Zimní výstup na malofatranský Kľak
Tipy na výlet • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Za sportem • Do přírody • Na hory
Kam a jak jedeme?
Jak se tak stane, že se člověk vydá na Strážov ve Strážcovských vrších a skončí na Malé Fatře na Kľaku? Jednoduše. Stačí k činu pustit ženskou, která dopodrobna naplánuje výstup na Strážov, včetně několika dopravních spojení. Organizaci výletu si beru na starost. Najdu vhodnou trasu, vyhledám autobusová spojení a hurá na to.
Celá fotogalerie:
http://horalezhane.rajce.idnes.cz/Mala_Fatra_-_Fackovske_sedlo%2C_Klak_-_prosinec_2011/
Náš silvestrovský spolubojovník na chajdě si na čtvrtek objedná hned několik návštěv. Nám tím dělá čáru přes rozpočet, protože v pátek ráno musíme brzy vstávat na autobus, který nás zaveze přes Bytču a Žilinu do Čičman – východiska naší túry. Náš na minutu načasovaný plán návštěva, která s sebou přinese litry dobrého vína a dvanáctiletou slivovici, nemůže ohrozit. Zcela nespolečensky uprchneme před slivovicovou srmští do hajan. V pět ráno vylézáme nevyspalí z pelíšku. Útoku alkoholu jsme sice odolali, ale v malých prostorách chaty pět statných a taky pořádně ovíněných chlapů a tři děti bez dozoru nelze neslyšet. A když o půl druhé ráno večírek rozpustí, vyhráno nemáme. K nám do pokojíku zalehne ten nejzdatnější chrápač, takže až do páté hodiny oka už se nám zamhouřit nepodaří.
Ještě za tmy opouštíme chaloupku a v mrazivém dni začínáme sestupovat z Čierného dolů do Štiavniku na autobus. Autobus jede dle plánu a v Bytči jsme na čas. Po chvíli hledání nacházíme správné nástupiště, odkud pokračujeme druhým autobusem do Žiliny. Deset minut na přestup na třetí autobus do Čičman nám stačí. Jízdenku do Čičman nám řidič prodá bez mrknutí oka, takže nás ani nenapadne začít pochybovat o tom, že akce Strážov nakonec neklapne. Dle jízdního řádu máme vystoupit na šesté zastávce. Cedule kousek před šestou zastávkou hlásá Čičmany sedm kilometrů. „Hm, tak to jsem si to asi špatně napsala. Vystoupit máme sedmou zastávku,“ vysvětluji Zdenkovi, který poprvé mrknul do mapy, aby se podíval, kudy vlastně půjdeme. A hned začíná mít pochybnosti. „Ten autobus jede do Prievidze a do Čičman by to byla zajížďka. To jsem na to zvědavý,“ začíná být mírně nervozní. Já však stoprocentně věří svému plánu: „Asi se v Čimanech autobus otočí a pojede zpátky na hlavní silnici.“ A v tom autobus místo, aby pokračoval do Čičman, jede dál po hlavní silnici do Fačkovského sedla. Zoufale ukazuji prstem – tam, tam chceme jet. Autobus však pokračuje ve svém původním směru. Na první zastávce vystupujeme, vytahujeme mapu a zjišťujeme, co s tím. Jako první nám padne pohled na malostranský Kľak. Nu což, na Strážov si budeme muset počkat, až túru naplánuje Zdenda
Cesta na Kľak by se za normálních okolností dala nazvat pohodou. Převýšení zhruba půl kilometru a necelé dvě hodinky chůze. Teď je sice chodník hodně namrzlý a párkrát se nám nohy rozjíždí každý na jinou stranu, párkrát zadnicí vyzkouším tvrdost malostranské země, ale bez problémů dojdeme zimní přírodou pod vrchol. Skalnatý vrchol je trošku hůře schůdný a mačky by se určitě hodily. S trochou opatrnosti se ale nahoru dojít dá. V boji s větrem a ve vánici se v rychlosti na vrcholu vyfotíme a míříme zpět dolů do Fačkovského sedla.
Není snad autobusové zastávky, kterou by vandalové nenavštívili. Tady otrhali všechny jízdní řády a poznámky, které s sebou mám, jsou nám k ničemu. Odjezd autobusů má napsaný z kdejaké „prdele“ v okolí Strážova, ale z Fačkovského sedla nemá nic. V husté vánici přistupujeme ke stopování. Nasadím pózu, ze které je patrné, jak se mnou cloumá zima a hned nám zastavuje první auto. Jede jen do Fačkova. Svezeme se i ten kousek. Ve Fačkově už na zastávce jízdní řády jsou, ale že by nás potěšily, se říct nedá. Jediný autobus v blízké době by nám jel za deset minut. Chybička se ale vloudí. Autobus jezdí skutečně celý rok, pouze od 27. prosince do 5. ledna ne. A dnes je 29. prosince. Nezbývá tedy, než nasadit výraz mrznoucího chudáčka a znovu zkusit štěstí ve stopu. Po krátké chvíli nám zastaví jeden ochotný řidič a ten nás zaveze až na začátek Žiliny. Odtud už není problém se městkou Dopravou dopravit na autobusové nádraží, najít bus do Bytče a pak do Štiavniku.
Za čím jedeme?
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Ostatní informace