112 216 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 399 026,- odměny za články
Město Blansko nabízí kvalitní turistickou infrastrukturu, bohatý kulturní život i množství sportovních zařízení. Je ideálním výchozím bodem pro výlety do Moravského krasu. V této významné krasové oblasti už bylo objeveno přes 1 000 jeskyní. Jen několik jich je zpřístupněno veřejnosti a navštívit tak můžete Punkevní jeskyně s propastí Macocha (hloubka 138 metrů), Kateřinská jeskyně a mnoho dalších přírodních památek.
Jedeme do Přerova, už nechceme dělat ani žádné zastávky, ale najednou vidíme jen kousek od naší trasy rozhlednu. Je to kousek, takže malé zdržení. Je jisté, že tam tedy musíme.
Za čím jedeme?
Žernovník leží zhruba 25 km severně od Brna, jen kousek od silnice z Tišnova do Rájec - Jestřebí. První písemná zmínka o osídlení je z r. 1351, ale podle četných archeologických nálezů byla oblast osídlena daleko dříve. Osada vznikla na křižovatce tehdejších obchodních cest. Živili se hlavně zemědělstvím. Stavěly se zde roubené domky, ale i domky z kvalitního místního pískovce, později se používaly i nepálené cihly. Pravděpodobně se zde vyráběly mlýnské kameny – žernovy, odtud se vzal asi i název osady. Ta často měnila majitele, a to až do r 1389, kdy se stala součástí Černohorského panství, které patřilo pánům z Boskovic, a to až do r. 1597, kdy rod vymírá po meči.
Během další historie stíhala obec jedna rána za druhou. V okolní lesích se zdržovali lupiči, kteří přepadávali obchodníky. Ti se městu začali vyhýbat. Během třicetileté války sem vojáci zavlekli kožní nemoce, r. 1830 silná vichřice a bouře zle poničila domy, v první polovině 19. století udeřila několikrát cholera. Došlo ke snížení počtu obyvatel i k hospodářskému úpadku. Žernovník nikdy neměl a ani dosud nemá vlastní školu.
Obec měla od r. 1961 vlastní vodojem. Když obec potřebovala postavit nový, bylo rozhodnuto, že starý se stane základnou pro rozhlednu. Ta byla na kopci Skalky na jihovýchodě obce dokončena r. 2014 a 10. srpna slavnostně otevřena. Je postavena z modřínového dřeva s ocelovými spojovacími prvky. Je vysoká 12 metrů. Na zastřešený ochoz, kde je hezky udělaná nápověda toho, co vidíte, se vejde až 30 lidí a vede na něj 63 schodů – 14 je betonových, dalších 49 dřevěných. Je volně celoročně přístupná.
Z rozhledny je téměř kruhový výhled. Je vidět Boskovicko s boskovickým hradem, Rájecko, na severu rozhledna Malý Chlum, zámek v Černé Hoře, na východ rozhledna Podvrší a vysílač Kojál, severozápadním směrem je rozhledna Babylon u Kozárova. Za jasného počasí je vidět Pálava i Jeseníky.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
U rozhledny žádné občerstvení není. V obci je restaurace. My jsme se zde nezdrželi, takže jsme zde ani nejedli.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Rozhledna není vysoká, ale patří skutečně k těm hezčím, které jsme viděli. Je to skutečně hezky využitý kopec se starou vodárnou, kterou nemuseli bourat a udělali v ní zázemí pro rozhlednu.
Ostatní informace
Pokud pojedete z Tišnova, tak rozhlednu uvidíte. Je na začátku obce po pravé straně. Vede k ní červená turistická značka, i když tu z auta určitě přehlédnete. Je nutno odbočit na křižovatce vpravo, kde po pár metrech zase vpravo uvidíte parkoviště. K rozhledně je to asi 200 metrů po louce do mírného kopečka.
Pokud byste jeli na kole od jihu od obce Lubě, určitě rozhlednu také uvidíte. Nechá se k ní odbočit před obcí vlevo po dlážděné cestě. Auta tam nesmí.
Obcí a v jejím okolí je řada cyklotras. Můžete se zajet podívat do Černé hory, kde je zámek. Je v něm domov důchodců, ale na obě nádvoří se prý smí. Ze západní terasy je pěkný pohled do údolí Svitavy.
Zhruba 11 km je to po cyklotrase k rozhledně Babylon (657 m n.m.) u Kozárova. K té jsme se z časových důvodů už nedostali.