Zimní procházka Sloupem v Čechách

Kam a jak jedeme?

I když je Sloup v Čechách, nacházející se asi 8km severovýchodně od okresního města České Lípy, uváděn v mnoha turistických průvodcích jako " letovisko", mohu na základě svých osobních, mnohočetných výletu, směle toto rčení opravit, že Sloup zcela určitě nadchne zvídavého turistu a milovníka přírody a historických památek v každém ročním období. I v zimě, kdy nejeden milovník turistiky odpočívá a spřádá eventuelně plány na sezóní výšlapy, nabízí Sloup velice zajímavé pohledy na krásu přírody, halící se do jiskrného sněhového hávu. Sníh praští pod nohama, okolo otužilého turisty jen ticho a božský klid,- taková je nálada při procházce zimním Sloupem.

Přijel jsem klasicky, autobusem od České Lípy, i když procházka po modré značce pod Špičákem, přes Pihel, okolo zamrzlého Pivovarského rybníku, také není k zahození. Ale tentokrát jsem tedy zvolil pohodlnější eventualitu a vystoupil na zastávce U Trpaslíků, kde nakonec můžete zanechat i svého čtyřkolového miláčka. Kousek po silnici směrem na Svojkov a Zákupy a asi po 300 metrech, jsem odbočil vlevo, kde se pod pískovcovými skalními útvary, nachází známé sloupské Lesní divadlo.

Divadlo bylo založeno hrstkou místních divadelních nadšenců již v roce 1920. Důmyslně využili skalní masív, ke kterému přitavěli jeviště, navíc propojené různými dřevěnými přístavbami, tesanými schůdky a soustavou lávek, do skály vyhloubili chodbičku a navíc přistavěli i válcovou věž, spojenou se skálou hradbou s gotickou bránou.Ve svahu naproti byly dřevěné lavičky pro 1600 diváků. Sloupské Lesní divadlo mělo bohatou tradici a sehrálo se zde stovky představení amaterských, ale i známých profesionálních divadelních souborů. Po roce 1960 zájem o divadlo pomalu upadal, areál počal chátrat a rozpadat se. Na přelomu našeho století se zde nacházeli pouze rujny. Až v roce 2004 skupina nadšenců započala rozsáhlou rekonstrukci objektu a díky jim je každoročně o sezóně Lesní divadlo opět využíváno ke svému původnímu účelu.

Od Lesního divadla jsem se vyšplhal po svahu na nedalekou vyhlídku Na stráži, název získala díky tomu, že si toto vzkutku impozantní místo vybrala švédská hlídka za třicetileté války. Odtud měla zemskou stezku, vynoucí se pod Skalním hradem Sloup, jako na dlani.Výhled je odtud stále poutavě romantický, ať se díváme na zasněžené svahy Klíče, či postříbřené vrcholky Lužických hor, třpytících se pod slunečními paprsky. Naproti vyhlídce se majestátně tyčí hrad Sloup a postava poustevníka Samuela na jeho Ochoze, hledící dalekohledem do kraje, jako by nás sledovala. Nová, dlouho rozestavěná rekreační chata Na Stráži, působí teď v zimním hávu skoro dost paradoxně a podivná stavba rozhledny už vůbec neladí do tohoto kouzelné kousku přírody. Kousek od stavby nás zavede ukazatel k zajímavému skalnímu útvaru známého jako Medvěd. Podoba se stejnojmenným zvířetem je až neuvěřitelná. Těžko říci, jedná-li se o skutečný přírodní útvar, nebo o výtvor neznámého umělce. Medvěd, stojící nad hlubokým strmým srázem, hledící k Samuelově jeskyni, jako by strážil tichou vesničku, rozkládající se v údolí pod nim.

Od Medvěda je to opět co by kamenem dohodil k rozcestníku U křížku, opět krásnému romantickému místu doplněnému lavičkou. Nebyl bych to já, abych si nezvolil těžší, krkolomější cestu, napříč svahem vlevo, úzkou stezičkou mezi lesním porostem. Stezku předemnou prošlapala pouze osamocená srna, cesta je obtížná i za suchého počasí, ve sněhu je to opravdu kaskadérský kousek, ale za to je to opravdu úchvatný zážitek, kráčíte, či spíše smekáte se po okraji sloupského skalního města, až konečně stanete u dalšího zajímavého skalního útvaru, známého jako Samuelova jeskyně.

Jeskyni vyhloubil na počátku 18.století sloupský rodák Samuel Görner, pocházející ze známé sklářské rodiny, zabývající se optikou. Ač on sám byl vyučen okrasným zahrádníkem, rozhodl se ctít rodinnou tradici a ve zdejší jeskyni se věnoval broušení čoček do brýlí a dalekohledů. Když se uvolnilo místo v poustevně na hradu Sloup, přestěhoval se tam, mimo broušení čoček ho zaujalo i pěstování léčivých bylinek na terasovitém políčku na hradě. Z obavy, aby jej verbíři neodvedli na vojnu odešel do Prahy, později podnikl i pouť do Říma a nakonec skončil na Svaté hoře u Příbrami, kde byl zavražděn. Nad jeho skalním obydlím se nachází nádherná vyhlídka, další, zvaná Vana je pár desítek metrů severovýchodním směrem.

Od Samuelovy jeskyně jsem sestoupil po serpentinově se vynoucí cestě do obce Sloup, podél toku Dobranovského potoka jsem došel až rozcestí, kde se nachází památná lípa velkolistá s objemem kmenu 7metrů, vysoká 18 metrů, její stáří se odhaduje na 300 až 500 let. Od lípy je už na dohled siuleta kostela sv. Kateřiny.

Kostel sv. Kateřiny byl postaven v roce 1719 italským stavitelem Columbanim, na místě bývalého dřevěného kostelíka ze století 14., který vyhořel. Kazatelna v kostele pochází od známého sochaře Matyáše Brauna, z jeho dílny je i sousoší Piety u silnice nedaleko barokní budovy fary. S díly Matyáše Brauna se setkáme i v zámeckém parku. Pozdně barokní kostel byl empírově přestaven, nad portálem vidíme erb majitelů panství, hrabat Kinských.

Hrabě Jan Josef Maxmilián Kinský nechal postavit barokní zámek nedaleko kostela v roce 1730-1733. Stejně jako kostel, i zámek prošel v roce 1828 empirovou přestavbou, zvláště interiery. Dnes je v budově zámku Domov důchodců, tudiž je věřejnosti nepřístupný.

Na křižovatce nedaleko kostela lze opět počkat na autobus spojující Nový Bor a Českou Lípu.

Za čím jedeme?

Vydali jsme se za poznáním přírodních i historických památek ve Sloupu a blízkém okolí v netradičním zimním období.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

I když možností občerstvení není ve Sloupu v zimě tolik jako o hlavní sezóně, přesto lze ukojit hlad i žízeň třeba v restauraci U Studničků, který slouží zároveň jako penzion.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Návštěva Sloupu rozhodně stojí za to i třeba uprostřed zimi. Vládne zde poklidná atmosféra, tolik potřebná pro regeneraci naší psychiky, po každodenních stresových událostech.

Ostatní informace

Regenerace vaších nervů je navíc bez finančních nákladů, pokud nepočítám případné občerstvení v některém pohostinském podniku.