Zámecký park v Zahrádkách
Turistické cíle • Příroda • Park
Jak je známo, krásný renesanční, barokně upravovaný, zámek v Zahrádkách, jehož posledním majitelem byla Univerzita Karlova, podlehl v lednu roku 2003 ničivému požáru a od té doby je pro veřejnost zcela uzavřen. Přístupný je pouze rozsáhlý Zámecký park v anglickém stylu, který rozhodně stojí za návštěvu.
Převážná část parku pochází z doby empírové přestavby zámku v letech 1819-1821, i když základy pocházejí již z konce století 17. Několikrát došlo k parkovým úpravám a k jeho rozšíření, neustále docházelo k výsadbě nových dřevin, z nichž většinou se jedná o velice vzácné a exotické druhy. Dnes je celý areál parku prakticky rozdělen kovovým plotem na dvě části. U objektu zámku je stále park pečlivě udržován, zatím co protější část je spíše věnována vlastnímu růstu. V dnešní době se nachází v Zámeckém parku na 500 stromů a keřů z různých částí světa. Jedná se vlastně o dvě generace stromů,- staré, mohutné vzrostlé stromy a pak podstatná část se skládá ze stromů vysazených v posledních desetiletích. Z těch vzácnějších lze jmenovat Smrk ajánský, Jedlovec kanadský, Tis červený,Zerav západní,Cypříšek nutkajský,Smrk sivý,Jedle americká, Borovice těžká, Tsuga kanadská, Dub bahenní, Jilm lysý,Kaštan jedlý,Katalba trubačovitá, Liliovník tulipánokvětý, nebo Jinan dvojlaločný. V Zámeckém parku najdeme i několik soch, některé jsou přestěhovány od Valdštejnského mostu. Vlevé části parku najdeme empírový skleník, za ním se nachází zahradníkův domek. Původně se park rozkládal i v části před dnešní zdi, dnes tuto část pohltila bujná vegetace, přesto se zde najdou zbytky chodníčků a schůdků vytesaných do skal. Po schůdcích se scházelo i k Robečskému potoku, kde bývalo přístaviště loděk, kterými se plavilo panstvo až k Dubickým rybníkům. Na druhé straně, u hospodářských budov, dnes téměř neudržované najdeme mohylu s památníkem s vytesáným jménem Christine. Pravděpodobně se jedná o hraběnku Marii Christine Kounicovou 1751- 1820. V blízkosti se nachází i několik skalních místností, údajně se mělo jednat o poustevny, na jedné je sotva znatelný letopočet 1720. Park je opravdu impozantní svou rozlohou i množstvím vzácných dřevin a rozhodně doporučuji jeho shlédnutí. Otevřen je od dubna až do konce října.