Za kamzíky na Pustý zámek

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (1 fotografie)

Ačkoliv je kamzík vysokohorským živočichem, můžeme se s ním setkat i v našem blízkém okolí. V minulém století byli kamzíci úspěšně vysazeni v okolí České Kamenice a poměrně dobře se zde aklimatizovali. Já samozřejmě nemohu zaručit, že právě tentokrát je spatříme, ale snad jsem pro dnešní výlet vybral cíl, který zaujme i jinak. Mezi Lípou a Kamenicí funguje s celkem slušnou frekvencí autobusové spojení, do autobusu lze navíc nastoupit na hlavním nádraží, u soudu či na Střelnici, a tak pro tentokrát využijme tento druh Dopravy. Než se vydáme do lesů, můžeme si prohlédnout historické jádro České Kamenice, které bylo vyhlášeno památkovou zónou a vévodí mu barokní kašna se sochou Panny Marie. Za navštívení stojí i restaurace U Kašny, kde obsluhují roztomile nešikovné servírky, jež vás nejprve polijí džusem, pak vám vyklopí oblohu smaženého sýra na ubrus, aby nakonec zaměnily v účtu číslici 87 za 78. Z centra se vydáme po hlavní silnici východním směrem. Nemusíme mít obavy, neboť většinou je u krajnice chodník. Komunikace se několikrát větví, ale my se budeme tvrdošijně držet řeky Kamenice a směru na Kytlici. Takto se dostaneme na silnici sice bez chodníku, ale zato s minimálním provozem. Ocitneme se v kaňonovitém údolí vyhloubeném výše zmíněnou říčkou. Po asi kilometru chůze lesem se po levé straně zjeví padesát pět metrů vysoký skalnatý útvar, jenž laika udiví svou mohutností, odborníka vypreparováním mohutných sloupců znělce uspořádaných do téměř vodorovné polohy. Celý objekt byl již v roce 1956 vyhlášen za přírodní památku k zajištění ochrany významného geomorfologického fenoménu na území chráněné krajinné oblasti Lužické hory. Na vrchol sice nevede značená turistická trasa, ale zdolat se dá. Popojdeme-li ještě několik metrů po silnici, objevíme za rekreačním objektem cestu k vzhůru. A měli bychom být na pozoru a neustále vršek sledovat, neboť i zde se kamzíci s oblibou zdržují. Cesta je obzvlášť v zimě náročná a možná i nebezpečná, ale v nejhorších úsecích lze využít řetězy a špice skály je navíc zabezpečena zábradlím. Odměnou nám bude báječný pocit z dobytí kóty 405 a možná i pohled na horské kopytníky odpočívající na protějším návrší Břidličného vrchu. A to jsem úplně zapomněl, že zde stával i hrad nazývaný Fredevald či Frýdvald, jenž zřejmě již ve čtrnáctém století chránil stezky z Lužice do nitra Čech. Z původně dřevěného hradu však zůstaly zachovány jen velmi skromné zbytky zdiva. Abychom se nemuseli vracet zpět stejnou cestou, sejděme na silnici, překonejme po železničním mostku Kamenici a po lesní cestě (vede po hraně Břidličného vrchu) sestupme k silnici do Dolního Prysku. Za pěkného počasí můžeme na východě obdivovat (anebo i zdolat) Střední vrch. Z Prysku už nás dovedou silniční ukazatele do Kamenického Šenova a odtud jezdí do Lípy pravidelná autobusová linka.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.510, 14.492)

Poslední aktualizace: 25.7.2003

Vyhledání vlakového spojení na výlet