Želiv – klášterní areál a jeho historie

První den naší cesty na Moravu se chýlí ke konci a my přemýšlíme o šikovném místě na přespání. Ideální by bylo, kdyby v blízkosti byl nějaký pivovárek. Nakonec jsme vytypovali Želiv. Pivovar tam je a snad někde blízko zvládneme i přespat.

Želiv se rozkládá na soutoku řek Trnava a Želivka na severním okraji Českomoravské vysočiny. Humpolec je přibližně 11 km na východ, do Pelhřimova je to 15 km jižním směrem.

Želiv je známá hlavně svým klášterem, který pro benediktiny založil r. 1139 český kníže Soběslav I. R. 1149 ho převzali premonstráti, kteří s jistými přestávkami jsou zde do dnešních dnů. R. 1375 klášter vyhořel, po obnově ho 2x vypálili husité. Klášterní majetek pak získali místní šlechtici. R. 1467 klášter získal čáslavský hejtman Burian Trčka z Lípy. Ten pak západní část kláštera přestavěl v pozdně gotickém slohu na tzv. Trčkův hrad.

Strahovský opat Jan Lohel klášterní areál odkoupil r. 1622. Od r. 1643 byl klášter opět samostatný. V letech 1645–6 ho poničili Švédové, r. 1712 vyhořel. V letech 1713–1720 byl přestavěn ve stylu barokní gotiky podle plánů J. B. Santiniho. Když byly r. 1950 kláštery zrušeny, sloužil jako internační klášter pro více než 400 kněží a řeholníků, byl to v podstatě speciální koncentrační tábor pro mnichy. Byl zde např. kardinál František Tomášek i arcibiskup Karel Otčenášek. Na jedné stěně v ambitech kláštera jsou napsaná jména všech kněží a řeholníků, kteří zde museli žít.

Po r. 1954 byl upraven na psychiatrickou léčebnu. Když byl r. 1990 klášter obnoven, byla nutná důkladná oprava, aby byl uveden do svého původního stavu. V r. 2010 byl zapsán na seznam národních kulturních památek.

Součástí klášterního areálu je původně románský kostel Narození Panny Marie z doby před r. 1250. Po požáru v pol. 13. století byl přestavěn – gotická trojlodní bazilika měla tři chóry a v průčelí dvě věže. Když byly r. 1467 kláštery konfiskovány, nevyužíval se ani kostel a chátral. Když klášter koupil opat Jan Lohel, kostel opravil. Po požáru r. 1712 v letech 1713–1720 ho přestavěl J. B. Santinim ve stylu barokní gotiky. Interiér se zařizoval do r. 1736. Dnes je to trojlodní kostel, střední loď je širší, má valenou klenbu se štukovou nápodobou bohaté barokně gotické klenby. Dlouhý presbytář má křížovou klenbu. V průčelí jsou dvě vysoké, zdaleka viditelné věže. Mramorová deska hlavního oltáře je z r. 1462, křtitelnice z r. 1629 a barokní skříň varhan z r. 1719. Od r. 1942 je tam nový stroj. Velmi cenné jsou barokní chórové lavice, boční oltáře a sochy.

Na kostel navazuje čtvercový jednopatrový konvent z konce 17. století. Původní románský z 12. století v pol. 13. století vyhořel. Sice ještě byl opraven, ale po r. 1467 začal chátrat, takže se r. 1643 muselo začít se stavbou nového. To trvalo až do r. 1695. Po požáru byl r. 1712 i konvent obnoven dle plánu J. B. Santiniho ve stylu vrcholného baroka. Kolem nádvoří má prosklené arkády, v severního traktu refektáře a v knihovně jsou fresky z let 1726–1729. Patrovou chodbou je spojen s opatstvím, tedy s prostory, které obýval opat.

Opatství, také řečeno prelatura, bylo vybudováno v letech 1670 – 1673. V pol. 18. století bylo barokně upraveno, vznikla tak dvoupatrová budova, která spojila dohromady prelaturu, gotickou věž, pivovar a zbytek feudálního domu. V objektu byla domácí kaple, v přízemí i bednářská a kolářská dílna. Po požáru r. 1907, kdy celá budova shořela, byla v dalších 7 letech postavena nová budova v pseudobarokním slohu se secesním interiérem a s mohutným venkovním schodištěm, který umožňoval slavnostní přímý vstup do prelatury.

V současné době je zde hostel, restaurace a ve sklepních prostorách vybudovaný i pivovar. V areálu kláštera se pivo vařilo již ve 14. století. První písemný záznam o pivovaru a sladovně však pochází až z r. 1617. To zde byli již 2 spilky a chmel se pěstoval na dvou chmelnicích v blízkém okolí. Pivo se zde vařilo až do r. 1907, kdy celý areál zachvátil požár. I když klášter byl opraven, k obnově vaření piva již nedošlo. Až r. 2003 byl založen Klášterní pivovar Želiv, používal však zastaralou varní technologii z bývalého minipivovaru Patriot v Jihlavě. Záměr však nevyšel a r. 2010 byla činnost ukončena. Premonstráti obratem založili nový Želivský klášterní pivovar a pořídili si novou technologii. Pivovar s první várkou piva byl slavnostně posvěcen 11. 12. 2011.

Na západ od opatství je dříve zmiňovaný Trčkův hrad, postavený r. 1468. R. 1559 byk renesančně přestavěn. V 19. století v něm bylo klášterní muzeum. Když r. 1907 vyhořel, byl přestavěn v novobarokním slohu. Za války v něm byl lazaret, později dívčí škola. Pak sdílel osud kláštera - sloužil k internaci kněží a řeholníků a od r. 1956 byl součástí psychiatrické léčebny. V severní části hradu je bašta, kde bývala kaple. Po požáru r. 1907 už nebyla obnovena. Zbyla pouze klenba, lunety a štuková výzdoba ze 17. století. Jednotlivá patra hradu jsou vyzdobena renesančními sgrafity s postavami vojáků z 2. pol. 16. století.

Dál na západ, u soutoku řek je opatská zahrada. Byla zřízena ve stylu vrcholného baroka v první třetině 18. století na místě několika dřívějších hospodářských budov. Byly tam vysazeny cizokrajné stromy i rostliny. Až do 30. let 20. století si ponechala svoji podobu. Pak pustla. Až v r. 2011 se začalo s její obnovou. Najdete tam sochu Madony od A. Bílka a náhrobní kameny zdejších opatů. Při okraji je ještě několik barokních hospodářských budov.

Za kostelem s klášterem, tedy ve východní části areálu, je hřbitov s nejstarší stavbou kláštera - s románským kostelem svatého Petra a Pavla. Pochází z r. 1139, v 15. století byl přestavěn, v letech 1712–19 dostal barokní úpravu.

V jižní části nádvoří je veký úřednický dům. Ve 2. pol. 18. století zde byla postavena stáj pro koně. Po požáru r. 1907 byla přestavěna v pseudobarokním slohu. V 1. čtvrtině 20. století byla budova upravena – byli tam ubytováni úředníci klášterního velkostatku. Další stavební úpravy byly po r. 1950 – bylo přistavěno další patro s podkrovními byty, kde bydleli zaměstnanci psychiatrické léčebny. Dnes je to nájemní bytový dům.

Vpravo za silnicí je malý zahradní domek z pol. 18. století, který původně sloužil jako stání pro kočáry opatů. Později byl přestavěn na dům, kde bydleli zaměstnanci kláštera.

Při návštěvě jsme měli smůlu. Plánovali jsme si, jak zajdeme na večeři a na pivo. Nakonec nic z toho nevyšlo. Restauraci si zamluvila soukromá společnost. Byli jsme rádi, že jsme si mohli na ochutnání aspoň koupit nějaké pivo v lahvi. Mají ho jen ve skle, a to klasické třetinky nebo 1 a 1,5 l lahve s keramickými uzávěry.

Památky v Želivi jsou nádherné, bohužel zdaleka ne všechny opravené, i když nádhera architektury je vidět. Vše mají krásně popsané na tabulkách, a to v ještě v angličtině a v němčině.

V sezóně se konají pravidelné  prohlídky konventu kláštera s přilehlým kostelem Narození Panny Marie. Prohlídka je bezbariérová.

Doba prohlídky:
květen a říjen: pondělí – pátek v 10, 14 a 16 hodin, sobota – neděle ve 14, 15 a 16 hodin

červen-září: pondělí – pátek  v 11, 14, 15 a 16 hodin, sobota – neděle ve 14, 15, 16 a 17 hodin

Délka prohlídky cca 50min

Minimální počet na konání prohlídky je 5 osob

květen a říjen: pondělí – pátek v 10,30 hodin, sobota – neděle ve 12 a 12,30 hodin

červen-září: pondělí – pátek v 10,30 hodin, sobota – neděle v 11,30, 12 a 12,30 hodin

Minimální počet na konání prohlídky jsou 4 osoby, maximálně 8 osob.

Dále je možná i exkurze do pivovaru, kde lze ochutnat tradiční nepasterizovaná a nefiltrovaná piva.

květen a říjen: pondělí – neděle ve 13 hodin

červen-září: pondělí – pátek ve 13 hodin, sobota – neděle v 10 a 13 hodin

Minimální počet osob na konání prohlídky je 5 osob, maximálně 15 osob.

Délka prohlídky cca 50min

U výtoku z vodního díla Trnávka je slalomový kanál, který je jedním z nejtěžších v Evropě. Je víc jak 500 m dlouhý a celkové převýšení činí 9 m.

Želiví prochází cyklotrasy i turistické trasy. Pěšky můžete vyrazit např. po červené k Zámku v Červené Řečici (4,5 km), zpátky můžete pak po žluté do Mokřin (5 km) a po zelené do Želivi (2,5 km), takže příjemná cca 12 procházka s převýšením cca 300 metrů.