Zubrnice – Muzeum v přírodě (skanzen), Železniční muzeum, Zubrnická museální železnice a Elektrotechnické muzeum

Vracíme se z Hřenska domů přes České středohoří a nějak se nám odsud nechce. Je tady krásně, je tu i řada skutečně zajímavých míst.

Obec se rozkládá snad přímo uprostřed Českého Středohoří, na silnici z Malého Března do Úštěku. Byla založena v údolí Lučního potoka někdy v 9. až 10. století. To patřila pod tvrz v nedaleké Leštině. První písemná zmínka je však až z r. 1352.

V obci je řada domů lidové architektury. Některé tyto stavby jsou původní, byly pouze opraveny, některé sem byly přeneseny z míst, kde by jinak zanikly, zejména z východní části Českého středohoří a Podkušnohoří. Jedná se o stavby roubené, hrázděné i zděné. R. 1988 zde byla otevřena expozice lidových staveb Soubor lidové architektury Zubrnice, r. 2018 byl název změněn na Muzeum v přírodě Zubrnice, lidově řečeno skanzen. R. 1995 byla v obci vyhlášena vesnická památková rezervace.

V centru obce již r. 1352 stával gotický kostel svaté Máří Magdaleny. Do barokní podoby byl přestavěn v letech r. 1723 - 1732. Jeho hranolová věž s cibulí je z pozdější doby. Kostel byl léta volně přístupný, v 60. letech byly vyřezávané dubové lavice spáleny při oslavě čarodějnic, v polovině 70. let byl zcela zničen a jeho vybavení rozkradeno. Vzhledem k tomu, že v okolí byla řada kostelů odstřelena, všechno vypadalo, že stejný osud stihne i tento. Podařilo se ho však uchránit a dal vlastně základ vzniku muzea. Od r. 1986 byl opravován. Byly dokonce objeveny a restaurovány fragmenty nástěnné malby. Dnes se tam konají různé koncerty a výstavy.

Okolo kostela byl hřbitov. Z něho se dochoval jen náhrobek s andělem z roku 1873. Dnes je zrekonstruována jeho jižní část, kde jsou kované a litinové kříže z okolních hřbitovů. Vedle schodiště ke kostelu, v blízkosti ohradní zdi jsou smírčí kříže, sem přemístěné z Chabařovic a z Hrbovic.

Před kostelem stojí na vysokém hranolovém soklu socha sv. Jana Nepomuckého z r.1723. Hned vedle je na osmiboké podezdívce zastřešená barokní studna, která byla r. 1695 postavena ve Střížovicích. Sem byla přenesena r. 1977 jako první stavba připravovaného muzea. Po nedávné rekonstrukci získala původní podobu se zvoničkou na vrcholu střechy.

Nedaleko kostela jižním směrem je i bývalá vesnická škola (čp. 26). Tato zděná patrová budova byla postavena r. 1863 na místě dřevěné přízemní školy z r. 1768. Objekt s expozicí doby po 2. světové válce, kde je jedna z největších sbírek závěsných školních obrazů, je zpřístupněn veřejnosti. Tam si také děti mohou prohlédnout staré hračky.

Na druhé straně silnice je největší a nejbohatší zemědělská usedlost čp. 61 z konce 18. století, kde dokonce bydlel i zdejší rychtář. Je tam původní zařízení, náčiní i nářadí. Je to patrový dům se zděným přízemím, roubeným patrem, který má dvě půdní podlaží, které sloužili jako sušárna chmele. Ve střeše má větrací štěrbiny. Součástí jsou i přilehlá hospodářská stavení. Nejzajímavější je unikátní horkovzdušná sušárna ovoce z konce 19. století - poslední funkční svého druhu v Českém středohoří. Najednou zde lze sušit až 240 kg kilogramů ovoce (jablka, hrušky nebo švestky). V areálu je roubený špýchar z Lukova, kůlna na vozy z Řepčic, hrázděná stodola ze Suletic a bylinková zahrádka. Tam je pokladna a tam také sídlí průvodcovská služba.

Při cestě z kopečka k trati je budova typického patrového venkovského obchodu (čp. 74) z pol. 19. století. Obchod zde byla až do počátku 50. let 20. století. Zachovalo se zde původní vybavení, např. krámská skříň, velké zásobníky na kávu a pod. V domě je expozice mandlování a praní prádla. Při speciálních akcích je zde otevřena hospoda s interiérem vesnického výčepu z poč. 20. století.

Ještě níž byl přestěhován patrový roubený dům z Loubí s historickým jádrem. Na kamenné podezdívce je letopočet 1700. Patří k nejstarším zdejším objektům. V Loubí patřil nejbohatším sedlákům v obci, kteří dědičně vykonávali funkci rychtáře. Tam byl v letech 1994 - 1995 rozebrán a v letech 2010 - 2012 tady znovu postaven. Je využíván jako víceúčelové vzdělávací centrum, i tady je pokladna.

Blízko stojí špýchar, který se sem převezl z Ostrého u Úštěku. Ještě sem přibude hrázděná stodola ze Zadní Lhoty u Děčína, kterou je nutno již jen sestavit. Zde bude klenot zdejší zemědělské sbírky muzea – zrestaurovaná funkční parní lokomobila značky J. Krátký – Přerov z roku 1916, která vyjíždí při různých akcích na trať.

Až u potoka je v domě Elektrotechnické muzeum, kde jsou historická rádia, gramofony i staré elektronky. Tam je i modelové kolejiště ze zrušené železniční tratě Velké Březno – Verneřice – Úštěk (r. 1978)

Okolo Lučního potoka jsme se už nevydali. Tam bývalo asi 20 mlýnů a vodních pil. Dnes tam jsou k vidění dva mlýny. V č. 27 je Valšův mlýn - nejmladší a nejmenší. Byl postaven na horní vodu, tzn. voda teče na mlýnské kolo shora. Voda pak poháněla ještě pilu v sousedství mlýna. Do současné podoby byl upraven r. 1803. V objektu je vidět původní dřevěný komín (vymazaný hlínou a plevami), kamna, do kterých se přikládalo z předsíně.

V č. 28 je druhý mlýn. Stával zde i dřív. Dokonce patřil k největším a nejstarším zdejším mlýnům. Prokazatelně zde existoval r. 1628, r. 1710 zde byla také pila a olejna. Po požáru r. 1828 byl postaven z cihel jako první nedřevěný mlýn v okolí. R. 1851 byla obnovena i pila a olejna. Mlýn a olejna skončily provoz před r. 1924, r. 1948 také pila. Vše bylo r. 1968 zbořeno. Na zbytcích základů byl postaven roubený patrový mlýn s trojpatrovou lomenicí, který sem byl přenesený z Homole u Panny. Rekonstruovaný mlecí mechanismus byl přenesen z Hamrů u Hlinska.

To už jsme u trati. Kde vpravo je nádražní budova z r. 1890 a v ní a v okolních nádražních budovách je zdarma přístupné Železniční muzeum o historii železniční tratě Velké Březno – Verneřice – Úštěk. Bylo otevřené r. 1996. Tam si snad každý ze starší generace rád vzpomene, jak to dřív vypadalo na dráze – je tam historicky vybavená čekárna, dopravní kancelář, expozice drážních lamp, sbírka historických dresin a kolejových vozidel. A děti – ty se diví, co to vlastně vidí. Ale aby si přišly na své, jsou tam i pro ně připraveny prolejzačky a další herní prvky. V nádražní budově je otevřený i malý bufet se základním občerstvením. Na trati lokálky Zubrnice - Velké Březno a dál po trati ČD až do zastávky Ústí nad Labem - Střekov je pravidelný muzejní provoz – bližší info na http://www.zmz.cz/.

Když už jsme v Zubrnicích byli, tak jsme si tento zážitek nemohli nechat ujít a vláčkem jsme si dojeli pro chleba do Střekova. Ota, absolvent železniční průmyslovky, který se léta na dráze živil jako zabezpečovací technik, si připomněl i svá studentská léta, i když leccos v praxi už nezažil. Je to však zážitek i pro děti, projet se historickou lokálkou.

My jsme měli o zážitek víc. Při zpáteční cestě, když jsme ve Velkém Březně najeli na trať lokálky, se vláček porouchal. Nejdřív se pokusili ho opravit, bohužel neúspěšně. Všechno však dopadlo dobře, tedy aspoň pro nás. V blízkosti mají domek se zázemím, kde měli zaparkované i svoje auto. Někdo došel na nedalekou zastávku a vrátil se do Ústí nad Labem autobusem. Kdo chtěl do Zubrnic, toho tam dovezli. Dokonce byla možnost občerstvení zdarma – nabízeli lahev minerálky, kávu, čaj. Bylo to však jen malé zdržení, že si myslím, že to ani nebylo nutné. Však jsme toho také nevyužili.

Možnost menšího občerstvení je v době otevřeného muzea v nádražní budově. V obci – kousek od nádraží je hostinec, kde je možno se najíst i napít.

Procházka obcí, prohlídka Železničního muzea i výlet vláčkem je docela hezký zážitek. A to jsme vlastně obcí skutečně jen prošli – bylo už zavřeno. Asi bychom toho však možná nevyužili, ani kdyby bylo otevřeno. Stačilo nám vidět ty hezké domky z venku.

Údolím Lučního potoka a dál na jih od obce vede asi 4 km dlouhá okružní naučná stezka Okolím Zubrnic, kde se dozvíte informace o zdejších přírodních zajímavostech. Uvidíte rybí přechod, který umožňuje lososovitým rybám cestu na trdliště, v blízkosti Valšova vodního mlýna je studánka Z Dešťové víly, kde se točila pohádka Dešťová víla.

Zubrnice – Muzeum v přírodě (skanzen), Železniční muzeum, Zubrnická museální železnice a Elektrotechnické muzeum na mapě