Údolí Bystřice

Kam a jak jedeme?

Pro obyvatele města, odkud máme do tisícimetrových hor nedaleko je možná taková oblast nezajímavá, ale to je mýlka, naproti pro obyvatele úplné nížiny to už můžou být pořádné hory. Právě proto stojí za to vyrazit i do Nízkého Jeseníku.

Za čím jedeme?

Velmi zajímavou lokalitou je právě údolí říčky Bystřice. Většina návštěvníků z vnitrozemí sem asi dorazí od Olomouce. Trasu je možno zčásti absolvovat i na kole ovšem asi s vynecháním úseku od Domašova k Pstruhařství Bělá. Většina, vlastně celá hlavní trasa probíhá totiž po modré TZ. Za nástupní bod je možno vybrat Domašov nad Bystřicí, kam nás může dostat lokálka z Olomouce a odkud z náměstíčka vyrážíme právě modrou značkou.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V Domašově je asi první a na dlouho dobu i poslední místo, kde se dá něco nakoupit, dalším místem je až hospoda naproti nádraží v Hrubé Vodě.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

První zajímavostí po trase je přírodní památka Kamenné proudy, což je víceméně soustava sutí a skalek v lesních stráních nad údolím říčky, ale již brzy dorážíme k Malému Rabštýnu, jehož název trošku připomíná jeden hrad nedaleko Rýmařova. Jedná se o největší skálu v údolí Bystřice, a jak se můžeme dočíst z tabule naučné stezky, je to nejbližší cvičný horolezecký terén od Olomouce, mimo to, sem se dá i dojet na kole, cyklotrasou z Domašova č. 6108 k rozcestí před Magdalenským mlýnem, doleva směrem šipky k lomu, je to právě modrá značka, dojedeme k budově pstruhařství, tady by se dalo kolo odložit a na Rabštýn dojít pěšky.

Pak už tedy pokračujeme na kole i pěšky, cestou se můžeme podívat na břidlicový lom a dál míjíme chatovou osadu kolem Magdalénského mlýna (mimo to i odbočku do vojenského prostoru Libavá).Čeká nás asi nejhezčí úsek trasy, který vede po břehu říčky Bystřice. (podle názvu by řeka mohla působit dosti obrovsky, ale nikdy není moc vodnatá, ostatně i olomoučané ji říkají Bystřička). Zde si můžeme připadat jako v nějakém malém geologickém parku, svah nad cestou je lemován řadou skalních výchozů i skalek (částečně i odlámaných při stavbě cesty). Jako ve velké části Nízkého Jeseníku, i zde se totiž setkáváme s jílovitými břidlicemi a můžeme tedy jen žasnout, jakýmže způsobem se vlastně kdysi původně vodorovné vrstvy usazených hornin vztyčily či různě pokřivily. A vedle toho pádí téměř neregulovaná říčka. Za Smilovským mlýnem (kdo cvičil na Libavé, není mu název Smilov neznámý) trasa stoupá mírně do úbočí nad pravým břehem, kdo si ovčem troufá, mohl by použít terenní bílou cyklotrasu, ovšem pozor, na říčce jsou brody. Proto je modrá jistější. Jen upozornění cyklistům, cesta je dosti kamenitá tak pozor na proražení pneu. Ale to jsme již blízko kolejí, brzy vidíme i první chaty, to začíná osada Hrubá Voda (správněji Grosswasser, čili velká, ale někdo to špatně opsal a přeložil). Zde by pěší turista mohl výlet ukončit a použít vlak k návratu, cyklista může pokračovat již po asfaltce dále do údolí k Hlubočkám, Mariánskému Údolí a přes Velkou Bystřici až k Olomouci, ostatně měl by k dispozici i úseky, kde je celkem pěkná cyklostezka.

Ostatní informace

Samozřejmě trasu je možno absolvovat i obráceně, to by asi platilo pro výletníky z Bruntálska, Krnovska či Opavska, kteří by se tak vlastně přibližovali k domovu.