Staré Město a rozhledna Maják Šrotík

Jsme na Moravě a právě se přesouváme z Přerova do Lednice. Po dálnici téměř nejezdíme, protože tam není nic pořádného vidět. Abychom si užili také trochu rozhleden, jedeme přes Uherské Hradiště. Blízko jsou hned dvě – Rovnina západně od Uherského Hradiště a Maják v sousedním Starém městě.

Staré Město leží na pravém břehu řeky Moravy asi 30 km na jihozápad od Zlína, přibližně 70 km na východ od Brna. Úrodná půda okolo řeky a vhodné klimatické podmínky - to byly předpoklady pro rané osídlení. Dokonce i lovci mamutů si zde založili své občasné tábořiště. Na místě dnešního náměstí Velké Moravy byl objeven zhruba 10 tisíc let starý hrob ženy, která patřila k lovcům drobné zvěře – lišek a králíků. Je to jediný nález tohoto druhu z doby pozdního paleolitu u nás. Dnes je v těchto místech Památník Velké Moravy. Existují doklady, že osídlení prakticky trvalo téměř bez přerušení – žilo se zde v době kamenné, bronzové i železné. Žili zde Kelti, Germáni i římští obchodníci. Ve 2. století existovala v oblasti Starého Města římská vojensko-obchodní stanice, jejíž pozůstatky objevili po 700 letech staří Slované, kteří v 9. století založili Velkou Moravu. Právě římských cihel a střešních tašek použili ke stavbě kostelů a paláců.

V těchto místech se křižovaly dvě obchodní cesty - od severu k jihu vedla moravská část jantarové cesty z Krakova do Vídně a od západu k východu uherská cesta. Na poč. 9. století byly tři neobydlené ostrovy řeky Moravy osídleny Slovany. Právě na území dnešního Starého Města vzniklo tehdy jedno z center Velké Moravy - Veligrad. Centrum bylo v místech ulice Na Valech, kde byly vybudovány kamenné paláce pro moravská knížata, nedaleko na jihovýchodě byla rotunda. To vše asi bylo součástí opevněného hradiska.

Další sídliště bylo na jihozápadě, kde byl kostel s malým pohřebištěm. Dnes se v těch místech nachází archeologické naleziště Špitálky. V hrobech se našly jedinečné doklady šperkařství, honosné meče, opasky a ostruhy i předměty denní potřeby. Při archeologických průzkumech bylo zjištěno, že se nosily šaty z hedvábí, brokátu, byly prošité zlatými nitěmi. Bohužel větší část tohoto sídliště byla poničena při stavbě železnice a také při stavbě rodinných domků.

Když na počátku 10. století Velká Morava zanikla, z města se rázem stala pouze trhová ves. První dochovaná písemná zmínka o obci je až z roku 1131.

Když r. 1205 přišli do kraje cisterciáčtí mniši a nedaleko vybudovali klášter Velehrad, stal se Veligrad jeho majetkem. Chtěli si zde vybudovat klášterní městečko, které by bylo centrem jejich hospodářského života. Po té, co bylo na druhém břehu řeky r. 1257 založeno královské město - dnešní Uherské Hradiště, ztratil Veligrad na významu a na poč. 14. století byl přejmenován na Staré Město. Stal se tak téměř bezvýznamným předměstím Uherského Hradiště. Z původních plánů se dokončil jen jeden - klášter si zde vybudoval hospodářský dvůr, který používal k zásobování.

Změnu přinesl až r. 1841, kdy se začala stavět Severní dráha císaře Ferdinanda. Začal se rozvíjet obchod, živnosti. R. 1868 byl vybudován jeden z největších cukrovarů na Moravě, cihelna, pila. Od r. 1925 se zde vyrábí chemické produkty a barvy, jejichž výroba přetrvala do dnešní doby.

R. 1990 se na základě lidového referenda Staré Město osamostatnilo a r. 1997 bylo povýšeno na město.

Nejstarší památkou města je hřbitovní kostel svatého Michaela Archanděla na západě města. Byl postaven v pozdně románském stylu během první poloviny 13. století na terase nad původním korytem řeky – na místě rotundy z 9. století, jejíž základy jsou ukryty pod podlahou kostela. Tam také se našlo několik neporušených velkomoravských hrobů. Podle dlaždic, které se vyráběly v dílnách velehradského kláštera, byl postaven právě cisterciáky. Ti současně použili i materiál ze zbořené rotundy. Ve zdech kostela se nachází celkem 106 římských cihel. Je to jediná stavba u nás, kde jsou takto staré cihly použity ke stavbě, která je stále využívána. Až do konce 16. století byl farním kostelem i pro sousední Uherské Hradiště. R. 1645 byl téměř zcela zničen Švédy. R. 1734 byl znovu postaven. V této podobě se zachoval do dnešních dnů a stále je využíván, stejně jako hřbitov, kam se nepřetržitě pochovává už víc jak 11 století.
Určitě zajímavý je Památník Velké Moravy. Byl vybudován nad základy hřbitovního kostela z 9. století, v jehož okolí bylo rozsáhlé pohřebiště. Pohřbeni zde byli příslušníci vyšších tříd se zbraněmi a šperky i lidé chudí, zemědělci a řemeslníci. Některé z hrobů jsou zachovány na původních místech. Multimediální expozice přibližuje dějinné okamžiky Velké Moravy i běžný život v té době. Více se dočtete na http://www.slovackemuzeum.cz/doc/8/.

Nejnovější výstavbu připomíná kostel svatého Ducha na náměstí Velké Moravy. Byl postaven během let 2002 – 2014. Je bezbariérový, s klimatizací i podlahovým topením.

My jsme navštívili pouze rozhlednu Maják Šrotík, která stojí před bývalým areálem cukrovaru, kde nyní najdete KovoZOO, kde jsou zvířata v životní velikosti (lví výběh, gorila, gepardi, kůň, bizon, nosorožci, pštrosi, želvy, labuť, lama a další), která jsou vyráběna z kovového odpadu. Vše najdete na okraji města při výpadovce na Brno a také na https://www.kovozoo.cz/o-kovozoo.

Kovová rozhledna skutečně připomíná malý maják. Je vysoká 27 metrů. Stojí na betonovém podstavci, ve kterém je informační centrum i toalety. Z vyhlídkového ochozu ve výši 23 metrů, na který vede 96 schodů, je vidět část Ekolandu, Staré Město i Uherské Hradiště v pozadí s rozhlednou Rovnina. Jsou vidět Chřiby s hradem Buchlovem a rozhlednou Brdo a Bílé Karpaty s nejvyšším vrcholem Javořina.

A protože běžně je maják na mořském pobřeží, je tomu okolí přizpůsobeno. V blízkém okolí jsou balvany, které připomínají pobřežní skaliska, jsou tam lana, sudy. Odpadkové koše mají podobu malých majáčků. U paty majáku najdete i loď se jménem Naděje. Je dlouhá 20 metrů, má tři stěžně, nejvyšší je 14 m vysoký. Paluba je volně přístupná. V případě zájmu je dokonce možnost přespat v kajutě kapitána Jacka nebo přímo na lodní palubě pod širákem. Kajuta je určena pro 4 osoby, v zimě je vytápěna.

Pod rozhlednou má být otevřené občerstvení. Nedaleko od vchodu je i restaurace U duba. My jsme tam byli asi v nevhodnou dobu. V infocentru probíhaly přípravy na novou sezónu. Nejbližší restaurace byla zavřená. Nedaleko jsou však další restaurace, tak snad se někde něco otevřeného nechá najít. My tojiž nezkoušeli.

Přímo v areálu ZOO jsme nebyli, mělijsme ještějiné plány. Rozhledna, loď i to, co jsme zahlédli z rozhledny je skutečně zajímavé. Moc se nám tam líbilo. Rozhodně bezvadný je nápad takto zpracovávat kovový odpad.

Do areálu se pohodlně dostanete snad všemi dostupnými dopravními prostředky. Parkoviště je před areálem. Vlaková stanice Staré Město u Uherského Hradiště je zhruba 360 m daleko. Autobusová zastávka Staré město – žst. je ještě o kousek blíž. Nedaleko jsou další autobusové zastávky - Finská čtvrť, Tovární, Bratří Mrštíků nebo Rozc.k žel.st.. Záleží tedy, ze které strany pojedete. K areálu vede i cyklotrasa.

Pokud z hlavní silnice odbočíte při výjezdu z města vlevo, nezaparkujete a pojedete jen o kousek dál, dostanete se k archeologickému nalezišti Špitálky, kde jsou patrné základy kostela z 9. století.

Vše další informace ohledně otevírací doby a vstupného najdete na stránkách KovoZOO https://www.kovozoo.cz/o-kovozoo.