Za Pyšnou princeznou na Panskou skálu

Kam a jak jedeme?

O tom, že pohádka Pyšná princezna patří k našim nejkrásnějším a nejsledovanějším není žádných pochyb, každoroční vánoční svátky jsou toho dokladem. A právě na Panské skále, která je cílem výletu, byla v roce 1952 část pohádky natáčena.

Za čím jedeme?

Vznik tohoto útvarů, který se nalézá mezi obcí Prácheň a Kamenickým Šenovem, spadá do období před cca 30 miliony lety. V tomto období se zlomem mezi zemskou deskou k povrchu tlačilo čedičové magma, které se však nikdy nedostalo napovrch, ale zůstalo v sopouchu, nebo přívodním kanálu.

Dnešní podoba Panské skály je však i dílem lidské činnosti. Původně zde bývalo cca 30 m vysoké návrší, zvané Kalvárie, nebo Křížový vrch, na jehož bezlesém vrcholu stály tři kříže. Lidská zvídavost však udělala své a tak již ke konci 18. století jeden z prácheňských sedláků začal s lámáním čedičových sloupů, které se používaly na dveřní a okenní sloupky, patníky a obrubníky, v pozdějších dobách byl vytěžený materiál vyvážen do zemí Beneluxu, kde se využíval pro stavbu přímořských hrází. Při lámání byla postupně odhalena zajímavá vnitřní stavba vršku, která je tvořena čtyř až šestibokými štíhlými čedičovými sloupy o délce cca 15 metrů a průměru 20-25 cm. Téměř svislé uspořádání čedičových sloupů dalo Panské skále i lidové označení Kamenné varhany. Pozůstatkem na období těžby do hloubky je malé jezírko u severní hrany skály, těžba do hlouby byla zastavena v roce 1914, plněno je pouze dešťovou vodou. Definitivní zákaz těžby nastal až v roce 1948, chráněnou přírodní památkou byla Panská skála vyhlášena 18.9.1953.

Nejen samotná Panská skála je krásná a impozantní, ale z vrcholu masivu se nám nabízí i nádherné okrouhlé výhledy. K západu na Kamenický Šenov a Smrčník, Zámecký vrch, v pozadí České Švýcarsko s dominantou Růžovským vrchem. V německé části Česko-Saského Švýcarska je viditelný např. Groser Winterbeg, Kleiner Winterbeg a Raumberg. Blízký Šenovský vrch nám opticky odděluje výhled k hřebenu Lužických hor, tedy na Studenec, Široký kopec, Chřibský vrch, Javor, Ovčácký vrch, Jedlovou a Srní horu. Za vrchem Klučky náš pohled již směřuje k severozápadu, tedy k dominantnímu Klíči, Jezevčímu a Zelenému vrchu, Zdislavskému Špičáku, v pozadí máme Ještěd. Mezi vrchy Vyhlídka a Česká Skála směřuje náš pohled k Novému Boru s Šišákem, dále máme Velký a Malý Jelení vrch, Slavíček, Tisový vrch, Kamenický kopec a v pozadí je nezaměnitelná silueta Ralska.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Ubytování s kvalitní kuchyní bylo v Parkhotelu Moriss v Novém Boru, viz: http://www.hotelmorris.cz/cs/parkhotel-morris-novy-bor.html Ale při výletu na Panskou skálu to chce mít sváču s sebou. Ono i při pouhém dlouhém kochání krásnou přírodní scenérií vytráví taky.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

V nedávné době bylo v obci Prácheň pro návštěvníky vybudováno velké parkoviště s infocentrem a toaletami. Cena parkovného: prvních 15 minut zdarma, dále osobní automobil 20 Kč/za každou započatou hodinu, autobus 100 Kč/den. Veřejné toalety: 5,- Kč/osoba

Kontakt na informační centrum je zde: https://www.turistika.cz/mista/kamenicky-senov-informacni-centrum-panska-skala

Ostatní informace

Kdo přijede autobusem tak může vystoupit na zastávce přímo pod Panskou skálou. Kdo má chuť na procházku může jít z Kamenického Šenova po zelené značce, z náměstí je to 15-20 minut klidné chůze.