Šumavské putování

Kam a jak jedeme?

Šumavské putování

V srdci Šumavy jsme již dlouho nebyli a proto bylo rozhodnuto, že vyrazíme na Šumavské putování se startem ve Volarech. A tam se dá dojet dobře vlakem, proto nebylo co řešit. Pojedeme tedy vlakem. Vláček motoráček se přešplhal přes Kubovu Huť a potom jen dolů do Volar. Přivítání od příjemných pořadatelů a už se naše kroky ubíraly přes železniční přejezd na kopec Pod Lískovým vrchem. Než jsme se tam vyšplhali, nebylo možné si nevšimnout hezkého včelína se jménem a to dokonce velmi zajímavým - Jasánek. Pak po zelené Národním parkem na Soumarský most. Hurá, tady je možné se občerstvit v bufetu. Ale ouvej obsluha nekomunikuje. Co teď? Pak jsme si všimli nápisu na bufetu „ bufet U Nemluvy „. Dobře zkusíme to znakovou řečí. Ale tu nikdo neznáme. U kázalo se, že je to dobrý vtip, ale přesto mnoho slov z úst obsluhy nevypadlo. Stačilo to ovšem na sdělení o výši sumy pro placení. Ale prostředí výborné. Odtud jsme se vydali na Stögrovu Huť a dále po žluté TZ na Brixův Dvůr. Zajímavá informační tabulka o velikosti a ostražitosti pejska chránícího majetek svého páníčka byla na oplocení kolem jedné vily. Snímek a text obsažen ve fotogalerii. Od Brixova dvora jsme se vydali k Mendlově pile a na turistickou základnu KČT Volary. Dostalo se nám opravdu kamarádského přijetí a na chvíli jsme si při občerstvení příjemně odpočinuli. Vzhledem k tomu, že jsme se dostali do časové tísně s odjezdem vlaku do Strakonic, bylo rozhodnuto ještě o návštěvě hřbitova, který připomíná velké utrpení z II. světové války. Tady by měl být každý kdo nemá nastavenou správnou hierarchii hodnot nebo si ji ze zištnosti sám obrátil. Uctili jsme památku všech, kterým byla odejmuta možnost žít dál svůj život. Do cíle jsme úspěšně dorazili a podělili se o zážitky s pořadateli putování. Věříme, že se s nimi setkáme příští rok nejen ve Volarech. TK Blamiš.

Za čím jedeme?

Za nádhernou šumavskou přírodou, k vodám řeky Vltavy a jako vždy za dobrou náladou.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Njadli jsme se z vlastních zásob a v bufetu U nemluvy na Soumarském mostu. Zbylé potraviny jsme zpracovali při zpáteční cestě vlakem.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Kouzelná a romantická cesta vláčkem ze Strakonic do Volar, hezké posezení v bufetu U nemluvy a krásný pohled na vodáky sjíždějící Vltavu.

Ostatní informace

V bufetu U nemluvy mluvit. I on se trochu rozpovídá, takže se dozvíte co může nabídnout a nakonec i kolik musíte za občerstvení zaplatit.