Výlet za mlsnou hubou do Křižanova

Kam a jak jedeme?

Jedeme autobusem do Křižanova, který spadá pod obec Hrob

Za čím jedeme?

Jely jsme hlavně koupit si pstruhy, natrhat si medvědí česnek, který je velmi zdravý a zároveň se pokochat přírodou...

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jedly jsme ze svých vlastních zásob v pstružárně a v závěru výletu v hospůdce v Křižanově.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

V přírodě je všude krásně, pakliže navštívíte ta správná místa.

Ostatní informace

Rok s rokem se sešel a my se vydaly opět do Křižanova na medvědí česnek a také si koupit pro mlsnou hubinku pstroužka.

Sešly jsme se postupně v autobusu a z Řetenic jsme již všechny jely společně v počtu sedmi žen a pudlem do Křižanova, kde jsme vystoupily u kapličky. Komu je zasvěcená tato kaple jsem nevypátrala, jen to, že je barokní a pochází z r. 1735. Před ní stojí dvě lípy o objemu 362 a 380 cm.

Prošly jsme okolo domku se zahradou, jež zdobí u mlýnského kola umně provedený hastrmánek nad úzkým, kamenem obloženým potůčkem. I další besídka a okrasná zahrádka nad ním potvrzuje, že majitel tohoto pozemku má šikovné ruce…

Pokračovaly jsme dál, zahnuly jsme Doprava a šly vedle koupaliště k železničnímu viaduktu, za kterým se nacházel les, kam jsme mířily. Toto území spadá do Loučenské hornatiny, pro kterou je charakteristické, že žádný vrchol, který se nachází na tomto území, nepřesahuje 1000 m. Vrch Stropník, který je tu nejblíže míst, kudy jsme procházely, má 856 m. Ale i další o trochu vzdálenější vrchy, jako Medvědí skála má 924 m, Jedlová 853 m, Střelná 868 m, Bouřňák 869 m, Pramenáč 909 m, Komáří Hůrka 808 m, a Špičák u Krásného lesa má dokonce jen 723 m.

Vešly jsme do lesa, kde teče Domaslavický potok, docela rozbujelý, hřmotně se valící, s malými kaskádami. Cestou jsme viděly, jak se začínal zjevovat postupně medvědí česnek, za kterým jsme mířily.

Ale napřed jsme šly do pstruhárny koupit si pstruhy. Je tam malé posezení, nahoře nad sádkami, s různou velice zajímavou výzdobou a na plotě jsou naraženy na každém kolíku hrnečky, každý jiný…Že by na „dušičky?“ To abychom si daly tedy pozor, neboť pod tímto plotem číhal hastrman nad tím svým vodním královstvím…Tak si myslím, že by tu nebylo moc radno dlouho vysedávat…

Ale samozřejmě jako vždy, ta moje „banda“ usedla, rozbalila si svačinu a pustila se do jídla…

Řekly si: „ Kam taky pospíchat… nic nám neuteče“ a plně se věnovaly naplnění žaludku a taky ani pusa nezahálela při tom jídle mluvením…Teprve potom jsme všechny sešly za majitelem sádek, a každá si koupila nějakého toho pstruha domů pro rodinu. A pak se vrhly na česnek…Ruce nám od toho trhání krásně voněly…Naplnily jsme si tašky a vydaly se přes Domaslavickou chatovou oblast trochu do vrchu. Procházely mezi chatkami a v některých místech byla vidět v dálce, ale v oparu, Milešovka s horou Kletečnou.

Mezi chatkami jsme vystoupaly na cestu, po které jsme sešly ke strážnímu domku, ve kterém se narodila Hana Benešová, choť prezidenta Eduarda Beneše. Rostla u něj i velice stará rozložitá košatá jabloň a nic bych za to nedala, že pamatovala její narození. Už musela být podepřena, aby se její větve nezlámaly. Zřejmě tu někdo chalupaří…

Od ní jsme zahnuly doleva a došly podél staré a nefungující hospody s názvem „ U Stropníku“ na náves Domaslavic, kam opět moje parta usedla a pokračovala v pojídání…Zkrátka pro ni nesmí být nikde v dosahu místečko k sezení, okamžitě se usadí…

Zpozorovala jsem, že od minulé návštěvy tu byl nově osazen pomníček obětem 1. světové války.

Po tomto odpočinku jsme si to zamířili zase ke Křižanovu. Udělaly jsme si zkrátka takový okruh přes Domaslavice. Cestou po silnici jsme měli opět výhledy na Středohoří s vévodící Milešovkou. Viditelnost sice nebyla moc dobrá, ale byly vidět v dálce kopce a kopečky, dělající tmavší rámec vrchům pod oblohou. Na louce vedle silnice, kudy jsme šly, polehávaly kravičky, byla na ně a na vzdálené okolí hezká podívaná přes objektiv fotoaparátu.

Protože nám autobus ještě nejel, zastavily jsme se v hospůdce poblíž zastávky a tady jsem si dala já poprvé něco k jídlu. Výpečky se zelím a bramb. knedlíkem a podělila jsem se s Maxíkem. Zapila to třetinkou piva a pak jsme zaplatily a vydaly se k autobusu.

Byl to takový krátký, ale hezký výlet, propojený s nákupem pstruhů a sběrem medvědího česneku.