Stanovice – Křížová cesta 21. století

Krajina kříže (autor Čestmír Mudruňka)  •  Fotografie (18)  • Foto: dupis

Kam a jak jedeme?

Do Stanovic jsme se vydali pěšky z Kuksu. Je to pouhých 1,5 km. Prošli jsme kolem hospitálu k železniční zastávce a dál pokračovali po žluté turistické značce (žluté značení je staršího data – příště raději půjdeme po červeném turistickém značení podél Labe). Od rozcestí ve Stanovicích jsme už jen popošli po červené značce (směr Braunův betlém) přibližně 200 metrů k železničnímu mostu. Hned za ním po podejití tratě začíná křížová cesta.

Přijedete-li autem, můžete ve Stanovicích zaparkovat na odstavném stání u Labe. Na začátek křížové cesty to potom máte už jen 400 metrů po červené značce.

Přijedete-li vlakem, výstupní zastávkou je Kuks (do Stanovic půjdete 1 km po žluté) nebo Žíreč (křížovou cestu si projdete v obráceném směru).

Zvěstování (autor Daniel Klose)  •  Foto: dupis

Přijedete-li autobusem, vystoupíte na zastávce nad Kuksem a do Stanovic půjdete necelé dva kilometry po červené.

Za čím jedeme?

Stanovice se do povědomí turistů dostaly v posledních třech letech díky unikátní Křížové cestě 21. století, která má podnázev Příběh utrpení a nadějí člověka.

Celý projekt je novodobým pojetím tři sta let staré myšlenky hraběte Františka Antonína Šporka. Hrabě svoji myšlenku ve své době neuskutečnil pro spory s žírečskými jezuity.

Myšlenka nezapadla a po již zmíněných třech staletích ji rozvedl akademický sochař Vladimír Preclík. Vytvořil sochu s názvem Katedrála prosby (v křížové cestě má číslo 5), a položil tak základ celému projektu. Slavnostního otevření křížové cesty dne 4. října 2008 se akademický Sochař Vladimír Preclík bohužel nedožil. Zemřel v dubnu 2008 ve věku 78 let. Na vstupním panelu si můžete přečíst jeho citát: „Každý z nás si nese svým životem vlastní křížovou cestu. A bez naděje se neobejdeme.“

Rouška Veroniky (autor Stanislav Hanzík)  •  Foto: dupis

Celý projekt Příběh utrpení a nadějí člověka tvoří celkem 15 uměleckých děl od významných českých sochařů tří generací se vztahem k východním Čechám. Použitým kamenem je tradiční hořický pískovec.

Křížová cesta je galerií pod širým nebem. Je volně přístupná v kterýkoliv den a hodinu. Vstupné se neplatí.

Projekt vznikl za finanční podpory Královéhradeckého kraje a řady sponzorů.

A jaká díla si v křížové cestě můžete prohlédnout a jaké myšlenky vám chtějí jejich autoři sdělit?

Číslování odpovídá rozmístění děl v terénu.

1 – Zvěstování (autor Daniel Klose)

Sousoší vyjadřuje anděly slétlé na zem. Jsou zkamenělí. Ještě není jejich čas. Až procitnou, rozletí se zvěstovat novinu.

2 – Rouška Veroniky (autor Stanislav Hanzík)

Veronika přistoupila ke Kristovi, aby mu utřela zmučený obličej. Odměnou jí je otisk trpitelovy tváře.

3 – Zázrak nanebevstoupení (autor Vojtěch Adamec)

Šikmě osazená socha vzbuzuje pocit levitace. Konvexní a konkávní tvary sochu odhmotňují. Vyjádřit zázrak odpoutání v kameni je obtížné.

Zázrak nanebevstoupení (autor Vojtěch Adamec)  •  Foto: dupis

4 – Trnová koruna (autorka Ellen Jilemnická)

Socha představuje Kristovu hlavu s trnovou korunou provedenou v kubistických tvarech. Autorka nechce šokovat, ale probudit soucit s trpícím a empatii k bližnímu.

5 – Katedrála prosby (autor Vladimír Preclík)

Prosba je modlitbou. Oči upíráme k nebi. Nebe je synonymem tajemství, víry a naděje.

6 – Svatá rodina (autor Jan Koblasa)

Otec, matka a na jejich klínech dítě v touze obejmout. Na odvrácené straně plastiky je reliéf ležícího Krista.

7 – Světlo v temnotách (autor Ivan Jilemnický)

Mezi dvěma kamennými vertikálami proniká světlo jako poslední okamžiky před setměním, smrtí a vzkříšením.

8 – Vykoupení (autor Jan Hendrych)

Na vysokém dříku tři hlavy symbolizují různosti tváří, ras a náboženství. Znázorňují tváře lidského údělu.

9 – Slza (autor Václav Fiala)

Trnová koruna (autorka Ellen Jilemnická)  •  Foto: dupis

Sousoší znázorňuje tři symboly po tisíciletí užívané i zneužívané. Slza zpodobňuje pláč, kříž utrpení a srdce lásku.

10 – Pieta (autor Marius Kotrba)

Doba a způsob vyjádření se mění. Hluboké působení smutku však překonává.

11 – Krajina kříže (autor Čestmír Mudruňka)

Zrození a smrt. Každý má svůj kříž, určuje jeho podobu a vstupuje do něj. Krajina zůstává.

12 – Hledač (autor Michal Šarše)

Socha vrostlá do sedadla v touze dotknout se tajemství světa a objevit smysl lidského bytí.

13 – Lásky bolest (autor Jiří Marek)

Kompozice zachycuje poslední setkání Ježíše s matkou Marií a Máří Magdalénou. Znázorňuje uzavřený kruh lásky, který může být přerušen smrtí. Potom se velká láska mění ve velkou bolest.

14 – Brána naděje (autorka Jaromíra Němcová)

Postavy se v pase zlomily, aby se navzájem opřely. Už není mezi nimi napětí, jsou si oporou.

15 – Obelisk (autor Jiří Kačer)

Vyjadřuje symbol myšlenky a její schopnost odolávat.

Katedrála prosby (autor Vladimír Preclík)  •  Foto: dupis

Křížová cesta je dlouhá jeden kilometr. Díla jsou umístěná u cesty nebo v její blízkosti na udržované louce.

Po prohlídce celé galerie jsme prošli pod dalším železničním mostem a pokračovali k Braunovu Betlému a dalším zajímavostem v okolí. Poté jsme se vrátili zpět do Kuksu, odkud jsme vycházeli.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo a pití jsme si nesli s sebou v batohu. Možnost stravování by se jistě našla v Kuksu v některé z restaurací.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

I pokročilý podzim, když počasí přeje, má své kouzlo.

Ostatní informace

Ve Stanovicích na odstavném stání zaparkujete zdarma. Rovněž tak u stanice pohonných hmot v Kuksu. Křížová cesta 21. století je, jak už píšu výše, volně přístupná. Vstupné se neplatí.