Šumavským podhůřím na Červa.

Kam a jak jedeme?

Šumavské podhůří jistě patří mezi nejmalebnější místa v celé zemi. I když se zde hory nedotýkají hvězd a většinu z nich pokrývají koberce lesů, najdou se i takové, které po zdolání nabídnou nezapomenutelný pohled na vrcholky Šumavy a do vnitrozemí. Jednou z nich je i hora Červ ( 609 m.n.m.), která se nachází v hřebeni, východně nad údolím Drnového potoka jižně od Klatov. Je v tomto celku i nejvyšší a také jediná s vrcholkem bez stromů. Cesta vede několika obcemi, ve kterých turista nachází staré gotické kostelíky, malebné zvoničky a v jejich okolí nádhernou přírodu. Na své si přijdou i milovníci flóry a fauny. Setkání s poštolkou, kánětem či vzácným jestřábem je více než pravděpodobné. Občas klid naruší běh překvapených srn a svoji přítomnost rozrytou zemí potvrzuje i černá zvěř. Meze a loučky jsou plné trsů mateřídoušek, zvonků, třezalek a dalších květin a místy připomínají malířskou paletu. Na lesních pasekách je nepřehlédnutelná vrbovka a starček. Menším problémem je všude přítomný ostružiník, který v některých místech vytváří neproniknutelné překážky, ale vyrovnává vše nabídkou sladkých plodů. Jen voda je tady v menší míře a pouze několik stružek s malým množstvím vody spěchá do údolí. Přes veškerou nádheru a klid tudy projde velmi málo turistů. A přitom lze k návštěvě této oblasti výhodně využít vlak. Pro začátek této cesty byla zvolena nejvýše poležená vlaková zastávka na trati z Klatov do Sušice - Malonice.

Za čím jedeme?

Od malonického nádraží okreska pozvolna stoupá k osadě Střítež. Otevírají se odtud pohledy především k jihu, na kterém je dominantou Borek ( 859 m.n.m.). Samotná Střítež je malá osada s několika domky a malou návsí. Najdeme tady zvoničku, zajímavý křížek a dřevěná boží muka. Za osadou silnice dosahuje vrcholu a začíná klesat ke Chlístovu. Zajímavější je před lesem odbočit vpravo a jít lesní cestou a později volně lesem ke chlístovskému koupališti. Odtud znovu po silnici do Chlístova, kam je to asi 1 km. Obec je rozložena podél silnice a první zmínka o ní je z roku 1360. Z té doby je i zdejší gotický kostel Povýšení sv. Kříže. Jistě upoutá několik roubených domků a židovský hřbitov z roku 1869. Ten je na kopci, východně od obce. Ještě ve vsi odbočuje polní cesta vlevo do Dobré Vody. A začíná dosti dlouhé stoupání až ke křížku, nad kterým stojí staré lípy. Dobrá Voda je ukrytá pod svahem. Několik domků, křížek, zvonička a pohled k východu jsou vším, co zde lze vidět. Stoupání pokračuje loukou západním směrem, svahem Boudovky ( 729 m.n.m.). Z vrcholu stoupání se otevírá pohled do údolí Srbického potoka. Sestup svahem končí ve Střeziměři, malé vísce s kruhovou návsí. Kaplička, zajímavý pomník padlým a několik starých stromů jsou zdejší nabídkou turistům. O půl km dále je ves Křištín, ta je známá od Roku 1371 a její gotický kostel sv. Matouše ukrývá uvnitř nástěnné malby ze začátku 16. století. Za Křištínem se opět stoupá již na cílovou horu Červ ( 609 m.n.m.) a to po červené značce. Odbočení z trasy na vrchol hory je nejvhodnější podél rozsáhlé oplocenky na východním svahu. Vrchol je bez stromů a pohled z něho je mimořádný. Na jihozápadě se vypíná Šumava, na opačné straně hory Plánického hřebene a k SZ část Klatov a na obzoru nádherná Švihovská vrchovina. Rozhled za jedničku s hvězdičkou, odkud se ani nechce odejít. Červená pospíchá k osadě Hejno. Ještě před ní je odbočka k výhlídce do údolí Mochtínského potoka. Stojí tady několik novějších domků a křížek pod lípou. Silnička dále klesá k okraji Spáleného lesa. Cestou vpravo od značené cesty lze dojít k památníku na popravišti z období II. světové války. A následuje konečná na vlakové zastávce v Lubech u Klatov.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Cesta je trochu delší a tak je dobré nést jídlo a pití v batohu na zádech. Hospody sice ve Chlístově a v Křištíně jsou, ale nelze na ně spoléhat. Ubytování v okolí Klatov by nemělo být problémem.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Příroda v této části Pošumaví je mimořádně zachovalá. I oba gotické kostely jsou více než zajímavé. Pohledy z vrcholu Červa lze zařadit mezi nejkrásnější v oblasti Klatovska. Na své si přijdou i milovníci flóry a fauny. Památník na popravišti v Lubech je konečně obstojně upraven. Malou vadou je okolí kostela v Křištíně a skutečnost, že nelze navštívit interiéry obou kostelů. I když do Chlístovského lze nahlédnout klíčovou dírkou.

Ostatní informace

První část cesty do Střeziměře je neznačená, odtud lze již využít červenou značku. Výstup na vrcholek Červa je obtížnější a kopřivy i ostružiník dokáží hodně cestu znepříjemnit. Cesta k památníku také není značená. Celá cesta je kolem 18 až 20 km. Lze ji zkrátit sestupem ze hřebene na vlakové zastávky Vrhaveč či Neznášovy. Jedná se o trať č. 185. Vše je na mapě KČT č. 64 Šumava – Železnorudsko.