Z Vamberka přes Vrbice (a Potštejn) přímo do Pekla

Kam a jak jedeme?

I když by se to někomu podle názvu článku nemuselo zcela pozdávat, jedná se o výlet velmi příjemný až romantický. Výlet, který kromě slavné vamberské krajky nabídne i půvabné památky, sympatickou rozhlednu i krásný dřevěný krytý most. Celou dobu se budeme pohybovat na Rychnovsku – a tedy v podhůří Orlických hor – a vzhledem k lepší „dopravní obslužnosti“ je lepší mít s sebou nějaké to přibližovadlo. A je vlastně jedno jestli to bude kolo, motorka nebo auto.

Zkrátka ale nepřijdou ani ortodoxní pěšáci. Celá trasa se dá totiž bezproblémově zvládnout -  dokonce po turisticky značených cestách – i po svých. Z Vamberka je to do Vrbic necelého 6,5 km (k rozhledně ještě o 600 m méně) a cesta vede po modré TZ (přes přírodní park Orlice), kterou pak změníme na červenou TZ (Cesta dr. Gutha – Jarkovského). Potom se můžeme vrátit stejnou cestou (s pokračováním  po modré TZ je to k mostu do Pekla něco málo přes 8,5 km) nebo si výlet prodloužit a z Vrbic pokračovat přes Potštejn (hradní zřícenina, zámek, křížová cesta, lidová architektura) až do Pekla (tato varianta má přibližně 12 km a vede po červené TZ).

Za čím jedeme?

Ve Vamberku je nepsanou povinností návštěva zdejšího Muzea krajky. Je opravdu zajímavé a za pozornost stojí i přidružený obchůdek mARTina. I když si nevyzkoušíte všechny interaktivní a dovednostní záležitosti – a nebude tu setkání krajkářek nebo módní přehlídka – počítejte raději s jistým zdržením. Koneckonců vamberská Krajkářská škola už oslavila 130, výročí založení a v expozici se kromě skutečné historie prvopočátku nachází i výtvory pro světovou výstavu EXPO 1967, která se konala v kanadském Montrealu.

Kromě muzea stojí ve městě se 4,5 tisíci obyvatel za pozornost ještě minimálně celé trojúhelníkové Husovo náměstí, které z jedné strany uzavírá kostel sv. Prokopa z dvacátých let 18. století a z druhé socha upáleného kazatele z počátku století minulého. A minout bychom jistě neměli ani zdejší „malý Karlův most“, tedy kamenný most přes řeku Zdobnici, který pochází z roku 1865 a zdobí jej osm soch českých patronů od Eduarda Harnacha.

Program ve Vrbici je sice podstatně kratší a méně bohatý, ale rozhodně také zajímavý. Jeho největší díl „ukousneme“ výstupem na téměř 30 m vysokou dřevěnou rozhlednu s železným točitým schodištěm. Ta vznikla v roce 2005, na její horní vyhlídkovou plošinu vede 118 schodů a nabízí kruhový výhled do širokého dalekého okolí. V nabídce je mj. Kralický Sněžník, Praděd, Sněžka, Kozákov, Kunětická hora, Andělův chlum, Orlické hory, Chvaletice, Praha, Hradecko, Pardubicko i část Vrchoviny (na to, že je rozhledna umístěna ve výšce pouhých 439 nadmořských metrů, je to nabídka více než slušná). Byl sice opar, ale mnohé z uvedeného jsme skutečně viděli nebo alespoň vytušili …   

Poté pokračujeme do malé vísky Vrbice, v našem případě hlavně proto, abychom si prohlédli zdejší smírčí kříž. Následuje – původně ne zcela plánovaná – zastávka v Potštejně. Protože jsme zde už v minulosti párkrát byli, absolvovali jsme pouze prohlídku tamního zámku s růžovou zahradou (zámek má dnes podobu, kterou mu dal v roce 1746 svým projektem jeho majitel hrabě Jan Ludvík Harbuval – Chamaré a kromě klasických interiérů s krásným mramorovým sálem zde nabízí i prohlídku Bubákova nebo Pohádkova), část křížové cesty a vycházku do Městečka, což je nejstarší část Potštejna, V obci dnes žije přibližně tisícovka obyvatel a vypadalo to, že počet turistů (zejména těch na bicyklech) zde byl už na konci června podstatně vyšší.

Poslední naší zastávkou bylo Peklo. Tedy ne, že bychom propadli u posledního soudu, ale chtěli jsme vidět zdejší dřevěný most. (Peklo má asi tři stovky obyvatel a dnes už je částí Vamberka). Zdejším hlavním lákadlem je krytý dřevěný most přes řeku Zdobnici pocházející z roku 1840. Jedná se o most roubený, věšadlový, silniční a stále funkční. Zdobí jej velké žaluziové okno a jeho nosnost je 8 tun, což je u technické stavby tohoto typu hodnota poměrně překvapivá.

Touto zastávkou je program dne definitivně vyčerpán a my se vydáváme na cestu domů.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Možností ke stravování i ubytování se nabízí cestou dost a dost. Od nejrůznějších podniků ve Vamberku, přes dřevěný stánek s posezením u rozhledny ve Vrbicích (k dispozici je zde např. párek v rohlíku nebo klobása s pivem či domácí limonádou) až po četné restaurace a cukrárny v Potštejně. Tam se dá dokonce ubytovat přímo na zámku.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Líbilo: Dá se říct, že naprosto všechno. Muzeum krajky v někdejším vamberském měšťanském domu bylo ještě lepší než jsme očekávali, rozhledna skutečně nabízí výhled na všechny strany, Potštejn máme rádi dlouhodobě a most v Pekle nad Zdobicí je skutečně krásnou a pozoruhodnou technickou i kulturní památkou.

Nelíbilo: Pokud by už něco stálo za zmínku, tak fakt, že kostel sv. Prokopa ve Vamberku byl neprodyšně uzavřen. Na mumie ze 17. a 18. století bychom se zde už ale stejně podívat nemohli. A nepotěšila ani nekonečná fronta na Benzině v Žamberku.

Ostatní informace

Dnes už se platí v podstatě všude a za vše, ve východních Čechách však stále patří ceny k nejlevnějším (alespoň oproti severní Moravě bývá rozdíl často docela podstatný). Takže kromě nákladů na dopravu, jídlo, pití a turistické vizitky to bylo vstupné. Ve vamberském Muzeu krajek 60,- Kč, na vrbické rozhledně 25,- Kč a na potštejnském zámku 140,- Kč (vše hodnoty za jednu dospělou pracující osobu, která nemá od státu žádný „slevový kupón“).