Soos

Kam a jak jedeme?

Naše společná cesta začíná na Exitu 169 rychlostní silnice R6. Dále pokračujeme směrem na Aleje-Zátiší, Třebeň, Nový Drahov a Hájek. Po vjezdu do Hájku přejedeme přes koleje a zanedlouho se přiblížíme k zatáčce, kde je parkoviště. Odtud dále pokračujeme pěšky po vyznačené cestě.

Za čím jedeme?

V Chebské pánvi se nachází rozsáhlý komplex rašelinných lesů, rašelinišť a slatinišť s mnoha vývěry minerálních pramenů, plynů a známými mofetami (baheními sopkami). Díky plynným výronům je lokalita známá a navštěvovaná. Nachází se tu rostlinná společenstva, která jsou značně zachovalá a vyskytují se v nich spousty vzácných a ohrožených druhů rostlin. Pro svou rozlohu a silné zamokření je území téměř neprůstupné, a tak zde nachází útočiště mnoho druhů živočichů, především ptáků. Na území dnešního SOOsu se geologickými pochody usazovala rostlinná organická hmota, která dala za vznik velkým slatinám. Tyto vrstvy byly a jsou prosycovány minerálními vodami, které způsobují silné zasolení a mají vliv na vznik tzv. křemeliny. Tato vrstva s Vysokými obsahy solí omezuje existenci rostlinných společenstev pouze na specifická slaniska, jako jsou slanomilné rákosiny a rozvolněné slanomilné trávníky. S těmi se setkáme v centrální části, kde je často povrch křemeliny bez vegetačního krytu. V minulosti se zde totiž těžila svrchní vrstva křemeliny a humolit především pro lázeňské účely a částečně také pro otop. Pro přístupnost těžené plochy musela být snížena hladina spodní vody odvodňovacími systémy. Těmito vlivy a díky značnému obsahu solí narušená plocha po ukončení těžby z velké části nezarostla, a tak některá místa zůstávají dodnes holá. S takovýmto charakterem se setkáme především ve středové části, kudy vede naučná stezka po povalových chodníčcích.
Ve slatiništních společenstvech roste mnoho zajímavých druhů jako například velmi vzácná sivěnka přímořská. Mírné deprese jsou zatopené vodou a v některých jezírkách rostou vodní makrofyta, například některé bublinatky a rdesty. Ve vodě s vyšším obsahem minerálů rostou zástupci parožnatek patřící mezi vzrostlé zelené řasy s křehkým povrchem, na kterém se usazuje uhličitan vápenatý. Na ostatní ploše se nacházejí rozsáhlé i fragmentální rašelinné lesy s převahou břízy pýřité a borovicí lesní, v některých místech roste i borovice blatka, jinde se uplatňuje olše lepkavá. Směrem od středu k okrajům, kde sílí zastoupení rašelinných lesů se objevují rašeliniště s mnoha jejich typickými rostlinnými druhy jako je rosnatka okrouhlolistá, klikva bahenní, hrotnosemenka bílá, mnoho rašeliníků a další druhy.
Mozaika mokřadních biotopů střídajících se s rašelinnými lesy způsobuje neprostupnost území, které tak skýtá vhodné útočiště mnoha druhům ptactva. Soustřeďují se tu vodní ptáci na tahu, mnozí jiní tu hnízdní, loví zde dravci. Z ptáku, kteří zde trpělivý pozorovatel může zahlédnout jmenujme alespoň jeřába popelavého, který hnízdí pouze na několika místech v ČR a jedním z nich je toto, dále vodouše rudonohého a slavíka modráčka, který žije skrytě v rákosinách. Nejsou to však pouze ptáci, kterých je tady velké množství druhů. Vhodné prostředí tu nacházejí obojživelníci, hmyzí zástupci. Z obojživelníků se zde vyskytuje několik druhů čolků, z nichž jeden, čolek velký je druhem, na který je v soustavě Natura 2000 prioritně soustředěna pozornost.
Tato významná lokalita je součástí v minulosti dříve vyhlášené národní přírodní rezervace SOOs (vyhlášené v roce 1964) a přírodní památky Děvín.

http://www.priroda-kv.cz/lokality/soos/index.php

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Cestou jsme nevyužili stravovací ani ubytovací zařízení.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Je zde krásné prostředí, bohužel se nám povedla návštěva v suchém období, kdy zajímavost místa tolik nevynikne.

Ostatní informace

Otevírací doba

18. 3. - 15. 11. denně

Březen, listopad 10 - 16,30 hod.

Duben, říjen 9 - 16,30 hod.

Květen, červen 9 - 17,30hod.

Červenec, srpen 9 - 18,30 hod.

Vstupné

dospělí 70 Kč

studenti a ZTP 50 Kč

děti nad 6 let 30 Kč

děti do 6 let zdarma

rodinné vstupné 160 Kč