Velké Meziříčí - historie, zámek a ost. památky a pivovar
Tipy na výlet • Celodenní výlet • Na kole
Kam a jak jedeme?
Na naší cestě na Moravu, kterou jsme zaměřili na rozhledny, minipivovary i další památky, nemůžeme vynechat Velké Meziříčí - město s bohatou historií, vyhlídkovou věží a pivovarem.
Za čím jedeme?
Město leží na soutoku řek Oslavy a Balinky, téměř na dálnici Praha - Brno. Do Brna je to 50 km.
Podle ojedinělých nálezů se usuzuje, že tady pravěcí lovci žili nebo tudy alespoň procházeli již v pravěku. Pravděpodobně již v té době vedly cesty údolím řek, kde město později vzniklo. Podle pověstí zde hrad stál už v době před naším letopočtem. Podle nedochovaného spisu De antiquis Moraviae regibus J. A. Komenského zde stál jeden z nejstarších hradů na našem území. Podle privilegia Ferdinanda I. z r. 1548 bylo město vystavěno r. 1009. Toto datum údajně uvádí i tehdejší majitel panství Jan z Pernštejna. Zatím se však nepodařilo to potvrdit.
První písemná zmínka je až z r. 1236, údajně se však jedná o falzifikát. Podle stavebně historického průzkumu byl původní románsko - gotický hrad však skutečně postaven kolem roku 1236. Je to tedy skutečně jeden z nejstarších, možná vůbec nejstarší hrad na Moravě. Doložená skutečně první pravá písemná zpráva je z r. 1281.
Rozvíjející se město vzniklo nejen na soutoku dvou řek, ale i na křižovatce významných cest z Brna do Jihlavy a z Třebíče do Žďáru. Ve městě se často zdržovali kupci a bylo ohrožováno povodněmi. Proto byl kostel, postavený r. 1317, zasvěcen sv. Mikuláši, patronovi kupců a ochránci před vodním živlem. Z té doby se zachovala i městská kniha. Od r. 1385 byla psána latinsky, od r. 1417 česky. V ní se píše o tom, že město mělo dřevěné, palisádové hradby. Jenže prostor vymezený hradbami nestačil, proto už koncem 14. století vznikala vně hradeb předměstí. Ve městě byli v té době soukeníci a pekaři, později i mlynáři, řezníci, pekaři, krejčí, kožišníci, ševci, tesaři a zedníci, tkalci, kováři, hrnčíři i sklenáři. Od r. 1435 zde byl i lékař.
R. 1408 město získalo plná městská práva. V té době město patřilo Lackovi z Kravař, který byl ve své době významným mužem. Postupně se stal nejvyšším purkrabím, českým nejvyšším hofmistrem krále Václava IV. , dokonce i moravským zemským hejtmanem, t.j. po králi nejváženějším mužem. Byl přítelem Mistra Jana Husa, byl to hlavně on, kdo se snažil o jeho propuštění. R. 1427 se stalo Meziříčí základnou pro husitské tažení. Byly zde již pevné hradby i tři městské brány. Kolem r. 1434 bylo dokončeno opevnění hradu.
Konec 15. a 16. století byl ve znamení hospodářského rozkvětu. Od r. 1491 se zde konal jarmark, a to vždy v úterý po neděli Provodní (po velikonoční neděli). Vyráběly se zde mimo jiné i zvony, kachle i kamenné ostění. Město se dále opevňovalo - již mělo kamenné hradby. R. 1548 získalo veškerá práva, milosti a svobody, jako měla královská města. Mohli zde vařit pivo i stáčet víno. Měli právo pečetit červeným voskem a na Radnici mohli sedět na červeně potažených židlích.
V průběhu 16. století dochází i ke stavebnímu rozvoji města. Měšťané si stavěli honosné domy, šlechta paláce. Byla renesančně přestavěna Radnice, sgrafity byl vyzdoben i městský pivovar. V polovině 17. století byl přestavěn hrad na renesanční zámek.
Třicetiletá válka zastavila další rozvoj města, několikrát bylo vypleněno, vypáleno, přes 1000 lidí zemřelo na mor. Během té doby se město vylidnilo, ztratilo většinu privilegií. Další pohromou byl r. 1823 požár, který zničil 150 domů v centru města, vč. poloviny náměstí.
K rozvoji města napomohlo r. 1886 vlakové spojení, kdy byla zprovozněna trať ze Studence.
My jsme se ve městě zastavili, protože jsme chtěli ochutnat pivo z místního pivovaru, ale samozřejmě jsme se šli projít i po zdejších památkách.
Malostránský pivovar, který vaří pivo Harrach, byl vystavěn a zprovozněn během let 2003 - 2004 v hotelu Jelínkova vila v Třebíčské ulici – u řeky u silničního mostu. V Meziříčí se tak navázalo na staletou tradici vaření piva, která zanikla v únoru 1949. U hotelu se nechá parkovat. Restaurace je hezká vně i uvnitř s příjemným personálem a hlavně - mají připravené i pivo v petkách. Pravděpodobně proto, že bylo po sezóně, dovolili nám auto na jejich parkovišti nechat po dobu, než si město prohlédneme.
Naše cesta tedy vedla přes most a do kopečka k zámku, jehož věžičky jsou od pivovaru vidět. Pravděpodobně v polovině 13. století zde na skalním ostrohu nad řekou Oslavou byl vybudován románsko - gotický hrad. Měl dvoje hradby, 3 věže a 5 bašt a sloužil k obraně města. R. 1578 byla dokončena přestavba hradu na renesanční zámek. Upravena byla také vstupní část předzámčí. Na portále na zámecké bráně se dochoval pamětní nápis s letopočtem 1578. Ze stejné doby je i renesanční žulový portálek branky pro pěší. Na nádvoří byla ve sklále vyhloubena studna. Po požáru r. 1723 byl barokně přestavěn. Z té doby je dnešní vstupní křídlo vnitřního zámku. Na přelomu 19. a 20. století byla vstupní část upravena pseudogoticky. Po válce zámek sloužil mimo jiné i jako porodnice. Dnes je v majetku dědiců posledních majitelů a je zde expozice Muzea Velké Meziříčí.
U zámku byl pravděpodobně v době barokní přestavby založen park. Koncem 19. století byl přeměněn na krajinářský park, který je volně přístupný. Jeho zadní část byla zničena v letech 1972 - 1978, kdy byl přemostěn dálničním mostem.
Ze zámku jsme přecházeli směrem k Náměstí. Jsou tu zajímavé domy. Hned na kraji je radnice, kde je infocentrum. Již r. 1465 získalo město povolení zřídit Radnici. Bohužel se už neví, jak to dopadlo. Koncem 15. století se konšelé s purkmistrem scházeli v domě rychtáře. R. 1493 si od něho koupili pro svoji potřebu jednu místnost, r. 1499 půlku domu. Později získali celý dům, spojili ho se sousedním domem a přestavěli na Radnici. V zasedací místnosti je pamětní deska, kde se dočtete, že Radnice byla vybudována v letech 1528 – 1529. Tehdy to byla jednopatrová stavba. Přibližně o 10 let později tehdejší Radnici spojili s dalším domem a r. 1579 kompletně dostavěli. Po požáru dne 9. 5. 1823 byla Radnice opravena. Z té doby jsou renesanční schody, které vedou z velké vstupní síně do mezipatra budovy. Po přestavbě po r. 1848 byla Radnice přestavěna pro potřeby okresního soudu, byly tam také vězeňské cely, obecní kanceláře, skladiště. Po r. 1931 byly prostory upraveny na muzeum a obecní knihovnu. K posledním úpravám došlo v letech 1997 - 1999. Radnice opět slouží původnímu účelu. V přízemí jsou klenuté stropy zdobené vegetativním ornamentem. V zasedací místnosti v 1. patře je umístěn dřevěný gotický strop z r. 1440, který sem byl přenesen ze zrušené hospody U Bílého anděla.
Jen kousek od Radnice je nyní restaurace, dříve Obecník. Dům ze 16. století má výraznou renesanční sgrafitovou výzdobou. Na fasádě jsou alegorické podobizny spravedlnosti, statečnosti, síly, víry a trpělivosti. Původně zde byl pivovar, od 19. století se v budově konaly různé společenské a kulturní akce.
Dominantou náměstí je kostel sv. Mikuláše s městskou věží. Je to nejstarší kostel ve městě. První zmínka o něm je z r. 1317. Nejstarší částí je na severní straně nízký lomený portál v raně gotickém stylu - tudy se pravděpodobně původně vcházelo. Byl odkryt v letech 1946 – 1947. V 15. století byla hlavní loď zaklenuta, dělící sloupy ji tak rozdělily na dvojlodí. V té době vznikla boční a jižní loď. Původní gotická střecha byla snížena, úzká gotická okna rozšířena, v interiéru byly umístěny nové oltáře, kazatelna a pánská oratoř nad sakristií.
Hřbitov u kostela byl zrušen okolo r. 1800. R. 1883 byla v kostele položena nová dlažba, nečitelné náhrobní kameny byly použity na dlažbu v průjezdu fary. Od té doby má kostel nový vchod s kamenným portálem a nový oltář. Z původního inventáře se do dnešních dnů dochovala pouze dřevěná socha Panny Marie z první poloviny 14. století.
Na západní straně kostela byla r. 1420 přistavěna 80 metrů vysoká hranolová věž – zvonice, která současně plnila funkci strážní věže. Zvoník a ponocný v jedné osobě bydlel v šestém patře věže. Po mnoha požárech byla r. 1813 věž snížena na současná 3 patra. Její výška je nyní 64 metry. R. 1882 bylo zprůchodněno přízemí věže – vznikl tak nový vchod do kostela. Na věži byly již r. 1561 hodiny. Současné hodiny mají prosvětlený ciferník o průměru 4,2 metry - jsou to největší hodiny u nás. V báni věže je skříňka s pamětními zápisy a předměty, které byly r. 1986 doplněny aktuálními dokumenty. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Věž je celoročně přístupná ve všední dny od 8.00 do 17.00 hodin. V červnu – srpnu je otevřeno i o víkendu od 10.00 do 16.00 hodin. Po 153 schodech se dostanete na ochoz ve výšce 40 metrů. Cestou si prohlédnete 6 zvonů - největšího Svatého Mikuláše (váha 2180 kg), Svatého Cyrila a Metoděje, Pannu Marii, Svatého Josefa, Svatého Františka a nejmenší je Umíráček (váha 33 kg). My jsme se nahoru bohužel nedostali. Byli jsme tam v sobotu - v dubnu, takže infocentrumi věž byly zavřené.
Jen kousek od kostela je bývalé Luteránské gymnázium s nádherným kamenným portálem. R. 1578 bylo postaveno na místě dvou měšťanských domů. Byla to renesanční palácová stavba s arkádovým nádvořím. R. 1602 byla škola zrušena a budova nebyla využívána. Až ve 2. polovině 17. století zde byl zřízen panský pivovar. Pivo se tady vařilo až do r. 1949. Od 60. let 20. století zde byla ZUŠ (do r. 2001) a městská knihovna (do r. 2003). Nyní tam jsou prodejní prostory.
Nedaleko Náměstí - v bývalé židovské čtvrti, na břehu řeky Oslavy jsou zachovalé dvě budovy bývalých synagog. První zmínky o Židech jsou z let 1497 a 1518. K většímu osídlení židovskou komunitou dochází až r. 1636. To zde žil i židovský rychtář a rabín. V 18. století tvoří Židé třetinu zdejšího obyvatelstva. Koncem 19. století se jejich počet snižoval. Možná i proto, že požár r. 1823 v centru města zničil 150 domů, nejvíce bylo zničeno právě židovské město. Židovská obec zcela zanikla během 2. světové války a již nebyla obnovena.
Židé zde měli malou synagogu snad od počátku. Koncem 17. století jim však již nestačila, proto si v její blízkosti postavili větší - v současné době Starou synagogu v goticko-renesančním stylu. Původní však využívali dále jako zimní modlitebnu, a to až do 2. světové války. R. 1967 byla zbořena, dochovaly se jen zbytky zdí – jsou viditelné v prostoru mezi oběma synagogami. Stará synagoga je dvoupodlažní obdélníková kamenná budova, pozdější dostavba je cihlová. Do hlavního sálu se vešlo 85 mužů. Po kovovém točitém schodišti se šlo na ženskou galerii, která byla pro 63 žen. R. 1812 byl upraven hlavní vchod. Do barokně-klasicistního kamenného portálu byly zasazeny kované dveře s hebrejským nápisem z té doby. K bohoslužbám byla využívána do roku 1870, kdy byla nedaleko postavena Nová synagoga. Dále byla využívána jako skladiště. R. 1991 byla vrácena Židovské náboženské obci v Brně. Údajně byla zrekonstruována a slouží jako muzeum. Když jsme tam byli my, nic tomu však nenasvědčovalo, ani pohled oknem do interiéru.
Nová synagoga byla postavená v letech 1868 – 1870. Je postavena z červených cihel. Bohoslužby se zde konaly až do 2. světové války. Pak byla využívána jako skladiště. V současné době je v ní vietnamská tržnice. Nejvíc nás zaujal kazetový strop. Je chráněna jako kulturní památka České republiky. Jen nevím, kdo povolil tu příšernou úpravu vchodu.
Ve svahu na druhé straně řeky je židovský hřbitov. Byl založen r. 1650 na ploše 4617 m2. Do dnešní doby se zachovalo 1306 náhrobků. Nejstarší je z roku 1677. V 80. letech 20. století byla zrekonstruována novorománská obřadní síň z r. 1880 a kamenná hradba. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Tím pro nás prohlídka města skončila. Ještě snad za zmínku stojí dva kostely.
Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice je na starém moráňském hřbitově - za řekou západně od Náměstí. Postavili ho v gotickém slohu vlašští zedníci r. 1553. Během 16. století a později byl upravován. Kostel je spolu se hřbitovem chráněn jako kulturní památka České republiky.
Na jih od Náměstí, nedaleko soutoku řek Balinky a Oslavy je původně gotický Špitálský kostel sv. Kříže z konce 14. století. Kostel navazuje na budovu špitálu. Později byl upraven v renesančním a klasicistním slohu. Celý areál špitálu je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Jen kousek od kostela jsou zbytky kamenného opevnění, které bylo postaveno ke konci husitských válek v 1. polovině 15. století na místě původní dřevěné palisády. Je tam vidět také Dolní brána (také Táborská) a část bašty. Horní brána na druhém konci města se nezachovala.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Do města jsme přijeli dopoledne, na oběd bylo brzy. Ale jinak bychom se určitě najedli v Jelínkově vile, kde vaří piva Harrach. Takhle jsme si jen koupili Petky – na pivu jsme si pochutnali později.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Líbilo se mi vše – zámek i historické budovy na Náměstí a v okolí. Ale nejvíc se mi líbily úzké uličky v původní židovské čtvrti a Fortna s prampouchy. Takováhle zákoutí prostě miluju.
Ostatní informace
Městem prochází cyklotrasy i turistické trasy. Severovýchodně od centra je Rozhledna Fajtův kopec, kde je dokonce i sjezdovka. Na jihozápadní straně od města je rozhledna Rubačka. Bohužel ani k jedné nevede značená turistická trasa. Na jih od města pak vedou okružní naučné stezky Balinským a Nesměřským údolí, které jsou upraveny i pro děti. Jsou propojeny další stezkou – viz http://naucnestezky.mestovm.cz/. Ve městě se tedy určitě nebudete nudit ani při vícedenním pobytu.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Velké Meziříčí
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Velké Meziříčí - historie, zámek a ost. památky a pivovar
