Slaný - královské město

Kam a jak jedeme?

Jedu z Vinařic do Slaného na prohlídku historického středu města. Pojedu autobusem, který sem z Kladna pravidelně zajíždí.

Za čím jedeme?

Ráno se probouzím do slunečného dne a po shlédnutí Toulavé kamery v televizi začínám balit věci potřebné i nepotřebné do batůžku. Pojedu jen kousek a to do Slaného, které leží asi 10 km od Kladna kde bydlím. Do Slaného jedu busem č.9 a na ten si dojdu přes les do obce Vinařice, která leží v těsné blízkosti Kladna. Protože nejsem Karkulka a babička nebydlí za lesem můžu vkročit bez obav a beze strachu do našeho lesa.Za 15 minut stojím na zastávce na autobus do Slaného. Autobus přijel na čas a za 20 minut vystupuji na slánském autobusovém nádraží. Mým dnešním cílem je projít střed Slaného. Toto město má středověkou historii a chci si ho v klidu prohlédnout a udělat nějaké foto. Než se pustím do vyprávění co jsme zde zažil, či nezažil něco z historie toho krásného města.

Slaný , je město, které leží na území Slánské tabule, dominantou města je historický střed a Slánská hora 330 m n. m. V roce 750 byl objeven Slaný pramen a kníže Nezamysl zakládá Slaný. Vznikla osada pod Slánskou horou a začátkem 12. století přešla velká část osady do vlastnictví benediktinského kláštera na Ostrově u Davle. Za jejich vlivu tu byl postaven malý raně středověký kostel sv. Gotharda. Jeho základy překryl presbytář dnešního pozdně gotického kostela téhož jména. Roku 1262 máme první historickou zprávu o Slaném. Za vlády Václava II dostalo nové královské město svůj znak a dostává městská privilegia. V roce 1378 uděluje Karel IV Slanému právo mílové, to znamená v okruhu jedné míle od města zakazuje provozovat řemesla s vyjímkou venkovských kovářů a pořádání trhů a obchodovat. Ve Slaném bylo silné husitské hnutí a v roce 1420 slánští husité společně s husity ze Žatce a Loun vytáhli na pomoc Praze, proti níž vypravil císař Zikmund křižáckou výpravu. Zatím co slánští husité bojovali o Prahu, město Slaný oblehl Zikmundův příznivec Vilém Zajíc z Házmburka a po krátkém obléhání mu slánští měšťané otevřeli brány. V roce 1425 husité po urputných bojích dobyli zpět město Slaný a hejtman Jan Roháč z Dubé nechal město vyplenit a konšely upálit. V roce 1436 po prohrané bitvě u Lipan se město poddalo císaři Zikmundovi. Slánští se účastnili roku 1448 dobytí Prahy a podpořili Jiřího z Poděbrad při jeho volbě králem r. 1458. Za odměnu se jim Jiří z Poděbrad odvděčil v podobě majetkových darů i dalších privilegií. Dalších výsad se Slanému dostalo za vlády Vladislava Jagelonského a to právo pečetit listiny červeným voskem, tedy barvou hierarchicky nejvyšší. V 16. století po nástupu Habsburků na trůn byla některá práva i majetek měšťanům odebrána, ale po zjištění, že ožebračená města nepřináší do královské kasy potřebné příjmy, jim některá práva i majetek byly vráceny. Prohra českých stavů v bitvě na Bílé hoře znamenala pro sebevědomé slánské měšťany katastrofu. Proběhly rozsáhlé konfiskace a habsburský panovník trestal ty , kteří se proti němu postavili a odměňoval ty, kteří byli na jeho straně. K těm věrným patřil i Jaroslav Bořita z Martinic a jemu připadly na slánsku konfiskáty nekatolické církve. Slaný byl zpočátku Martinicovi zastaven a potom v roce 1638 za zástavní sumu 200 000 kop míšenských dědičně prodán. Rod Martiniců ovládal Slaný a přilehlé obce až do roku 1848. Sice na konci 18. století se pro město postupně začíná uvolňovat vazalský vztah s martinickou vrchností, ale až v revolučním roce se město vymanilo z patronace vrchnosti, které souviselo za zánikem vrchnostenského zřízení. V roce 1850 je zřízen okresní soud, okresní hejtmanství a později vzniká i městská a okresní samospráva. V 19. století se město Slaný stává významným centrem jemuž pomohla výhodná poloha při silnici do Saska. Důležitý historický moment představuje založení Nového Města, jehož vznik v podstatě určila výstavba komunikace k nádraží. Přivedení železnice do města mělo pro hospodářský rozvoj města obrovský význam. První vlak do Slaného přijel 11. 5. 1873. Na konci 19. století ve městě vznikají významné budovy, např. divadlo či budova Okresní hospodářské záložny a v roce 1902 dominanta Wilsonovy ulice Okresní dům. Na sklonku 19 .století je založena ve Slaném strojírenská firma Bolzano, později ČKD, Michlova továrna na velocipedy a v roce 1918 zahájil Jan Jaroslav Palaba výrobu suchých baterií.Informace čerpány z brožurky o městě Slaném, autorů Zdeňka Kuchyňky a Vladimíra Přibyla.

Tak dost historie a hurá ke dnešku, od autobusového nádraží vyšlápnu do mírného kopečka a to už jsem v historickém středu města. Jdu Fortenskou ulicí a přicházím na Komenského náměstí s krásně opravenou školou, to samé nemůžu říci o domě na proti škole. Pokračuji dál Štechovou ulicí a míjím dům, s restaurací U koně, kde je na fasádě tohoto domu domovní znamení tohoto ušlechtilého zvířete. Dojdu pod pivovar Antoš, kde je vyhlášená restaurace. Při procházce po Slaném se mi potvrzuje moje teorie, že když někam vyrazíme je dobré zajít i do bočních uliček. Ve Fričově ulici přicházím k budově Bývalé synagogy, dnes je zde služebna státní policie a troufnu si tvrdit, že tak hezkou služebnu ochránců našeho klidného spánku mají málo kde. Kolem synagogy jdu dál a to už jsem na Masarykově náměstí, na tomto hezky upraveném náměstí najdeme v budově bývalé koleje piaristů Vlastivědné muzeum a knihovnu. Jenom mě docela nemile překvapilo, že muzeum má v neděli zavřeno. Já od muzea pokračuji dále přes náměstí, minu Velvarskou bránu, poslední zachovanou bránu středověkého opevnění a zastavuji se u kašny. Slaný ještě v 19. století mělo brány 4. Tři z nich byli zbourány, 1835 byla zbourána Lounská brána , 1841 Pražská brána, která byla vstupní branou do města a 1850 brána Fortenská. Rázným krokem se dostávám do ulice Kynského a obdivuji krásně opravené domy, ve kterých jsou různé obchůky s rozličným tovarem. Na konci ulice odbočuji Doprava a přicházím na roh ulice Husova a Dr, E. Beneše a zastavuji se u budovy spořitelny z let 1930 -31, na jejíž střeše je alegorická socha Spořivosti od Václava Nejtka. Za chviličku již klidné chůze dorazím na křižovatku, kde se nachází novorenesanční budova Okresního domu z roku 1902 a budova bývalé Okresní záložny, na které jsou sgrafita podle návrhu Mikoláše Alše z roku 1896. Na této křižovatce se otočím o 180 stupňů a zamířím stejnou cestou zpět na náměstí do místního info centra.

Asi za 10 minut chůze od Okresního domu vstupuji do infocentra pod Velvarskou bránou. Jdu si pro podklady k tomuto článku a podívat se na výstavu slánek, která je umístěna v prostorách info centra. Vznik této unikátní sbírky slánek se datuje k roku 2011 a v současné době má sbírka 1620 slánek. Kdo by chtěl tuto sbírku rozšířit, může v infocentru věnovat slánku a dostane certifikát s pořadovým číslem slánky, ale nezapomeňte na to, že sůl je nad zlato. V tomto infocentru jsme byl již asi po třetí a musím jen chválit a chválit. Ochotná paní mi na mapě ukáže místo kde najdu Slaný pramen. Podle udaných souřadnic Slaný pramen opravdu hravě nacházím.

1. souřadnice - jít z kopce, 2. souřadnice - odbočit doleva, 3. souřadnice - u hasičárny Doprava a pak pramen musí vidět i slepý. Napumpoval jsem si vodu ze Slaného pramene a olízl si prst a budu upřímný, moc slaně mi ta voda nechutnala. Pomalu mne sužoval hlad a žízeň a tak jsem se vrátil zpět k náměstí, v cukrárně jsem ochutnal jejich krmi a napil se jejich lahodného moku. Po chvilce odpočinku opět vyrážím do historického centra a fotím jak japonský turista. To je obrovská výhoda digitálů, že můžu fotit i blbosti a vidím hned co jsem zaznamenal na paměťovou kartu. Ty ze starších turistů si vzpomenou na focení na kinofilm a několika denní, či týdenní čekání na fotky jak to vyšlo. Pomalu kráčím zpět k autobusovému nádraží a to jdu po druhé straně Masarykova náměstí kolem bývalé radnice z roku 1378, kde je dnes sídlo Městské policie. Za zmínku ještě stojí dům Modletický z roku 1587. Moje poslední zastávka v historickém jádru Slaného je u děkanského kostela sv. Gotharda, který byl původně středověká bazilika a do dnešní podoby byl přestavěn r. 1450. U této dominanty Slaného stávala již dříve zmiňovaná Pražská brána.

Při cestě zpět na Kladno se autobus trochu šprajcnul, nechtěla zaskočit rychlost v převodovce, ale nakonec se stroj slitoval asi nad desítkou cestujících a rychlost zaskočila a s malinkým zpožděním jsem dojel do Vinařic Tuháně a pak jsem vyšlapal kopec Kameňák a už jsem byl doma na Ostrovci.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Možnost občerstvení je ve Slaném přehršel, stačí si jen vybrat co máte nejraději, sladké, slané, to když už jste ve Slaném, pivo v pivovaru Antoš a nebudu jmenovat všechny restaurace. Já jsem využil služeb cukrárny Venezia a byla to dobrá volba.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo se mi samotné město a stavby, které vám připomenou doby dávno minulé . Jenom mne zklamala otvírací doba Vlastivědného muzea, otvevřeno jen všední dny a v sobotu dopoledne.

Ostatní informace

Město Slaný není jen historické centrum, najdete zde aquapark, Třebízského sady a nad mětskou čtvrtí Kvíc stojí na kopci Kaple Boží hrob. Vstupné jsem nikde neplatil, protože bylo v muzeu zavřeno.