Za daňky ze Splavů do Provodína
V zimě jsou naše výpravy do přírody ochuzeny o zpěv stěhovavého ptactva, skřehotání žab či nálety bodavého hmyzu. Rozhodně však máme větší šanci setkat se s různými druhy spárkaté zvěře. Na jednom z minulých výletů jsme vyrazili za kamzíky, dnes se vydejme za daňky a muflony. Zvěř je obzvlášť v zimních měsících odkázána na pomoc člověka, a tak se stahuje k různým krmným zařízením. Ne, nebudu tady navádět k vytvoření si skrýše v oborohu. Dokonce si troufám připojit apel a upozornit, že zvířata v zimě potřebují co nejvíce klidu a každý pohyb jim ubírá energii potřebnou k udržení tělesné teploty. Není asi nejvhodnější je honit po lese. Když si však vezmeme dalekohled a budeme mít dostatek štěstí, můžeme stádo daňků spatřit přímo z cesty vedoucí podél oplocení obory vojenských lesů. Na nějaký ten ruch jsou zvyklí, a tak se nevyplaší při prvním zlomení větévky. Na druhou stranu se nejedná o zoologickou zahradu, takže mi nelze klást za vinu, neuvidíme-li za celý den ani zaječí chlup. Navrhuji jet vlakem do Starých Splavů. Úvod výletu si můžeme okořenit procházkou po zamrzlém Máchově jezeře, fotografováním zasněženého Bezdězu či výstupem na kopec Šroubený. Pokud však chceme pokračovat podle původního plánu, musíme se dostat k parkovišti u pláže Borný a restauraci Myslivna. Lze jít po silnici vedoucí zadem ze Splavů do Břehyně či po žluté značce, která nás téměř dovede ke zmíněnému parkovišti. Naproti restauraci a parkovišti odbočuje do lesa neznačená cesta. Vydáme-li se po ní, budeme mít po levé ruce několik rekreačních objektů a po ruce pravé hájenku, jež nás ponouká vzpomenout si na naše romantické sny mládí, kdy jsme toužili stát se lesníky a myslivci a ochraňovat přírodu jako hajný Horyna v Zeleném údolí. Po pravé straně rovněž začne oplocení. Mějme smysly na pozoru, protože daňci mohou být na okraji lesa anebo přímo u krmelců rozmístěných mezi stromy. Pokud je či muflony (možná je tam jen jeden, protože víc jsem jich nikdy neviděl) spatříte, je nejlepší podřepnout a obdivovat se kopytníkům bez zbytečných pohybů. Kupodivu je spíše vyplaší osamocený člověk než projíždějící automobil. Během pozorování si můžeme uvědomit, že daňci ani mufloni nejsou naší původní zvěří. Daněk s lopatovitým parožím k nám byl dovezen zřejmě již v roce 1278 z Malé Asie. Muflon se zatočenými rohy se u nás objevuje od osmnáctého století a původně pochází z Korsiky a Sardinie. Zajímavostí je, že ačkoliv mufloni v Česku nemají svou domovinu, rostou jim u nás nejmohutnější rohy, myslivci zvané toulce. Světový rekord mufloní trofeje má hodnotu 240,65 bodu CIC a její původní majitel byl uloven v Zaječinách socialistickým prominentem Františkem Šrámkem. Když půjdeme dále po cestě, narazíme po čase na modrou značku, která nás doprovodí na nádraží v Provodíně. Pokud do odjezdu vlaku zbývá příliš mnoho času, můžeme využít jednu ze dvou restaurací stojících proti sobě asi sto metrů od železniční stanice. (vlak, pěšky cca 5 km)