzistoře, žil na Zbiroze. Po smrti Jiřího z Poděbrad stál Hanuš II. nepřátelsky i proti Vladislavovi Jagellonskému. Finančně vyčerpán prodal r. 1477 panství Jaroslavovi a Zdeslavovi ze Šternberka. Šternberkové prodali panství r. 1505 Václavu Popelovi z Lobkovic. Kolovratové prováděli na hradě značné přestavby. V 2. pol. 15. stol., v době počínající dělostřelby, opatřil Hanuš II. předhradí silnými baštami, z nichž jedna se dosud zachovala v JZ nároží. Hanuš II., který zde bydlel, dal také před r. 1468 rozšířit kapli o dnešní střední a S loď. Lobkovicové vládli na Zbiroze skoro celé 16. stol.. Když jejich moc vrcholila, přišel zvrat. Ladislav Popel z Lobkovic v dohodě s bratrem Jiřím a jinými šlechtici vystoupil r. 1593 proti Rudolfovi II. a zmařil jednáni českého sněmu. Císař dal spiknutí vyšetřovat a Ladislav z Lobkovic před procesem uprchl do ciziny. I tak byl odsouzen r. 1594 ke ztrátě cti, hrdla a majetku. Jeho majetek propadl králi. V době, kdy Zbiroh patřil královské komoře, spravovali panství i hrad hejtmani a purkrabí. Také za Lobkoviců se na Zbiroze stavělo. V r. 1526 se uvádí v zadním hradě dvě stavení. Na J straně předhradí se v 16. stol. stavělo. Připomíná se tu sál s táflovaným stropem. Na S straně předhradí byla kovárna a jiná stavení, která za Lobkoviců vyhořela. Novou výstavbou hrad změnil Rudolf II. Při bráně na Z straně dal vybudovat palác s císařskými pokoji. Na J straně, kde bývaly stáje, se r. 1612 připomíná nové obydlí hejtmanovo a nad ním pokoje postavené za Rudolfa II. Vznikl tu nový, pozdně renesanční jednopatrový palác s dvěma křídly, Z a J. Kolem hradu byla založena daňčí obora a pod hradním návrším jelení. Ačkoli na Z straně zůstaly zachovány příkopy, valy a padací most, ztratil Zbiroh těmito změnami pevnostní charakter a byl proměněn v zámek. Kolem objektu byly vysázeny stromy a keře. Po bělohorské bitvě se Zbiroh stal žalářem politických provinilců. Z této doby se dochovala železná maska, která byla nasazována vězňům, aby nebyli pozáni. R. 1639 vpadli na zbirožské panství Švédové. Vypálili městečko a řadu vsí. Lstí a za pomoci zdejších nevolníků opanovali i zámek, vykradli a poničili ohněm. Škody po švédech byly odstraňovány dlouho. Zámek vinou špatné správy hejtmanů chátral. V 17. stol. byla do vnitřního hradu postavena nová branka. Kaple byla vybavena barokním mobiliářem a v 1. pol. 18. stol. byla její klenba ozdobena freskou. V r. 1688 nahradil padací most do předhradí kamenný. V r. 1700 pronajala česká komora Zbiroh, Točník a Králův Dvůr hraběti Františku Karlovi Přehořovskému z Kvasejovic. Od r.1710 ho měl v zástavě kníže Adam z Lichtenštejna. Vyplaceno bylo r. 1723. V r. 1844 byl rozdělen rudolfínský sál na několik místností. Jeho ozdobný tabulový strop byl zakryt (zničit jej dal Strousberg). V r. 1849 byl zaházen příkop mezi předhradím a hradem a postaven kamenný most, od něhož vedlo 18 schodů do hradu. Prameny uvádí, že r. 1868 koupil zbirožské panství za 10 mil. zlatých podnikatel B.H. Strousberg, známý z románu A. Branalda Král železnic. Ze Zbirožska chtěl vytvořit železářskou oblas. V letech 1869–70 přestavěl zbirožský zámek na honosné sídlo a přepychově zařídil. Ale r. 1875 došlo ke krachu Strousbergových podniků a po vyhlášení konkursu si jeho majetek rozebrali věřitelé. Tehdy bylo prodáno i zařízení zámku. Strousbergova úprava nezbavila zámek starého rázu. Spíše zámek architektonicky zcelila, ovšem v novorenesančních pseudoslohových formách. Její projektant i architekt tu na rozdíl od dřívějších úprav projevili výtvarnou snahu. Především dobře pochopili, že Zbiroh není hradem, ale zámkem. Zámek obklopili anglickým parkem. Po stranách příjezdní cesty umístili dvě sochy lvů na podstavcích. Fasády budov rozčlenili rytmem jednoduchých oken, jež mají v patře prosté nadokenní římsy. Jim přizpůsobili i okna bašty, kterou ponechali v JZ nároží. Z průjezdu nové brány se vstupovalo do vestibulu se sloupy a krbem z červeného mramoru. Odtud vedlo schodiště do patra k „panským“ pokojům. Do středu 1. nádvoří, v místě kašny, byl umístěn vodotrysk. Na jeho S straně byly zbořeny kůlny a další objekty a byla zde postavena oranžérie se sloupořadím. Na J straně 1. nádvoří vznikly reprezentační místnosti. Na J straně vnitřního nádvoří bylo zbořeno patro staré budovy kanceláří a na zbylé zdi byl postaven hlavní sál zámku, osvětlený skleněnou střechou. Mohutné krakorce u paty sálu nesou k J obrácenou zasklenou sloupovou galerii obrazárny. Kaple dostala novou kruchtu a vchod na schodiště, jež stoupá z nádvoří. Kolem kaple byly ve V křídle upraveny pokoje. Okrouhlá věž dostala nový vstup po točitých schodech z přístavku. Konírny byly přesunuty ze zámku do parku. Zbirožské panství koupil r. 1879 kníže Josef Colloredo-Mansfeld, v jehož rodě zůstalo do okupace Československa nacisty. Na zámku bydleli Colloredo-Mannsfeldové občas a jeho části pronajímali. V reprezentačním sále „Krále železnic“, nazývaném Krystalová síň a osvětlovaném skleněnou střechou, vytvářel v letech 1910–28 A. Mucha Slovanskou epopej. Ve V křídle zámku obýval se svou rodinou několik pokojů, spojených s ateliérem v sále pseudoslohovým Ochozem. Kromě Slovanské epopeje ve Zbiroze Mucha vytvořil oponu pro jeviště zdejší sokolovny, která je na oponě vyobrazena i se zámkem. Návrh opony pochází z r. 1932. Po r. 1918 byly na zámku provedeny úpravy, např. skleněná střecha Muchova ateliéru byla po r. 1928 nahrazena břidlicovou krytinou, došlo k obnovení fasád. Od r. 1945 byl zámek státním majetkem a byl využíván armádou. Po skončení využívání zámku armádou byl objekt předán městu. To ho v r. 2004 odprodalo spol. Gastro Žofín. Poté byla zahájena rekonstrukce a 18. 6. 2005 byl zámek zpřístupněn.

Prameny: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Pro mlsný jazyky je zde Zámecká krčma, kde se podávají vybraná jídla. Pro běžné strávníky je v obci spousta restaurací, místní obyvatelé vám rádi a ochotně doporučí.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Krásné prostředí okolí zámku a pěkná expozie.

Ostatní informace

Zámecký okruh

Dospělí 150,– Kč

Děti do 6 let zdarma

Děti od 6 do 15 let 60,– Kč

Děti od 6 do 15 let v org. skupinách 50,– Kč

Studenti do 26 let a dospělí nad 65 let 90,– Kč

Rodinné – 2 dospělí a 2 děti do 15 let 310,– Kč

Rodinné – každé další dítě 10,– Kč

Cizojazyčné s elektronickým průvodcem 180,– Kč

Hradní okruh – Okruh za tajemstvím

Prohlídky se uskutečňují v letní turistické sezoně vždy v 11. a 15. hodin.

Dospělí 250,– Kč

Děti do 6 let zdarma

Děti od 6 do 15 let 70,– Kč

Děti od 6 do 15 let v org. skupinách 60,– Kč

Studenti do 26 let a dospělí nad 65 let 150,– Kč

Rodinné – 2 dospělí a 2 děti do 15 let 520,– Kč

Rodinné – každé další dítě 10,– Kč