Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Celodenní výlet • Za kulturou
Do Olomouce, vlakem. Od loňska je plně funkční opravená a elektrifikovaná dráha pře Libinu, Uničov a Šternberk, takže pokud nás nic nezastaví, tedy v poslední době diskutovaný systém ETCS nemá výpadek, je to stejně rychlé, jako po hlavní trati přes Zábřeh. Tedy zhruba hodinu.
Konec listopadu je jasný, tedy proslulé Adventní trhy, které do Olomouce lákají návštěvníky nejen z našich končin, ale dá se tu zaslechnout i nějaká ta cizí řeč, čímž nemyslím domácí hanáčtinu (která může být někomu nesrozumitelná), ale klidně i jazyk vzdálenější, i když tady asi vzhledem ke vzdálenosti nejspíš potkáme nějakého Poláka, Slováka, možná i Rakušana.
Protože k přespání nám stačí náš hodinu vzdálený domov a o stravu, vzhledem k charakteru slavnosti rovněž není nouze.
Samozřejmě vyrazit do Olomouce jen za tržním hospodářstvím je nesmysl. Jakožto město prastaré a památkově významné, je tu pořád na co koukat. Ačkoliv pro tentokrát jsme ty památky a muzea omezili jen na pobyt v Muzeu moderního umění. Děvčata měla zájem na návštěvě trvající sochařské výstavy (o níž se před časem zmínil jeden kolega), tudíž o výstavě stačí jen kratší zmínka o faktu, že ačkoliv má být zaměřená na moderní formy sochařství, je to spíše výstava průřezová, kde potkáme i díla staršího data, zde v Olomouci zhruba od baroka (ačkoliv je tam k vidění i Madona z 15. století) po současnost. Obsahuje to tak díla jak s náboženskou tematikou, tak světskou, ale i proletářsko-revoluční.
Výstavu doplňuje na opačné straně chodby výstava polského naivního umění, tedy průřez tvorby neprofesionálních výtvarníků od takřka „dětské“ formy vyjádření, přes dílka propracovanější až k dílům, které by snesly srovnání se školenými tvůrci. A vzhledem k výhodnému cenovému balíčku (o tom v závěru) jsme neopomenuli i výstup do horních pater muzea, tedy do stálé expozice, kde je naštěstí vždy k vidění nějaká změna a i kvůli té vyhlídkové věžičce. Podle sdělení paní pokladní bychom to měli všechno stihnout cca za 1,5 hod, ve skutečnosti to trvalo zhruba o čtvrt hodinu déle.
No pak už do víru velkoměsta, ačkoliv tady proběhlo rozdělení naší malé výpravy. Přítomné ženy měly smluvený sraz spolužaček, tudíž ve zbytku s kolegou nejdřív míříme do IC v radnici, protože máme v úmyslu podniknout návštěvu radnice, která je v období Adventu přístupná s průvodci. Vstupenka zní na 15. hodinu, pročež musíme sdělit termín děvčatům (ty samozřejmě rovněž chtějí na prohlídku). Po té se můžeme vydat k průzkumu trhu. Samozřejmě olomouckým předvánočním slavnostem dominuje spousta občerstvovacích stánků, svařáky, punče a podobné tečou proudem. K tomu i různá strava (masové směsi, halužky, klobásy). Vše doplňuje povětšinou řemeslné zboží, nebo zimní doplňky, nevyjímaje i ozdoby na stromečky, cukroví a jiné. Na Horním náměstí nechybí kolotoč, na pódiu se střídají nějací umělci. Defakto jsme prošli dál na Dolní náměstí (tam je betlém, tuším od Halouzky) až k Tržnici, kde je letos kluziště (to loni chybělo), poměrně slušné počasí vylákalo i pár odvážlivců na vyhlídkové kolo, to jsme ale už nahradili malou ochutnávkou u přilehlého stanu, kde se dá skrýt před zvyšujícím se větrem. Samozřejmě se vrátíme obdobnou cestou s malou zastávkou v příjemném baru v jedné části olomouckých masných krámů. Tak nám to hezky uteklo, že před třetí odpolední jsme zpět na radnici, kde už je výprava k prohlídce nachystaná. Slečna nás vyvede do interiéru, v klenuté chodbě se dozvíme něco o historii stavby, která v základech pochází ze 13. století, ovšem současná podoba je dílem následujících věků. Hlavním atrakcí prohlídky je návštěva kaple a pak výstup na sedmdesátipětimetrovou věž (jiné prostory se ukazují na dny evropského dědictví). Poslední neděle letošního listopadu byla naštěstí celkem pěkná, takže nějaké výhledy k dispozici byly. K tomu nám z pódia vyhrával Richard Pogoda (hlavně písně z Osvobozeného divadla nebo Semaforu). Produkci trošku rušily petardy a hlahol zdejších fanoušků HC, kteří táhli na stadion.
Po prohlídce se dívky vydaly ještě na rozloučení s kamarádkami, což už jsme využili k ochutnávce nějaké té stravy. To už se blížilo tmavé období pozdního odpoledne, což bylo věnováno opětovné konzumaci vánočních tekutin (a opět i Masné krámy a stylový Olomoucký dvorek).
Nejvíc financí asi padlo na to občerstvení, vlak nás přišel na celodenních 201,- Kč, což je ovšem pro nás bydlící v kraji integrovaná jízdenka, která platí i na městskou dopravu v Olomouc, ačkoliv jsme vlastně jen využili cestu z nádraží do centra a zpět. Návštěva muzea přijde na komplet 200,- Kč, ale někteří z nás už využili slevu pro starší 60ti let… A radnice přišla tuším na 125,- Kč, s tím, že vstupenka je i poukázkou na jeden punč.