Kostel sv. Barbory v Zahrádkách

Kostel sv. Barbory v Zahrádkách patří k dalším zajímavým památkám v okolí Zahrádek u České Lípy.

Vyjímečný je již svou polohou. Neleží přímo v obci, ale uprostřed polí, asi 500 metrů od posledních domů Zahrádek. Pojedeme-li po silnici na Litoměřice, jistě nepřehlédneme na levé straně dominantní objekt kostela. Věž zvonice obklopená zelení stromů nás určitě upoutá. Ke kostelu vede asfaltová silnička, která pokračuje dále k obci Borek. Jednou silničku bude lemovat alej ovocných stromů, ale zatím jsou to sotva vzrostlé štěpy. Vpravo se zelená vzrostlá alej lip, zvaná Valdštejnská, traduje se že několik stromů opravdu pochází z doby, kdy se tudy proháněl vévoda Valdštejn. Ke kostelu vede také červená turistická značka, na kterou se napojíme třeba u zámku v Zahrádkách.

Když jsme se dostali ke kostelu, tak je nejvyšší čas povědět si něco o jeho historií. První kostel na skalnaté plošině na okraji močálů údajně stával již v polovině 14.století. A to se ještě uvádí hypotéza, že zde stávala již dávno před tím pohanská svatyně. Kdo ví? První kostelík byl zřejmě dřevěný a tak po něm také zhola nic nezbylo. Ani žádný písemný odkaz. Jen mlhavý zápis, že další, renesanční kostel, postavený okolo roku 1500, stával na místě kostela bývalého. Pár keramických střepů, nalezených v okolí, určili odborníci právě na 14.století. Vedou se dohady, že kostel stával v dávno zaniklé vsi Mnichovice. Kde se přesně tato vesnice nacházela, kdy vznikla, komu náležela a proč a kdy úplně zanikla, nikdo s jistotou nemůže určit. S největší pravděpodobnosti bychom při troše štěstí narazili na zbytky bývalých Mnichovic někde v hustém rákosí u Mnichovické průrvy v blízkosti silnice na Ml. Boleslav.

Z druhého renesančního kostelíka se snad zachoval presbytář a postranní kaple. Další přestavba se týkala kostela v době raně barokní. Stavitel je, jak jinak opět neznámý. Kostel je situován k východu, zatím co věž zvonice je k němu otočená o 45 stupňů, zřejmě původní kostel byl situován kolmo k věži. Na vnější zdi před vchodem lze najít tabulku s letopočtem 1582, což zřejmě byl rok výstavby kostela a nebo alespoň zdi. Uvnitř zvonice nad portálem byla ještě nedávno znatelná tabulka s letopočtem 1609. Na každý pád se jedná o dosti starou stavbu.

Kostel sám je jednolodní stavba křížového půdorysu. Varhany na kůru byly opravovány v roce 1693, jsou tudíž také historicky cenné. Přístavek, kde se nachází pohřební krypta rodiny Kouniců pochází z pozdější doby, z roku 1803. Je zde pohřbeno 14 členů rodiny Kouniců a jedna jejich společnice. Vchod do krypty je od hřbitova. Na hřbitově nás zaujmou tři kříže se zašlými náhrobky v těsné blízkosti kostela. Ty patří rodu Hohenlohe. Traduje se, že z jednoho hrobu vede podzemní chodba až na zámek Vřísek v oboře u Holan.

Dnes v kostele nenajdeme již prakticky žádnou cennou památku, kostel ležící o samotě, v poslední době několikrát přilákal zloděje, takže mimo pár kopií obrázků a sošek najdeme z původního inventáře jen náhrobní desku majitele panství z roku 1591, s kterou se pobertové nechtěli tahat.

Od kostela vede barokní schodiště se sochami sv. Václava a sv. Tadeáše. Na lavičkách na plošině před vchodem se dobře odpočívá a nyskýtá se krásný výhled na Vlhošť a Ronov.

Kostel sv. Barbory není asi příliš historicky ani architektonicky oceňován, přesto jako kulturní památka i jako zajímavé místo rozhodně stojí za návštěvu.