Třebíč

Přijedme do Třebíče autem zaparkujeme na náměstí a dále pokračujeme pěšky.

Nejdříve se vydáme do židovské čtvrti-První zmínky o židovském osídlení v Třebíči pocházejí z roku 1338, ale je pravděpodobné, že zde žili minimálně o sto let dříve. Největší příliv obyvatelstva probíhal od druhé poloviny 17. století. Přicházeli z širokého okolí, jak o tom svědčí jména jako Polák, Krakauer, Wiener, Lubliner nebo Spaniel. Na vymezeném prostoru, který bylo zakázáno rozšiřovat, se jim brzy nedostávalo místa a tak se začali domky zvyšovat nebo budovat přístavby. V roce 1636 bylo zpěvákovi Léblovi povoleno, „aby sobě domeček na zahradě vystavěl“ a od té doby vzniklo podobných přístaveb desítky. V roce 1724 už měla čtvrť devadesát pět domů o které se ale dělilo dvěstědevět majitelů. Dům Icigla, dlouhého Žida byl dokonce rozdělen na deset dílu. V jiném domě je dochována kuchyně o rozměrech jeden krát jeden metr, o kterou se podle dochovaných zápisů dělilo šest hospodyněk.Samozřejmě tu nechybí židovský hřbitov-Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1630. Spočívá nad hlavou Elíši Samuela, jeho ženy Pivky a dcery Jehoshuy. Nedaleko od něj je nádherný klasicizující pomník se srdíčkem, pod kterým jsou podle legendy pochování milenci, kteří se při morové epidemií nechali oddat na smrtelném loži, aby spolu mohli být alespoň ve smrti. Asi deset metrů odtud po cestičce naleznete náhrobek s vyrytýma žehnajícíma rukama. Stejný symbol najdete na všech židovských hřbitovech. Zobrazoval se na náhrobcích příslušníků kněžského rodu kohanim, dnes rozpoznatelných ve jménech s kořenem k-n jako Kohn, Kohnberger, Kantor, Konrád, atd. Podle tradice se nesměli rituálně znečistit a přijít do styku s mrtvými a jejich ostatky se proto pochovávali do vnějších řad hřbitova. Dnes slouží tyto náhrobky k vymezení okraje starého pohřebiště.Při cestě nazpátek se půjdeme podívat do baziliky sv.Prokopa-krypta je nejzachovalejší částí kostela.Byla postavena jako pohřebiště mnichům,ale jejich ostatky dnes spočívají jinde.Strop podepírá 50 sloupů a polosloupů,jejichž hlavice zdobí rostlinné ornamenty,zvířata afantastické obličeje.

Měli jsme sebou batoh se svačínou a pití,ale třeba na náměstí jsou restaurace kde se můžete dobře najíst.

Cestou nazpět k náměstí se tyčí městská věž ze které je krásný výhled.Celková výška Věže od terénu po vrcholek kříže je 75 metrů. Nad Ochozem jsou umístěny největší věžní hodiny v České republice. Průměr ciferníku je 5,5 metru a velká ručička je dlouhá 234 cm.

Lepší výhlídku na město a do kraje v Třebíči nenajdete. Věž byla postavena kolem roku 1335 a sloužila k ohlašování požárů, blížícího se nepřítele a k vytrubování pravidelných hodin. Posledním věžníkem, který měl byt v úrovni dnešního Ochozu, byl pan Bohumil Čecháček a jeho manželka bydlela na věži až do roku 1956. Třebíčskou zvláštností je, že věžník ohlašoval pravidelný čas jen do tří stran. Důvod zvyku je dnes neznámý, ale dochovala se k němu jedna prapodivná legenda.

Vstupné městská věž:Dospělí: 20,- Kč
Děti, studenti, důchodci, školní výpravy: 10,- Kč
Děti do 6 let: zdarma vstupné bazilika sv.Prokopa-dospělí:40kč
studenti, ZTP, senioři: 20,- Kč
školní skupiny: 10,- Kč