Šly panenky silnicí … do Kojetína a v krojích

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Za kulturou • Na kole

v kojetínském muzeu

Okresní dům

plakát k výstavě

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (28 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Všichni zarputilí příznivci tradičních lidových krojů – a že jich pár znám i osobně – při vyslovení jména šestitisícového hanáckého města Kojetín jistě zpozorní … a to nejen v době konání věhlasných Kojetínských hodů. Koneckonců se stačí podívat na kojetínskou turistickou vizitku … a jsme doma. Je proto pochopitelné, že se zde s lidovými kroji setkáme i v galeriích a muzejních místnostech.

Kojetín je považován za jeden z klenotů Střední Hané a jako takový je dopravně dobře dostupný všemi způsoby, tedy po silnici, která ovšem občas připomíná spíše tankodrom) i železnici. A to hlavní zde celkem bez problémů obsáhneme pěšky, protože se až na výjimky nemusíme vůbec vzdalovat od Masarykova náměstí.

Naše kroky však povedou zejména do zdejšího secesního Okresního domu, v kterém se mj. nachází MěKS (Městské kulturní středisko) s „íčkem“ a Galerie VIC (Vzdělávacího a informačního centra). Právě tady probíhá v období 27. května až 31. srpna 2020 výstava Krojované panenky. Náš tip na výlet, jehož délku určuje v tomto případě hlavně dopravní vzdálenost, ale zůstane svým způsobem aktuální i po tomto datu, protože se jedná o výstavu putovní. A doposud putuje hlavně po Hané …

Za čím jedeme?

Výstava Krojované panenky je věnovaná představení lidových krojů pocházejících nejen z Hané, Valašska a Slovácka, ale i Čech, např. z Plzeňska, Krkonoš nebo Šumavy. Překvapí kroj pražský. Většina postaviček pochází z dílny Františky Hany Garlíkové, která se odíváním panenek do krojů zaobírala více než sedmdesát let. V galerii VIC jsou vystaveny její panenky, které získala sběratelka Iva Velísková. Některé předměty přidalo MěKS Kojetín, Marie Vojtková nebo manželé Porčovi, kteří zapůjčili krojované hanácké panenky vyrobené paní Fiuryovou.

K vystaveným panenkám je dobré vědět alespoň tři základní věci:

repliky jejich krojů byly vyrobeny z původních textilií, dle tradičních postupů a s velkým podílem ruční práce.
původní sbírka Františky Hany Garlíkové je tvořena 34 originálními ženskými a mužskými kroji z Čech, Moravy i Slezska a Iva Velísková ji rozšířila o dva hanácké páry
jednotlivé panenky měří 52 centimetrů a jedná se o hračky vyrobené v NDR (pro ty mladší: v někdejší Německé demokratické republice)

Minimálně pár slov si zaslouží tvůrkyně sbírky Františka Hana Garlíková, která zemřela v loňském roce ve věku téměř 99 let. Je pozoruhodná už tím, že podnikat v oboru „oblékání panenek do lidových krojů z celé republiky“ začala až v sedmdesáti letech. Prvními krojovanými panenkami si ovšem přivydělala už v 17 letech, kdy pracovala ve Zlíně u Bati. A hned z toho byla zakázka na 500 ks z německého Norimberku. V roce 1990 přišlo ke slovu opět Německo. Paní Garlíková si půjčila 200.000 Kč a nechala si z NDR poslat vagon s 2.500 panenkami. Rozjela se manufaktura a prvních tisíc panenek dostalo hradišťský kroj. Z Německa však přišla nabídka na odběr limitovaných sběratelských sérií. A tak započala výroba zahrnující vše od prostého kroje krkonošského po záplavu krajek na kroji vlčnovském. A Německo zůstalo paní Garlíkové osudové i nadále; v soutěži o nejkrásnější panenku získala v roce 1993 v Brémách bronzovou medaili.

Pro ty, kterým by panenky a jejich doprovod (kromě pár panáčků se na výstavě najdou i dětské kočárky, sáňky, části oblečení nebo dětský koutek) nestačily, může se ještě vydat do muzejního sálu, který nabízí od roku 2013 expozici nazvanou Ztracená tvář Hané. Ani tady pochopitelně lidové kroje chybět nemohou …

A další program si už v Kojetíně i jeho okolí jistě každý najde dle svého vkusu a časových možností.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytování jsme nepotřebovali, jídlo i pití nabízí mj. Hospůdka U Pedyho, která s Okresním domem sousedí.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Výstava je velice příjemnou a milou záležitostí, což překvapivě platí i pro ty, kteří jinak tyto atrakce zrovna až tak moc nemusí. Totéž platí i pro malé kojetínské muzeum. Bonusem je velmi příjemná, ochotná a pohledná slečna ve VIC.

Nelíbilo: Kromě (ne)činnosti ŘSD a občasných výkyvů v počasí bylo vše v nejlepším pořádku.

Ostatní informace

Galerie VIC i muzeum jsou otevřeny celý týden. Ve všední dny od 9,00 do 11.30 a od 12.30 do 17:00 hod. O víkendech je to stejné, jen se otevírá o hodinu později. Vstupné je dobrovolné.