Žernov – obec a rozhledna

Pokud někam jedeme, chceme vidět co nejvíce rozhleden. Rozhledna Žernov není sice na nejkratší cestě ze Zvičiny do Broumova, ale velká zajížďka to není.

Městys Žernov se rozkládá v těsném sousedství národního přírodního parku Babiččina údolí, do České Skalice je to 5 km na jih, do Náchoda cca 10 km na jihovýchod.

První písemná zmínka v té době o městě je z r. 1417 v souvislosti s nedalekým hradem Rýzmburk. Jako osada musel Žernov vzniknout výrazně dřív. Dokonce tady možná žili i mamuti. Při výkopových pracích se r. 1981 našel pod hřbitovem mamutí kel. Na důkladný archeologický průzkum se zatím čeká.

Podle další zprávy se zde r. 1665 vařilo pivo, jen se neví přesně od kdy a také zde byla tvrz, o které se však koncem 17. století píše již jako o zaniklé. Pravděpodobně během 17. století došlo i ke změně statusu. Poprvé je opět jako ves uváděn r. 1654, v gruntovní knize až r. 1743. Hlavním důvodem byla pravděpodobně nemožnost se dál rozšiřovat a rozvíjet, protože v okolí byly panské pozemky. Tím došlo k úpadku a ztrátě statusu města.

Během třicetileté války řada usedlostí lehla popelem, zbývající lidé trpěli drancováním a týráním od všech vojsk, která náchodským průsmykem procházela, ať už to byla vojska nepřátelská nebo císařská.

Koncem 19. století se zdejší obyvatelé živili převážně řemeslnou výrobou a službami nebo zemědělstvím.

Od 9. prosince 2015 smí opět užívat status městys.

Nejvýznamnější památkou je původně barokní kaple Panny Marie Sněžné s dřevěnou věžičkou, která byla r. 1780 postavena na místě bývalého pivovaru. R. 1898 byla prodloužena loď a přistavěna sakristie. Po další opravě byla znovu vysvěcena 25. září 2005.

Dne 30. listopadu 2014 byla u fotbalového hřiště v západní části městyse slavnostně otevřena 24 metrů vysoká rozhledna, převážně dřevěná, která stojí na železobetonové základové desce. Jen točité schodiště a několik spojovacích prvků jsou ocelové. Rozhledna má pět pater, v každém patře je ochoz, který umožňuje nejen postupné vyhlídky, ale také se projít, vydechnout a nabrat síly na výšlap do dalšího patra. Poslední páté patro je zastřešené. Na tuto vyhlídku ve výši 18,4 metrů vede celkem 92 schodů.

Jsou vidět Krkonoše, Orlické hory, Polabí, Jestřebí hory, Červený Kostelec, Stolové hory v Polsku, Babiččino údolí, Zvičina, Jaroměř, vodní nádrž Rozkoš a za dobré viditelnosti i Kunětická hora. To vše se dočtete na panoramatických fotkách na nejvyšší plošině.

Rozhledna je jen kousek od fotbalového hřiště, kde je parkoviště a také venkovní výčep. Ten však je asi otevřen v závislosti na akcích, možná na počasí. Jen o kousek dál v Rýzmburku je hotel a restaurace.

Rozhledna je hezká, vysoká, s dalekými výhledy. Hezky upravené je i její okolí, kde je i dětské hřiště. Rozhledna je volně přístupná celoročně.
Tato rozhledna nebyla postavena z dotací z EU, i když původně o ni bylo žádáno. Nakonec se spojily Žernov a obecně prospěšné společnosti Branky a Euroregionu Glacensis a společně vytvořili přeshraniční projekt Místa plná rozhledů, který zahrnoval stavbu, příp. opravu 8 rozhleden (5 v Čechách -mimo jiné i rozhledna Eliška u Stachelbergu, 3 v Polsku). Do tohoto projektu byla zahrnuta i nedaleko stojící rozhledna Na Signálu. Sympatické je, že jsou to rozhledny zahrnuté do jednoho projektu, přesto jsou trochu odlišné.

Pokud se budete držet šipek směr Sokolovna, tak by neměl problém se k rozhledně dostat.

Z obce vede téměř okolo rozhledny modrá turistická značka – dál pokračuje do Rýzmburku (z obce jen něco přes 1 km), kde kromě hotelu je i zřícenina hradu. Chtěli jsme se k ní zajít podívat, ale odbočka ke zřícenině byla tak zarostlá, že jsme to vzdali.

Ve stejné směru od rozhledny k hotelu v Rýzmburku a dál do Ratibořic vede 6 km dlouhá okružní Naučná stezka Jakuba Míly, na které je 13 zastavení. Jakub Míla je postava z Babičky od Boženy Němcové. My jsme z nedostatku času zastávku v Ratibořicích si naplánovali až na pozdější dobu – až se budeme vracet z Broumova domů, proto jsme si stezku neprošli.

Nejen v Ratibořicích, ale i tady se točila Babička od Boženy Němcové. Prvně na počátku německé okupace a podruhé režisér Antonín Moskalyk r. 1970, kde jako statisté vystupovali i někteří zdejší občané.

Na závěr ještě jedna zajímavost - v usedlosti č.p. 63, kde je nyní prodejna a hostinec, žil kmotr a strýc bratří Čapků.