Vesnická památková rezervace Třebíz

Kam a jak jedeme?

Jedeme do Třebíze

V Třebízi je celá řada staveb zapsána v seznamu chráněných památek.

Kostelík sv. Martina z roku 1754, kaplička Nejsvětější Trojice z 18. století, pomník Václava Beneše Třebízského z roku 1892 od sochařů A. Procházky a F. Hergessela a stavby, které jsou součástí muzea. Hodnotný urbanistický celek představuje celé jádro vsi s výjimečně dochovanou tradiční zástavbou: obdélná náves s Kostelíkem a kaplí, jejíž orientace připomíná někdejší směr staré komunikace, s návesním rybníčkem, se zvoničkou v rozsoše (lidově zvanou zouvák). Dle zápisu v kronice ji „vyrobil kolář Šaroch z Hořešovic a plechovou stříškou pokryl třebízský kovář A. Jiřikovský“ v roce 1947, a se starým dubem, který zasadil dědeček pana Jaromíra Čejky.

Jádro obce Třebíz bylo v roce 1995 nařízením vlády č. 127 vyhlášeno památkovou rezervací. Všechny opravy a stavební zásahy zde musí být prováděny v souladu s požadavky památkové péče, což není vždy snadné. Ale památková ochrana přináší obci významné postavení, vesnice se stává součástí národního kulturního dědictví. Díky památkové ochraně a pochopení občanů se snad podaří dochovat jedinečnou podobu vesnice pro příští generace.

Za čím jedeme?

První ověřená historická zpráva o vsi pochází z roku 1318, kdy byla rozdělena na několik statků drobné šlechty. Podle lidové tradice zde měla stát již ve dvanáctém století tvrz. Tvrz měla stát na zahradě zdejšího statku, na pískovcové skále.

Národopisné muzeum ve Třebízi je součástí Vlastivědného muzea ve Slaném. Je jedním ze středočeských muzeí v přírodě, jeho základem jsou vesnické stavby a jejich vybavení. Již v roce 1969 se začal opravovat Cífkův statek čp.1, postupně pak další objekty. Pro veřejnost bylo muzeum otevřeno v roce 1975. Výjimečné zásluhy o záchranu a obnovu souboru staveb vytvářejících areál muzea měl zlonický stavitel Jan Nedvěd a všichni, kdo pracovali pod jeho vedením. Návštěvníci muzea se ve Třebízi seznámí s charakteristickou vesnickou architekturu severozápadní části středních Čech. Jsou to především kamenné stavby z opuky a pískovce a nechybí ukázka kdysi na Slánsku často uplatňované hrázděné konstrukce. O vývoji kamenného domu svědčí především Cífkův statek čp. 1 s dochovanými stavebními prvky značného stáří. Pískovcový portál v přízemí špýcharu a renesanční okénko pocházejí z konce 16. století. Stavby jsou až na několik výjimek (hrázděná stodola z Telec přenesená do usedlosti čp.10, rekonstruovaná sušárna ovoce ze Srbče umístěná v zadní části zahrady téže usedlosti a kopie holubníku z Lenešic postavená na dvoře Cífkova statku) zachovány na původním místě, kolem vesnické návsi. Jsou zde nejen velké zemědělské usedlosti, ale též domky řemeslníků a obydlí chudších rodin zemědělských dělníků. Historicky cennou součástí muzea je rodný domek Václava Beneše Třebízského čp. 19, ve kterém byl již v roce 1904 upraven památník spisovatele

Třebízská náves a celá vesnice se každoročně stává dějištěm rušné pouti s všemožnými atrakcemi, prodejními stánky, hudbou, zábavnými programy.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo a pití jsme si nakoupili cestou v obchodě s potravinami na Peruci. Ledový čaj, pečivo ,stylově turistický salám a nějaké oplatky. Takže další občerstvení jsem ani nevyhledával. Ale v Třebízi se nabízí na první pohled krásná restaurace. Ale my jsme se nechtěli zdržovat protože jsme měli naplánovanou ještě další cestu za další památkou.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Hezké a čisté a udržované prostředí vsi. Měl jsem možnost vstoupit do jednoho ze statků a prohlédnout si krásnou architekturu staré vesnice. Akorát celou tu nádheru trošku kazí čerpací stanice pohonných hmot v rohu návsi u nějakého velkého statku který určitě nemá s muzeem co společnýho . Pravděpodobně tam sídlí nějací Ropáci.

Ostatní informace

Třebíz leží 42 km severozápadně od Prahy, 8 km od města Slaný

Volně přístupný po celý rok