Výlet na zříceninu hradu Pušperka.
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Do přírody
Kam a jak jedeme?
Ves Poleň v Chudenické vrchovině je naším dnešním prvním zastavením. Nachází se přibližně 8 kilometrů severozápadně od Klatov, pod západním svahem Velké Doubravy ( 727 m.n.m.), v údolí řeky Poleňky. První písemná zmínka o osadě je z roku 1254. Tehdy byla v držení rodu Drslaviců. Zajímavý stav nastal ve 14. století. Tehdy došlo k rozdělení vsi mezi několik majitelů. V této době zde byly postaveny dva kostely a dvě fary. V roce 1439 se stala Poleň městečkem a následně i panským sídlem. S tím souvisela stavba tvrze, která byla postavena v roce 1548. Po roce 1711 byla ves připojena pod chudenické panství.
Díky bohaté minulosti se tady zachovalo několik památek, které stojí za zhlédnutí. Oba kostely byly postaveny v gotickém slohu, přibližně ve stejné době. Který tu stál dříve, zůstane zřejmě tajemstvím. Lépe dopadl Kostel Všech svatých, v gotickém slohu se dochoval presbytář, portál a sakristie. V 16. století byla přistavěna předsíň a jak už to u velké části našich památek bývá, barokní úpravě neunikla ani tato svatyně. Bylo to v roce 1739 a zároveň byla zvýšena i věž. V této podobě vidíme kostel dnes. Ze druhého kostela sv. Markéty zbyla poměrně velká, částečně zřícená loď s několika dochovanými gotickými prvky. Zajímavá je hřbitovní kaple sv. Salvatora, která byla postavena v roce 1789. V severní časti hřbitova stojí márnice.
Ke kouzlu tohoto místa přispěla i příroda v podobě několika starých lip před hřbitovem. Ty nejsou v obci jediné a ta nejznámější roste nedaleko kostela, tady jí říkají Dobrovského lípa a její stáří se odhaduje na 250 let. Domy ve vsi jsou z několika období, najdou se i stavení ve slohu selského baroka. V dolní části náměstí je pomník padlým ve světové válce. Za pozornost stojí dům s pamětní deskou na zdejšího rodáka, Dr. Karla Hostaše. Z tvrze se kromě sklepů nic nedochovalo.
Za čím jedeme?
Zaparkovali jsme nedaleko kostela, obešli zdejší pamětihodnosti a šli na nedaleký hrad Pušperk. Vedla nás červená, která kousek za vsí opouští silnici a úvozem při okraji lesa začíná mírné delší stoupání. Již na počátku se nabízí pohledy k východu a jihovýchodu na ves samotnou a hory nad ní. Od jihu je tou první Velký Bítov ( 712 m.n.m.), následuje Malý Bítov ( 662 m.n.m.). Poté je sedlo, poté Malá Doubrava ( 719 m.n.m.) a vedle ní nejvyšší v celém hřebeni Velká Doubrava ( 727 m.n.m). Pod jejím severním svahem je hřeben přerušen údolím Poleňky, která se tudy provlekla k východu. Následují Bělýšov ( 652 m.n.m.), Říčej ( 697 m.n.m.) a již trochu schovaná Valba ( 652 m.n.m.). Stoupání končí na křižovatce silnic z Poleně do Chudenic a Pušperka. Tady to začíná být zajímavé. Ze silnice se nám otevřel pohled k jihu na hřeben Šumavy. V tom jsou nejvýraznější oba vrcholy Ostrého, Velký (1293 m.n.m., Malý (1266 m.n.m.) a Jezerní hora (1343 m.n.m.). Na severu vykukuje rozhledna Bolfánek a na západě je v celé kráse náš cíl, Pušperk. Na jihozápadě je nejvyšší hora Chudenické vrchoviny, Koráb ( 773 m.n.m.).
Procházíme kolem několika stavení na Rozcestí U kapličky pod hradem. Kaple sv. Václava byla postavena v novogotickém slohu a tak trochu se na ni zapomnělo. Od ní pokračujeme stezkou po zelené vzhůru svahem. Cesta prochází kolem několika menších skal na hřeben. Na hřebeni je vidět nízká, z kamenů složená zeď, zda měla něco společného s hradem je záhadou. Na vrcholu hřebene jdeme vpravo. Následuje hradní příkop a za ním je již hrad. Moc z něho nezbylo. Je to několik zdí do výšky kolem 2 až 3 metrů. Kde co bylo, se dnes dá již hůře posoudit. Jedná se zřejmě o torzo brány a hradního paláce. Je tady hodně náletových dřevin a ty v některých místech vytvářejí husté houštiny. Na západní straně je velmi hluboký hradní příkop, odhadem tak kolem 15 metrů. Škoda, že odtud není nikam vidět. Ale jinak je to především romantické a tak trochu tajemné místo, které v budoucnu asi zcela zanikne. Do Poleně se vracíme stejnou cestou.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Jídlo a pití je dobré mít v batohu na zádech. Ve všední dny je v Poleni otevřený obchod. My jsme hlad utišili až v nedalekých Klatovech. Totéž poskytnou i blízké Chudenice. Ubytovat se v této oblasti jistě nebude problémem.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Zřícenina hradu Pušperka je místem, kam turisté moc nechodí. Nádherné jsou výhledy z okolí hradu, především k jihu a východu. Moc se nám tady líbilo a zcela jistě si nenecháme ujít barevný podzim. Lesy jsou tady z velké části smíšené či listnaté.
Ostatní informace
Hrad Pušperk ( dříve Fuchsberk) nechal postavit Jaroš ze Slivna a Poděhus kolem roku 1260. Byl purkrabím pražského hradu a proslavil se v bitvě u Kressebrunnu. Po něm panství vlastnili Hroznatovci a po nich nějakou dobu i královský lovčí Ctibor Tlam. V době husitských bouří měl hrad v držení vladyka Svojše. Ten v bitvě pod Vyšehradem proti Pražanům padl. Hrad nato dobyli a pobořili husité. Až do roku 1465 byl v rozvalinách a úsilím Břeňka z Ronšperka byl znovu opraven. Břeněk stál na straně katolíků a měl neustále spory s městem Klatovy. Ty vyvrcholily v roce 1475, kdy Klatovští hrad dobyli a pobořili. Uvádí se, že ještě v 19. století to byla rozsáhlá zřícenina, ze které do dnešních dnů zůstal nepatrný zlomek. Ve středověku přímo pod hradem procházela zemská cesta z Horšovského Týna do Klatov. Délka tohoto výletu je kolem pěti kilometrů a větší část se jde po rovině.