Tlustec

Kam a jak jedeme?

Tlustec je dominantou mezi Jablonným v Podještědí a Mimoní.

Nějak jsem měl ke Tlustci respekt. Možná byl důvodem i fakt, že jsem se nikdy nedokázal jasně rozhodnout, jestli jsem zastáncem další těžby čediču z jeho svahů či jejího zastavení. Každopádně jako turistu a obdivovatele přírody mě v mnoha směrech nadchl.

Ještě trochu k tomu Tlustci jako k "politiku." Stavějí se silnice, bude potřeba kámen. Nebude-li se těžit na Tlustci, bude se těžit z jiného kopce v Čechách, případně v nějaké ještě zaostalejší zemi. Na druhou stranu je Tlustec dominantou kraje, ne sice tak výraznou jako třeba Ralsko, ale určitě má pro mnoho lidí žijících v okolí svůj význam. Také se těm lidem třesou domy, když se v lomu střílí, ale také jich patnáct přijde o práci, až těžba nadobro ustane. Obdivuji ty, kteří se naprosto bez skrupulí postavili na jakoukoliv stranu sporu.

Za čím jedeme?

Pojďme se ale na Tlustec podívat sami. S potěšením jsem zjistil, že k vrcholu vedou zbytky modré turistické značky. V mapách už není, ale v terénu se dá ještě objevit, stejně jako cesta, kterou kdysi doprovázela.

Za výchozí bod poslouží obec snázvem Velký Valtinov (na jih od Jablonného v Podještědí). Pokud jsme jeli autem, můžeme zajet dokonce až na konec Postřelné - tudíž dobudeme kopec od severozápadu.

Zprvu budeme mírně stoupat podél ohradníku, za nímž se pasou velmi nebezpečná zvířata - plemenní býci. Opravdu pořádní kousci. Každopádně v ohradníku není - nebo aspoň nebyl - proud a překročit se dá bez větší námahy. Následuje čerstvě vykácená bučina a pak již smíšený les. Po asi dvou stech metrech se cesta rozdvojuje, my zahneme vlevo a měli bychom na stromech objevit modré značky. Po ujití další asi stovky metrů nás nasměrují rovnou vzhůru. Pokud už značení nikde neobjevíme, nezkazíme nic, když budeme stoupat přímo k vrcholu.

Ocitneme se v lipině, kde právě dokvétají rostliny dokládající existenci tzv. Jarního aspektu (to jsou ty rostliny, které stíhají kvést dříve, než stromy obrostou listím, na obrázku je parazit podbílek šupinatý). Už však raší i lýkovce (na obrázku), lilie, mařinky a mnohé další byliny hledající si své místečko v kamenných mořích.

A již jsme na asfaltce. Zatím žádná zakazující cedule, takže můžeme vyrazit po ní. Už v těchto místech objevíme nádherné čedičové sloupce. Ty nejlepší však jsou až v lomu samotném. Každopádně nedoporučuji chodit až ke krajům srázu, na který již tabule snápisem „Zákaz vstupu" upozorňuje. Beze srandy tam hrozí utržení hrany a pád. Pěknou panoramatickou fotografii si můžeme udělat z řady bezpečných míst a ty nejlepší varhánky a varhany jsou všude kolem.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Snad stále funguje restaurace Bonanza v Brništi. Dobře se tam jedlo. Spal jsem doma, ale co vím, tak se v Bonanze dá i vyspat a za noc chtějí do dvou set.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Vlastně jsem to již vše napsal. Líbí se mi nedotčenost jedné strany kopce a nelíbí dotčenost té druhé.

Ostatní informace

Zažil jsem kopec ve všech ročních obdobích a nevím, které bylo nejlepší. Naposledy jsem na něj stoupal od východu jen podle gps. Prodíral jsem se necestou a málem na mě spadl obrovský roj divokých včel. Prostě bomba! Vstupné se samozřejmě neplatí. Na nebezečná místa odkazují cedule.