Výlet do Vrchlabí.

Kam a jak jedeme?

V noci trochu pršelo a ráno po obloze plula šedivá mračna. Občas sice mezi nimi prokouklo slunce, ale do hor nás to moc nelákalo. Výběr z dalších možností dal nakonec přednost návštěvě města Vrchlabí. První písemná zmínka je již z roku 1359. Zvrat ve vývoji tohoto místa nastal v roce 1533, kdy se novým majitelem panství stal Kryštof Gendorf. Jeho zásluhou bylo Vrchlabí povýšené na svobodné horní město. V šestnáctém a sedmnáctém století tady stálo několik železných hamrů. Vyráběly se především palné zbraně a kosy. Postupem času se město stalo přirozeným centrem Krkonoš a v současnosti je jedním z nejnavštěvovanějších míst v této oblasti. Ve městě žije necelých 13 000 obyvatel a od roku 1990 je městskou památkovou zónou. Náš výlet začal na autobusovém nádraží ve Špindlerově Mlýně a po krátké jízdě údolím Labe jsme vystoupili na náměstí T. G. Masaryka.

 

Za čím jedeme?

Dilema, kde začít, bylo vyřešeno návštěvou turistického informačního centra v bývalé radnici na náměstí. Kromě mapy města jsme dostali několik písemností a především několik typů na nejzajímavější památky města. Již samotné náměstí T. G. Masaryka má několik objektů, které se musí vidět. Odtud je to jen pár kroků do zámeckého parku. Tady jistě okouzlí původně renesanční zámek z 16. století. Dnes v něm sídlí městský úřad a do jeho prostor lze nahlédnout. Nemůže chybět procházka parkem a především pohled na zámek přes rybník je nádherný. Od zámku jdeme zámeckou ulicí kolem staré radnice a pokračujeme k nedalekému klášteru augustiniánů s kostelem sv. Augustina. Krkonošské muzeum Správy Krnap bohužel již ukončilo svoji činnost. Ani do kostela nelze nahlédnout a tak ještě zbývá klášterní zahrada. I ta je dosti zanedbaná. Dostali jsme i tip k návštěvě místního hřbitova. A nelitovali jsme, některé hrobky jsou skutečně výstavní. Hřbitov je na svahu a v jeho horní části je památník obětem světové války

Procházíme zpátky k městu Hřbitovní ulicí na náměstí Míru. Dominantou tohoto místa je děkanský kostel sv. Vavřince. Byl postavený v novogotickém slohu mezi roky 1866 až 1888. Bohužel náměstí je z části uzavřené a jeho oprava má skončit za dva týdny. Mariánský sloup obepíná lešení a do kostela se také nedostaneme. Proti kostelu stojí tři štítové domy s podloubím z původní městské zástavby ze 17. století. Na severní straně náměstí je budova školy. Krkonošskou ulicí procházíme na náměstí T. G. Masaryka a pokračujeme k mostu přes Labe. Podél ulice je několik roubených stavení s bedněnými štíty a otevřenými předsíněmi. Řada dalších domů byla postavena v klasicistním slohu. Nacházíme i hezkou pasáž s kavárnou a menší náměstí. O něco dál opouštíme hlavní ulici a přecházíme přes lávku do ulice Fr. Kavana, ve které je několik hezkých domečků. Jihoslovanskou ulicí pokračujeme ke starému mostu s hezkou sochou sv. Jana z Nepomuku. Dopoledne uběhlo jako voda a je tady čas oběda.

 

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

 

Z několika nabídek si vybíráme jídelnu v Krkonošské ulici. Obsluha byla rychlá, jídlo velmi chutné a pivo výborné. Navíc v cenách, které jsou pro tuto oblast poměrně nízké. Dobrou kávu vaří ve výše zmíněné pasáži.

 

 

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

 

Procházka Vrchlabím se nám velmi líbila. Domy jsou z větší části opraveny a především zámek a jeho okolí nemají chybu.

 

 

Ostatní informace

Ve městě jsme byli celé dopoledne. Moc jsme toho nenachodili, spíše to byl pro nás oddychový den při návštěvě Krkonoš. Autobusy mezi Vrchlabím a Špindlerovým Mlýnem jezdí přibližně v hodinových intervalech.