Luhačovice – pramen a pavilon Ottovka
Turistické cíle • Sport a rekreace • Lázně
Ottovka je další z řady „klasických“ luhačovických minerálních pramenů, tzn., že mezi šestnácti zdejšími prameny patří k těm nejstarším, nejznámějším a nejoblíbenějším. I ona má spojitost s šlechtickým rodem, který má na vzniku luhačovických lázní obrovskou zásluhu – je totiž pojmenována po hraběti Ottovi Szerenyim. Pramen původně vytékal na povrch volně a teprve v roce 1905 byl zachycen v kamenném sklepení. V letech 1929 až 1939 pak byla postavena Kolem něj kamenná jeskyně s mřížovou branou a následně poblíž ní také kruhový pavilon s výtokovou kašnou (některé informační prameny však stále tvrdí, že to bylo časově naopak). Ten se nachází nedaleko tenisových kurtů s pavilonem i v blízkosti Lázeňského náměstí a je jedním z hlavních symbolů celých lázní. Jeho podobu navrhl architekt Josef Skřivánek.
Ottovka vyvěrá - na pravém břehu říčky Horní Olšava, na úpatí Malé Kamenné a asi o 10 nadmořských metrů výše než většina luhačovických pramenů – v puklině pískovce a je jímána v hloubce pouhého 1,5 metru. Do současné výtokové kašny byl pramen sveden v roce 1937. Ottovka je charakterizována jako studený přírodní léčivý zdroj s velmi silně mineralizovanou uhličitou vodou hydrogenuhličitano-chlorido-sodného typu, vyznačující se zvýšeným obsahem kyseliny borité, lithia a barya.
Místo výtoku tzv. „lidového“ pramene je ve strží nazývané „V Zelnici“. Z kašny ve středu otevřeného kruhového pavilónu dnes vytéká minerální voda nepřetržitě a její odběr je volný. Vydatnost pramene je jen asi 3 litry za minutu a používá se pouze k pitné léčbě.