Z Křemže na Kleť (retro)

Kleť z okna penzionu  •  Fotografie (3)  • Foto: bezprezdivky

Kam a jak jedeme?

Jak jsem včera správně předpokládal, Kleť mě neminula. Po snídani jsme vyrazili směrem jihozápadním po žluté značce. Nejprve mírně z kopečka, po překročení silničky do Chlumu už to začalo stoupat. Křemže za námi byla zarámovaná borovicemi.

Od okraje lesa vedla cesta kolmo na vrstevnice. A že jsou na mapě pěkně husté. Až ve dvou třetinách kopce se naskytly dvě možnosti. Buď pokračovat stejným způsobem, nebo se na vrchol dostat po pohodlné, jen mírně stoupající, leč delší cestě. Zvolili jsme druhou možnost. Cesta nás po nějaké době dovedla na hřeben a potom kolem skalního hradu pod vrchol.

Skalní hrad samozřejmě hrad není. Jedná se o mrazem vypreparované rulové skály, mrazové sruby. Pozůstatek doby ledové.

Křemže  •  Foto: bezprezdivky

Kousek pod vrcholem je rozcestník. Nepochopím, proč jsem ho nevyfotografoval. Cedulka hlásá, že jsme na nejvyšším bodu republiky – 1840 m n.m. Kam se hrabe Sněžka. Kleť má samozřejmě „jen“ 1084 metrů a jedná se o krásný překlep.

Na vrcholu je rozhledna, hospoda, konečná lanovky a kousek opodál i hvězdárna. Z uvedených atrakcí jsme navštívili hospodu.

Po lehkém občerstvení jsme zamířili k Holubovu. V polovině kopce je hezká vyhlídka s panoramatickým obrázkem, na kterém si člověk pojmenuje to, co vlastně vidí. V údolí ale začal být opar, vidět moc nebylo. Předzvěst změny počasí. V Holubově jsme časně povečeřeli (bylo asi půl páté) a údolím Křemžského potoka došli do penzionu.

Kolem desáté přišla ta změna počasí – studená fronta se slušnou bouřkou v čele. Ráno chcalo a chcalo. Z plánovaného výletu na kopečky severně od Křemže sešlo, prchli jsme domů. Pršelo ještě tak dva dny.

Za čím jedeme?

Nejvyšší hora Blanského lesa láká a je pěkná. Sice je to kopeček docela náročný, ale proč ne. Výhledy sice nebyly, byl opar, ale stejně to stojí za to.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Kleť, skalní hrad  •  Foto: bezprezdivky

Bydlení bylo v penzionku v Křemži, nevím, jestli ještě existuje. Je to už pár let a paní majitelka už byla dáma v letech. Nakoupit se dalo v městečku, pro vaření tu byl vařič. Večeři jsme pojednali v Holubově, ale ne u rybníka, kde nás nějak odradili, ale v příjemné restauraci umístěné ve sklepě rodinného domu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Velmi příjemný výlet, asi nejvíc se mi ale líbil ten rozcestník s výškou Kletě 1840 m n.m.

Ostatní informace

Na Kleti je rozhledna, kde byl zrovna nával, takže jsme tam nešli, ale vstupné se tam platí. Jeho výše je po těch letech nezajímavá (stejně si to nepamatuju). Do hvězdárny se zase nechtělo Pavlíně. Tam se asi taky vstupné platí.