Stará hornická stezka - 1.část

Kam a jak jedeme?

Do Krušných hor za historií dobývání cínové rudy

Za čím jedeme?

K tomuto výletu mě zlákal článek o příhraniční naučné hornické stezce Krupka - Geising - Altenberg - Zinnwald - Cínovec - Dubí. Je to 40 km dlouhá stezka hornické historie v horní části východních Krušných hor. Spojuje pozoruhodná místa (muzea, prohlídkové štoly, umělá jezírka a příkopy, haldy a turisticky atraktivní místa) z hlediska dějin hornictví a osídlení, líčí dějinný vývoj kdysi nejvýznamnějšího revíru těžby cínu ve střední Evropě.

Rozdělil jsem si stezku na českou a německou část a rozjel jsem se do Krupky. Krupka ve středověku byla centrem městského života. Bydleli zde horníci, později řemeslníci. V současné době platí za ojedinělou památkovou zónu s náměstím ulicového typu. V muzeu na náměstí je stálá expozice věnovaná těžbě cínu, přírodě a historii zdejšího regionu. Po prohlídce jsem vystoupal na hrad. Ten býval strategicky důležitým hradem, chránícím důlní díla, město a starou obchodní cestu do Saska. Byl pravděpodobně vystavěn kolem roku 1300, za třicetileté války došlo k jeho zničení. Areál dnes prochází postupnou obnovou. Byl rekonstruován Panský dům, kde je restaurace a z opravených hradeb je pěkná vyhlídka na České středohoří.

Po silnici jsem došel k prohlídkové štole Starý Martin. Ta patřila v dobách svého provozování k nejdůležitějším štolám krupského revíru. Tvořila přístup k severozápadní části žíly Lukáš. Délkou zhruba 2 kilometry byla tato žíla nejdelší cínovou žílou v Čechách. Po roce 1950 zde byly práce ukončeny a ústí štoly se postupně zavalilo. Až v 90- tých letech minulého století se po nutných opravách štola zpřístupnila návštěvníkům s cílem ukázat historii dobývání cínové rudy.

Od štoly k vrcholkům hor vede stará hornická stezka, která sloužila k Dopravě vytěžené rudy a jako přístupová cesta horníků ke štolám. Po té jsem došel do osady Horní Krupka. Horníci ji založili při svém postupu údolím do vyšších poloh hor při hledání dalších míst pro dobývání cínu. Po žlutě značené cestě jsem okolo sjezdovek došel na dominantu východní části Krušných hor - Komáří hůrku /807 m/. Na vrcholu je konečná stanice sedačkové lanovky z Bohosudova a je zde pěkná výletní restaurace s nádherným výhledem na Krušné hory a České středohoří. V minulosti zde bylo několik osad, kde sídlili horníci a řemeslníci spojení s těžbou a zpracováním cínové rudy. Na vrcholu byla svolávací zvonice. Zvonem se horníkům oznamoval začátek a konec směny. Důlní činnost zanechala ve zdejší krajině nesmazatelné stopy. Přímo na vrcholu je vidět velkou prohlubeň, tak zvanou pinku, která vznikla zavalením staré štoly.

Po silnici jsem sešel ke kapli sv. Wolfganga ,která je asi 300 metrů západně od vrcholu Komáří hůrky ve výši 774 metrů. Dnes je zde instalována expozice o vývoji osidlování příhraničních oblastí a o rozvoji a zániku zde provozovaných řemesel.

Po žluté jsem lesní silničkou pokračoval až na rozcestí cest Pod Loupežníkem a dál po modré na Přední Cínovec. Dnes zaniklé obce, která také vznikla při cestě horníků za novými nalezišti.

Zde jsem odbočil na červenou TZ a nejprve lesní cestou a pak po silnici jsem okolo Dlouhého rybníka, který byl vybudován v roce 1787 jako umělá vodní nádrž dodávající vodu pro úpravu rudy na české straně a kostela do obce Cínovec.

Cestu jsem zakončil v příjemné hospůdce a pak jsem se autobusem vrátil do Teplic.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Možností občerstvení je cestou dost. Ceny jsou spíš pro německou klientelu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Zajímavý výlet Krušnými horami, nádherné vyhlídky a plno informací o historii osidlování a o hornické činnosti v Krušných horách.

Stezka by si zasloužila lepší údržbu a značení.

Ostatní informace

Vstup na hrad Dubí zdarma

Muzeum Dubí - vstupné 35,-Kč

Štola Starý Martin - vstupné 50,- Kč

Lanovka na Komáří hůrku 100,- Kč

Kaple Sv. Wolfganga - otevřeno V.-X. Pá 14 - 18 hod

So.Ne 11 - 18 hod