Za hraničními kameny na pomezí Čech a Moravy

Kam a jak jedeme?

Zvlněná krajina pomezí Čech a Moravy na Svitavsku je stvořená pro příjemné a poklidné toulání. Zdravé lesy se střídají s otevřenou krajinou. Nechybí ani různá zajímavá místa a památky, které nás blíže seznámí s historií kraje. Patří mezi ně i hraniční kameny, neboli hraničníky, z doby Marie Terezie. A o nich bude tento článek.

Za čím jedeme?

Abych vás při jejich hledání neproháněl celým pomezím, uvedu tři a půl kilometru dlouhý úsek mezi vrchem Na Stráni (586 m n. m.) a lesem zvaným Spáleniště severozápadně od Svitav. Úsek je krátký, hraničních kamenů na něm uvidíte hned několik. Pro snadnější orientaci přikládám ve fotogalerii mapku s jejich umístěním. Mapka neobsahuje všechny repliky hraničníků osazené do terénu později. Hraničních kamenů je více.

K rozcestí Na Stráni na Javornickém hřebenu se dostanete ze Svitav po žluté značce nebo po značení naučné stezky Na pomezí Čech a Moravy. Obě trasy se částečně shodují, žlutá je o málo kratší. K rozcestí Na Stráni se dostanete také po zelené značce z Ostrého Kamene přes svatou Trojici. Poté se již můžete vydat po zelené turistické značce směrem k obci Kukle a Rybníku Rosnička a sledovat okolí cesty, aby vám některý z hraničníků neuniknul. Trasu můžete samozřejmě projít i obráceně.

První záznamy o zemských hranicích mezi Čechy a Moravou jsou zachyceny v nejstarších kronikách, jejich popis však není příliš přesný. Bližší informace přináší až smírčí listina z roku 1256, která uzavírá spor o vedení hranice mezi olomouckým biskupstvím s premonstrátským konventem v Litomyšli.

Původní zemskou hranici tvořily cesty, potoky, řeky nebo přírodní překážky. V lesích se hranice poznala podle vykácených stromů. Objevovaly se i různé vlastnické značky. Postupem času se k vyznačení zemské hranice používal kámen, který je zárukou trvanlivosti.

Hraniční kameny, které na výše uvedené trase uvidíte, pocházejí z let 1751 až 1754, kdy vládla Marie Terezie. Pevné vytýčení hranice bylo součástí rozsáhlých reforem a mělo sloužit k účelné státní správě.

Na hraničních kamenech jsou vytesané různé značky, podle kterých se poznalo, komu přilehlé panství patří. Například označení F.G.V.T./ O.B. prozrazuje, že majitelem panství na moravské straně byl olomoucký biskup Ferdinand Julius, hrabě z Troyer. Na české straně vytesaná písmena I.F.G.W./ G.G.T./ F.A.L. dávají zase vědět, že pozemky vlastnil Josef František Jiří Valdštejn, kníže na Litomyšli. Hraničníky s písmeny H.Z. označovaly majetek Svitav, s písmeny H.L. majetek Litomyšle.

Kolem svitavské kotliny kameny vyznačovaly hranici v trase od Ostrého Kamene přes Kukli, Valdek, Opatovec, Koclířov po Hřebeč. Ještě koncem 18. století hraničníky byly zakresleny v katastrálních mapách. Každý kámen byl na zadní straně očíslován červenou barvou.

V letech 2007 až 2008 bylo zcizeno sedm nejvzácnějších hraničních kamenů. To přimělo Moravskoslezskou akademii, Lesy ČR, Muzeum města Svitavy, Mikroregion Svitavsko, ČSOP, Moravský spolek Brno a další k obnově tohoto vzácného historického souboru hraničníků. Všechny kameny byly přesně geodeticky zaměřeny. Původní byly opatřeny těžkou betonovou patkou, aby se ztížilo jejich ukradení. Chybějící hraničníky se postupně doplňují replikami podle původních vzorů.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Občerstvit se můžete ve Svitavách nebo na pláži Rybníku Rosnička. Většinu dne však budete odkázáni na zásoby z vlastního batohu.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Téma hraničních kamenů nás zaujalo, dověděli jsme se zase něco nového. A o poznání turistika je.

Ostatní informace

Pokud nepojedete autem, do Svitav se dostanete vlakem nebo autobusem vcelku snadno. Terén je vhodný i pro cykloturistiku. Pokud si zvolíte okruh vycházející a vracející se do Svitav, ujdete necelých dvacet kilometrů. Ve fotogalerii najdete několik rozcestníků se vzdálenostmi, které by vám mohly pomoci při plánování trasy výletu.