Semily se rozkládají na soutoku Olešky a Jizery na hranici Českého ráje, východním směrem od města Turnov. Město je obklopeno zalesněnými stráněmi kopců. U západního okraje města na východním svahu kopce Lomy ( 495 m.n.m.) je vybudovaná sjezdová trať se dvěma lyžařskými vleky. Severním směrem od města je veřejnosti přístupná Bozkovská dolomitová jeskyně se zajímavou krápníkovou výzdobou a pěkným jezírkem.
Po dvou dnech opouštíme Český ráj. Každou chvilku čekáme, že začne pršet. Ledový vítr je stále silnější. Když nás to nesfouklo před chvílí z rozhledny Dubecko, tak musíme zvládnout ještě tuto rozhlednu. Je nižší, ale zase je na vyšším kopci. Protože je tam i restaurace, nechá se tam vyjet autem.
Za čím jedeme?
Tento vrch se nachází na jihovýchodním okraji severní části CHKO Český ráj, zhruba 7 km na západ od Semil. Vede přes něj silnička z Komárova do Záhoří, dokonce tam jezdí i autobus, který má u rozhledny zastávku Chuchelna, Kozákov chata. U chaty je placené parkoviště - pro návštěvníky restaurace i rozhledny, takže vlastně pro všechny.
Kozákov (744 m n. m.) je nejvyšší hora Českého ráje. Již v pravěku zde nacházeli drahé kameny, ze kterých vyráběli jednoduché nástroje. Tyto drahé kameny - achát, jaspis, ametyst, křišťál a další polodrahokamy ze zdejších nalezišť se používaly již ve středověku pro výzdobu chrámů.
Ve středověku plály na Kozákově signální ohně. Po vzniku Československa se tato tradice částečně obnovila – vždy 28. října na výročí vzniku Československa zde hořela obrovská vatra.
Tento vrch měl vždy nějaké zvláštní magické kouzlo. Shromažďovaly se zde tisícové tábory lidu. Hned na počátku 20. století se uvažovalo o stavbě novorománské kaple sv. Cyrila a Metoděje nebo o vybudování více než 20 metrů vysoké slovanské mohyly. Její součástí by byla umělá jeskyně vyzdobená zdejšími polodrahokamy. Znovu se tato myšlenka připomněla, když r. 1903 zemřel František Ladislav Riegr, významný český politik. Tehdy se ještě zvažovalo, zda tu bude státu mohyla nebo turistická chata s restaurací a Riegrovým památníkem. Tuto variantu podpořil i Klub českých turistů. Jenže 1. světová válka plány trochu narušila.
Až 29. srpna 1926 byl položen základní kámen. To zde již stála provizorní dřevěná 12 metrů vysoká rozhledna. Chata byla slavnostně otevřena o dva roky později – dne 24. června 1928. Během 2. světové války ji obsadili Němci, později naše armáda. Když byla r. 1948 znárodněna, získaly ji Restaurace a jídelny. Po požáru r. 1964 byla sice částečně opravena, ale dál chátrala. V dezolátním stavu ji r. 1994 vykoupil Klub českých turistů v Semilech.
Zajímavou historii má i samotná věž. Původně se u chaty stavěla věž pro vojenské účely, ale po dohodě si mohl KČT přistavět schodiště a vyhlídkový ochoz. K slavnostnímu trvalému otevření došlo 22. dubna 1995. Nedaleká Riegrova chata byla po rekonstrukci otevřena až r. 2004.
Rozhledna (kovový stožár využívá současně armáda, policie a hasiči) je vysoká 48 metrů. Vestavěné točité schodiště se 124 schody vede na otevřenou vyhlídkovou plošinu ve výši 24 metrů, odkud je za hezkého počasí nádherný kruhový výhled na Český ráj, Pojizeří, České středohoří, Jizerské, Lužické a Orlické hory, Ještěd, Krkonoše, Broumovskou vrchovinu, dokonce i na část Českomoravské vrchoviny. Jsou dokonce vidět i nejvyšší budovy Prahy. Ke spodní části stožáru je přistavěna přízemní stavba, která slouží uživatelům stožáru, ale kde je také pokladna. O tom, kdy je otevřeno, se dočtete na stránkách rozhledny www.chata-kozakov.cz/rozhledna.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
V Riegrově chatě vedle rozhledny je možno se najíst i ubytovat.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Z rozhledny za hezkého počasí musí být skutečně nádherné výhledy. Nám bohužel počasí nepřálo, dokonce jsme měli pocit, že nás to z vrcholu sfoukne.
Negativně na nás působil následující fakt: přijedete autem, zaplatíte parkovné, pak zaplatíte vstupné na rozhlednu a pokud si chcete dojít do restaurace na toaletu – jiná možnost není, tak vás uvítá cedulka, že toalety jsou zdarma pouze pro návštěvníky restaurace, jinak musíte zaplatit poplatek.
Ostatní informace
Vrchol je vyhledávaným místem i pro paragliding.
Přes vrchol vede červená turistická Zlatá stezka Českého ráje, která vede na jih do Komárova (1,2 km) a pokračuje severozápadním směrem na Malou Skálu (8,5 km), kde je vlaková zastávka, ale kde je další možnost turistického vyžití.
Po žluté a následně zelené turistické trase se po cca 4 km dostanete západním směrem na rozhlednu Dubecko. První část této trasy je společná s okružní téměř 3 km dlouhou Naučnou stezkou Kozákov. Ta na rozcestí Pod Radostnou studánkou se stáčí na sever a přes Kozákovskou Drábovnu se vrací k rozhledně.
Na jihozápadním svahu tohoto vrchu je rozsáhlý Votrubcův kamenolom. Značená cesta k němu však nevede. Nechá se zaparkovat v Kozákově u Muzea drahých kamenů, odkud vede neznačená cesta vzhůru. Lom, stejně jako muzeum, je soukromý. Za menší poplatek si můžete půjčit nářadí a kopat a dokonce i dnes najít polodrahokamy, které si můžete nechat vybrousit.
Přes parkoviště u muzea vede i Naučná stezka malíře Jana Dědiny. Začíná v Tatobitech v Malířově zahradě - v blízkosti malířova ateliéru. Měří 7,2 km, jižním směrem obchází obec a pak pokračuje právě okolo muzea na rozcestí Pod Radostnou studánkou, kde končí a navazuje na zmíněnou NS Kozákov.
To je jen ukázka toho, kam se nechá odtud vyrazit. Daleko to není ani na Klokočské skály, zříceninu hradu Rotštejn, hrad Kost a pod.