Hlubočky-Hrubá Voda-drobné památky

Hrubá Voda (něm.Gross Wasser), místní část Hluboček s 59 domy a 308(2005) obyvateli, leží 19 km sv. od Olomouce v hlubokém údolí řeky Bystřice. Domy jsou roztroušeny po obou stranách řeky, často dosti daleko od sebe. Hrubá Voda je položena ve výši 346 m a zaujímá 1570 ha půdy, z nichž nejvíce 1414 ha připadá na lesy, které dříve patřily olomoucké kapitule. Od roku 1976 je místní částí Hluboček. Zdejší krajina je vyhledávaným rekreačním a výletním místem. Obcí prochází přírodní park „Údolí Bystřice".

Ves Hrubá Voda je novějšího původu, založena pravděpodobně na místě dřívějšího osídlení. Podle listiny z r. 1364 předala rada města Olomouce mosty přes řeku Moravu pod olomouckým hradem do správy převozníku Švábovi a k tomu jsou uvedeny vesnice, které přispívaly na jejich údržbu. Mezi nimi jsou jmenovány i osady Magna a Parua Hluboký (Velký a Malý Hluboký). Velký Hluboký ležel pravděpodobně přímo pod hradem Hluboký (tedy v místech pozdější Hrubé Vody), Malý Hluboký je ztotožňován s dnešními Hlubočkami. Hrad Hluboký v údolí řeky Bystřice střežil důležitou cestu z Opavska k Olomouci. Prvním významným držitelem hradu a možná i jeho stavitelem po r.1334 byl olomoucký biskup Jan II. řečený Volek, po jeho smrti přešel jako odúmrť na Karla IV., který ho daroval svému bratru moravskému markraběti Janovi. V r. 1382 věnoval markrabě Jošt hrad Hluboký, Nepřívaz, Hlubočky, Hrdibořice a půl Posluchova Lackovi z Kravař k doživotnímu užívání a k tomu mu ještě daroval sto hříven stříbra na opravu hradu. Podle listiny z r.1418 drželi hlubocké zboží Milota a Ondřej z Tvorkova, kterým odňal markrabě Albrecht mimo jiné i hrad Hluboký a krčmu pod hradem, protože byli přívrženci husitů a udělil jej lénem Janovi ze Sovince. Za husitských válek se v r. 1425 se hradu zmocnil Dobeš z Tvorkova, který byl stoupenec podobojí a tak se hrad stal důležitou částí blokády Olomouce. Na hrad byla vložena husitská posádka s dvěma hejtmany, Dobešem Puchalem a Petrem Holým. Soudobý zápis uvádí, že se husité zmocnili kláštera v Dolanech a hradu Hlubokého a odtud působili městu Olomouci mnoho škod a pohrom. 20.3.1425 se sešli na hradě husitští hejtmané a přívrženci opavského knížete Přemka, jehož zastupoval Mikuláš z Bludova. Soustavně ohrožovaná Olomouc se obrátila se žádostí o pomoc na rakouského vévodu a moravského markraběte Albrechta. Ten vypravil v létě r. 1426 proti Hlubokému vojsko pod velením moravského zemského hejtmana Haška z Valdštejna. V boji v srpnu 1426 lehl hrad popelem. Císař Zikmund již zpustošený hrad 26. srpna 1426 udělil lénem Jankovi Pňovskému ze Sovince. Po husitských válkách se jméno hradu objevuje v roce 1437, v souvislosti s hraničním sporem olomoucké kapituly. Hrad tehdy již rychle chátral a brzy se stal zříceninou a spolu s ním zanikla pravděpodobně i osada Velký Hluboký pod hradem. Hrad připomínal později jen místní název Wüstes Schloss-Pustý zámek. Zbytky hradu Hluboký, základy kruhové věže, zbytky hradních zdí v jádře hradu i předhradí se nacházejí na nejvyšším místě skalnaté ostrožny jižně od železniční stanice Hrubá Voda.

Ves Hrubá Voda byla založena olomouckou kapitulou teprve v první polovici XVII. století. Vrchnost zde přivedla německé osadníky ze severní Moravy. V údolí i na horských svazích nechala vrchnost vykácet les, který proměnila v pole a louky,které vrchnost propůjčovala osadníkům k obdělávání. Vedle osadníků, kteří obdělávali panské pole a byli nazýváni zahradníci, bylo v Hrubé Vodě také několik podruhů, kteří bydleli u bohatších zahradníků. R. 1790 prodala olomoucká kapitula za 40 zlatých Ignáci Beatzkovi pozemek, aby na něm vystavěl mlýn, který voda strhla. On se zavázal k roční činži 82 zlatých a k pořezání 2 kop klád, k semletí proviantní mouky a udržování stavu, k němuž potřebné dříví dodávala vrchnost. R.1791 se zavázala obec reversem postavit a vydržovat školu. R.1834 měla Hrubá Voda 43 domů a 293 obyvatel. Kolem r.1839 byla na území obce zřízena laboratoř chemicko-technické továrny se sídlem ve Velké Bystřici, a sice 2 pece na zuhelnatění dřeva k výrobě kyseliny dřevité dle švédského způsobu a jedna solárna, v níž se kyselina dřevitá přetvářela na sůl. V r.1900 bylo v Hrubé Vodě 52 domů a 1 čech a 416 němců. Byla zde obecná škola, pošta, na vlakovém nádraží telegraf, fara byla v Jestřebí. R. 1911 byly v Hrubé Vodě dva mlýny. V r.1930 bylo v Hrubé Vodě 68 domů a 466 obyvatel, z toho 75 české a 385 německé národnosti a 6 obyvatel různých národností. Obec byla přifařena do Hluboček, byl zde chudobinec, jednotřídní německá obecná škola a také jednotřídní menšinová česká obecná škola česká, zřízena ministerstvem školství a národní osvěty r.1927 a otevřena r.1929. Hraničářská knihovna měla 276 svazků. Stará obecní pečeť, jak se zachovala v rektifikačních soupisech z doby císařovny M.Terezie, má uvnitř obraz nádoby s květinami a na okraji kusý nápis „...Gerichts Si.Gross-Wasser". Z větších průmyslových závodů zasluhuje zmínky Klossova vodní pila, Lignum, továrna na řezání dřeva parní pilou, hotovení parket a obchod s dřevem. Kámen se v Hrubé Vodě těžil a zpracovával ve třech lomech. V minulosti zde bylo také mnoho pokusů o těžení rud, které nebyly příliš úspěšné. Pokrývačskou břidlici dobývala olomoucká firma Prucek a Řihák na 5 místech blízko stanice v Hrubé Vodě. V letech 1938-1945 byla Hrubá Voda začleněna do tak zvaných Sudet. V r.1970 bylo v Hrubé Vodě 96 domů a 446 obyvatel. V současné době je zde v provozu kamenolom společnosti Vialit VIA Voda s.r.o.

V r.1950 se osadou Hrubé Vody stala osada Smilovský Mlýn se železniční zastávkou Smilov, která byla dříve osadou obce Smilov, zrušené v rámci zřízení vojenského prostoru Libavá. Založení Smilova je datováno do r.1377 a byl pravděpodobně založen dříve jak Město Libavá. Uvádí se domněnka, že byl ve Smilově farní Kostel sv. Jana Křtitele, který byl později přenesen do Libavé. V r. 1581 zde byla dědičná rychta, vodní a větrný mlýn, později dva lomy na břidlici, pila, olejna. Smilovský mlýn(Schmeilermühle) se uvádí v r.1769. Škola byla zřízena v r.1785. Od r.1892 měl Smilov u Smilovského mlýna železniční zastávku na trati z Olomouce do Krnova vzdálenou 4 km od obce. V roce 1900 se samotou Smilovský Mlýn bylo ve Smilově 105 domů a 701 obyvatel a v r.1930 129 domů a 691 obyvatel. Obec byla zničena po vzniku vojenského prostoru (poslední dům byl rozebrán na stavební materiál r.1998), přiřazena k obci Hrubá Voda a v roce 1976 přiřazena i s osadou Smilovský Mlýn jako místní část k Hlubočkám. V místě bývalého kostela se dnes nachází pomník pořízený zdejšími rodáky, jehož částí je torzo původního pomníku padlým v 1. světové válce.

Z drobných památek se na rozsáhlém katastru obce moc nezachovalo. V jižní části je to kříž za mostem přes řeku Bystřici a v osadě Smilovský Mlýn kaplička, která dlouhý čas sloužila jako šatna u bývalého Čepičkova Koupaliště a je pěkně opravená. Mezi nádražím v Hrubé Vodě a železniční zastávkou je opuštěná bývalá škola z r.1929. Jižně od školy se dostanete k hotelu Akademie a od něj nahoru ke zbytkům hradu Hluboký. Po cestě k němu můžete narazit na tajemný kámen, snad nějaká pamětní deska s různými obrazci a nápisy. Hrad Hluboký je již na katastru Velké Střelné patřící do vojenského prostoru Libavá. Památkou, i když né zrovna drobnou je železniční trať, která Hrubou Vodou prochází. Při pohledu na údolí, kterým trať vede, na vysoké náspy, kamenné i ocelové železniční mosty a 4 tunely v délce od 107 do 150 m v krátkém úseku mezi Smilovem a Domašovem, musíme obdivovat umění projektantů, stavitelů, dělníků i rychlost schvalovacích řízení na konci 19. stol. Roku 1870 se ustavila akciová společnost „Moravskoslezská ústřední dráha", jejíž generálním ředitelem byl I.C.Machánek a stavba železnice byla zadána bratřím Kleinovým. Stavba trati dlouhé 116 km z Olomouce přes Bruntál do Opavy byla zahájena v květnu 1871 a zásluhou zkušených techniků(byl mezi nimi i inž. František Křižík jako přednosta telegrafního odboru) rychle postupovala, takže trať z Olomouce do Opavy byla 1. listopadu 1872 tj. za 18 měsíců uvedena do provozu. Porovnejme si to s podobnými stavbami dneška a k tomu s dnešní technikou v tak náročném terénu jakým údolí Bystřice je. Z památek připomínajících způsob obživy je vhodné připomenout dvě štoly u domova důchodců, bývalého Klossova mlýna a řadu zachovalých lomů na střešní krytinu, především naproti nádraží v Hrubé Vodě.