Strážnice, Žerotín a Kněždub aneb návštěva malířských mistrů Slovácka

Kam a jak jedeme?

Trasa je koncipována jako putování přírodou i jako kulturně-poznávací výlet.
Jedná se o celodenní program, s kilometráží cca 19 km, trasa je vedena výhradně
po značených cestách.
Vyrazíme z náměstí ve Strážnici po žluté pěší značce, která nás provede pod strážní
věží, kolem Piaristického náměstí ke Skalické bráně, dále pak ke kapli na vrcholu
Žerotín a k rozcestí Vrchy. Odtud změníme vedoucí barvu na modrou a pokračujeme
klesáním do obce Radějov a dále pěšinou podél silnice k rekreačním střediskům Čertův
mlýn a Lučina. V letních měsících je zde mnoho možností k občerstvení a vodní nádrž
ideální ke koupání. Od zdejší autobusové točny pokračujeme po žluté značce stoupáním
k hradisku na kótě Šumárník a odtud nás tatáž žlutá značka zavede přes louky do obce
Kněždub až ke Slováckému slavínu. Pro cestu zpět do Strážnice využijeme linku IDS 931,
s víkendovým intervalem 2 hodiny.

Za čím jedeme?

Strážnice - pojednání o tomto městě by vydalo na celou knihu, takže alespoň přikládám seznam
památek, které je dobré si při návštěvě nenechat ujít: Skalická a Veselská brána, strážní věž,
zámek a jemu přilehlý park s Černou branou, židovská synagoga a židovský hřbitov, Průžkův
mlýn a samozřejmě strážnický skanzen.

Žerotín - vrch (322 m) s rozsáhlými rozhledy do všech světových stran, svahy pokrývají vinice.
Podle legendy je spojen podzemní chodbou se stržnickým zámkem. Dříve spadal do obranného
systému Strážnice a sloužil jako hláska. V jeho okolí roste mnoho jeřábů-oskeruší, včetně
"Adamcovy oskeruše", jejíž stáří je odhadována na 400 let a je nejstarším stromem tohoto druhu
v zemi.

Lučina - je nejznámější rekreační oblastí hodonínského okresu, s mnoha středisky i velkým počtem
soukromých chat. Na toku Radějovky je zbudována vodní nádrž sloužící jako koupaliště.
Rekreační oblast má i celoroční pravidelné autobusové spojení se Strážnicí.

Šumárník - kopec s nadmořskou výškou téměř 400m, na němž cca 1000 let před naším letopočtem
stávalo hradiště, nalezeno velké pohřebiště. Některé prameny uvádějí také nálezy mincí se znakem
císaře Marca Aurelia.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Možností k občerstvení po cestě je vrchovatě - 2 hostince a 1 restaurace v Radějově,
dále pak bufet "U zastávky", na Lučině nespočet menších stánků. Možnosti v cílovém Kněždubu
nemám prozkoumané. Ve Strážnici mám s pozitivním výsledkem vyzkoušenou pizerii Na Rynku,
(mají i běžná jídla, nejen pizzu).

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Trasa je vedena charakteristickými místy této části Slovácka - poutním místem na Žerotíně,
kolem mnoha vzrostlých a po kraji roztroušených oskeruší, přes typické bělokarpatské louky,
které vytváří ojedinělý ráz KRAJINY. Dále také kolem rodných domků slováckých mistrů -
F. a J.Uprky a A.Frolky a jejich hrobů na kněždubském slavíně.

Ostatní informace

Tuto trasu je nejlépe absolvovat na jaře nebo na podzim. Nabízí i možnost malé úpravy:
Pokud chceme vyrazit také na rozhlednu Travičná, je možno k ní z Radějova vystoupat a odtud
pokračovat na Šumárník po červeně značené trase - mineme tak ale možnost občerstvení a
okoupání na Lučině.
Pro zájemce o více informací o tvorbě bratří Úprků, je možno navštívit muzeum sídlící
v jejich rodném domku v Kněždubu.

A opět jako u všech ostatních příspěvků bych Vás rád požádal, aby pokud narazíte na nesrovnalosti turistického značení v terénu (nedostatečné značení, poškození kácením, vandalismus, chybějící, zohýbané směrovky či směrovky s neplatným textem), abyste mne o takových skutečnostech informovali - vyplněním krátkého formuláře na stránce http://www.turistickeznaceni.cz/. Já nebo moji kolegové uvedeme pak vše do pořádku v co nejkratším možném termínu. Díky.