Výlet na Doubravu.

Kam a jak jedeme?

Zdaleka viditelný vrchol Doubravy v Chudenické vrchovině jsme si vybrali ze zvědavosti. V poslední době se o této hoře objevilo několik článků v novinách a nebyly zrovna pochvalné Z Klatov jsme jeli po okresce, směrem na Poleň.. Za nástupní místo jsme si vybrali osadu Věckovice, kde jsme zaparkovali. Odtud jsme pokračovali pěšky.

Za čím jedeme?

První část cesty od osady se jde po silnici do sedla pod Malou Doubravou ( 719 m.n.m.). Tady od silnice vpravo odbočuje silnička, která pokračuje mírným stoupáním k severu. Nad silničkou bydlí dvě skupinky plyšáků, což je dobrým orientačním bodem. Na začátku cesty se otevírá několik pohledů k východu a jihu. Poté se jde starším listnatým lesem. Na osluněných místech kolem cesty roste náprstník velkokvětý, stinná místa si vybral modře kvetoucí zběhovec plazivý. Dostáváme se k rozcestí, ze kterého doleva, nahoru svahem, odbočuje kamenitá cesta. Tou přicházíme pod vrchol Malé Doubravy. Je zde několik chátrajících objektů, které kdysi patřily armádě a telekomunikační věž. Vrchol je porostlý lesem a je z něho vidět pouze na severu vrchol Doubravy ( 727 m.n.m.). Následuje prudší sestup k loučce v sedle mezi oběma vrcholy a odtud se po asfaltce zase šplháme nahoru.

Rozpadajících objektů je na vrcholu Doubravy o něco víc. Největší budova bývalých kasáren je volně přístupná. Všechno je vykradené a zničené. Samotný vrchol obsadil nějaký podnikavec a „ozdobil“ jej solárními panely. Jsou zde dvě železné věže a poměrně velká louka. Vrchol je označen červenobílou tyčí a kamenným kvádrem. Z textu na kameni se dozvídáme, že stojíme ve středu Evropy. Opodál je turistický přístřešek. V okolí vrcholu je několik větších asfaltových ploch, které se příroda snaží oživit. Z vrcholu toho sice moc vidět není, ale několik průhledů mezi stromy k východu a západu se nám podařilo najít. Rozhodujeme se sestoupit východním svahem. Ten je hodně vodnatý. Scházíme lesem na louky. Otevírá se nám odtud hezký pohled na severní část tohoto hřebene. Jsou vidět Řičej ( 697 m.n.nm.), Valba (652 m.n.m.) a Běleč ( 712 m.n.m.). Jdeme cestou mezi pastvinami do osady Řakom. Tudy prochází žlutá, po které se vracíme k výchozímu bodu. Cesta vede z velké části při okraji lesa. Jsou odtud pěkné výhledy k východu a jižně na hřeben Šumavy.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jídlo a pití je dobré mít sebou. V okolních osadách se nedá nic koupit a obědvat nebo případně se ubytovat je možné až v nedalekých Klatovech.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbili se nám během cesty pohledy po okolí. Nikomu se nemůže líbit tak zdevastovaná a zničená hora jakou je Doubrava. Je to děs a hrůza.

Ostatní informace

Celá cesta se vejde přibližně do 5 až 6 kilometrů.. Celkové převýšení je kolem 300 metrů. Na Doubravu nevede značená cesta, ale zabloudit se snad ani nedá. V minulosti byla Doubrava jedním z nejnavštěvovanějších míst Klatovska. V 80. letech 19. století zde již stála dřevěná vyhlídka. Dřevěná rozhledna byla zpřístupněna 26. 10. 1919. Z Klatov do sedla pod horou jezdil pravidelně každý den poštovní vůz, který převážel turisty. Kdeže loňské sněhy jsou, nu a to další necháme už fotografiím.