Samá voda

Kam a jak jedeme?

Rovinaté Polabí nabízí nejednu možnost pro absolvování nenáročného výletu. Ten náš, při němž nás bude voda doprovázet skoro na každém kroku, začíná v městysu Lázně Toušeň. Toto místo je snadno přístupné nejen autem, ale i vlakem či autobusy PID.

Za čím jedeme?

Z centra Lázní Toušeň, kterému dominuje kostel sv. Floriána se vydáme po žluté značce k Labi. Přijdeme na turistické rozcestí, a i když následně budeme pokračovat stále po žluté směrem na Káraný, určitě se vyplatí udělat si malou odbočku po modré směr Brandýs nad Labem, aby jsme spatřili soutok řeky Labe s Jizerou. 
Naše další cesta vede přes lávku pro pěší a cyklisty do Káranýho.
Káraný bylo až do začátku 20. století tuctovou obcí na břehu Labe. Zlom nastal v roce 1899, kdy byl schválen zákon o výstavbě zdroje pitné vody pro hlavní město Prahu a lokalita Káranýho se ukázala jako nejlepší možné řešení. V roce 1906 po uskutečnění všech přípravných akcí se začalo s výstavbou vodárenských budov a jímacích zařízení. Zkušební provoz vodárny začal v roce 1912 a do plného provozu byla uvedena v roce 1914. Slavnostního otevření se před více jak sto lety zúčastnil i budoucí poslední císař Rakouska-Uherska Karel I., který obýval nedaleký zámek v Brandýse nad Labem. Voda je do úpravny jímána z více jak šestiset studní a několika vrtů. Právě kolem studní, které zásobují vodárnu vodou bude pokračovat naše další cesta, když se z rozcestí Káraný vydáme po červené značce směrem na Lysou nad Labem. 
Dojdeme až na rozcestí V Doubí. I když naše cesta dále bude pokračovat po žluté značce směrem na Čelákovice uděláme si ještě jednu malou odbočku a podíváme se na jedno velice zajímavé místo. Je jím kaple sv. Václava, známá též jako eremitáž u sv. Václava. Je to jediný pozůstatek romantického odpočinkového areálu, který na přelomu 17. a 18. století nechal vybudovat majitel lyseckého panství František Antonín Špork.Zajímavostí určitě je, že z tohoto místa byla dříve krásná vyhlídka na řeku Labe, než došlo k narovnání koryta, ale i to, že odsud začínala dnes již zrušená železniční vlečka do vodárny v Káraným.
Vracíme se na rozcestí V Doubí a pokračujeme po žluté do Čelákovic. Procházíme Přírodní rezervací Hrbáčkovy tůně a dostáváme se do chatařské osady Grado, která se rozkládá mezi starým a novým korytem řeky Labe. 
Řeku Labe přecházíme po nové moderní lávce pro pěší a cyklisty, která byla otevřena v roce 2014. Nadále sledujeme žlutou značku, která nás dovede k původně gotické, následně pak renesančně přestavěné tvrzi, kde v současnosti sídlí Městské muzeum Čelákovice. Přímo naproti tvrzi pak můžeme obdivovat původně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 13. století. 
Od čelákovické tvrzi pokračujeme ještě asi sto metrů po žluté značce a pak se vydáme neznačenou cestou ulicí Ve Vrbí nazpět k řece Labi. Při cestě nazpět k řece uvidíme po pravé ruce starý čelákovický mlýn a po příchodu k řece i čelákovické zdymadlo. U řeky se vydáme vlevo po modré značce. Cesta po vyjití z města vede mezi vodní plochou Malviny a jezerem Mezi Mosty. To vzniklo jako mnoho jezer a vodních ploch v tomto kraji zatopením bývalé pískovny. Přes jezero a následně přes Labe se odtud otevírají krásné Výhledy na celý historický areál úpravny pitné vody v Káraným. Po modré značce přicházíme následně do Lázní Toušeň, kde náš výlet za vodou a kolem vody končí.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Po cestě z vlastních zásob. Po přijití do Lázní Toušeň jsme zasedli v restauraci U lípy naproti kostelu sv. Floriána a byli jsme velice spokojeni.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Pěkný výlet pěknou přírodou, ale nejvíce asi zaujal areál historické vodárny v Káraným.

Ostatní informace

Tento výlet lze v pohodě uskutečnit i na kole.

Městské muzeum Čelákovice slouží i jako Turistické infocentrum
Otevřeno je celoročně PO-NE v časech 9-12 a 13-17.
Vstup do muzea 40,- Kč.