Lesná - Křížový kámen: Přes několik staletí ke státní hranici (okružní trasa 26 km)

Přes několik staletí ke státní hranici (14 km + 12 km zpět)
Lesná – Farský les – Ostrůvek – Šelmberk – Zlatý Potok – Křížový kámen – Havran

Před námi je cesta, která nabízí řadu památek – od těch nejstarších, středověkých, přes novověké zámky, až po objekty činné ještě v nedávné době (Havran – v letech 1963 – 1992 věž radiolokačního průzkumu). Téměř celá trasa se nachází v bývalém prostoru za tzv. železnou oponou, díky tomu může tato oblast nabídnout nedotčenou přírodu a minimální osídlení. I když již v dnešní době začínají výletníci pomalu objevovat krásy Českého lesa, stále nelze toto místo zařadit mezi turisticky vytížené destinace.

Putování začíná 10 km od Tachova, v obci Lesná, jejíž název (a to i v němčině – Schönwald) naprosto vystihuje její charakter – 75% katastru tvoří lesy. První písemná zmínka pochází z poloviny 14. století. Díky Schönwaldské obchodní stezce byla Lesná v 16. století povýšena na městečko. V této době jej také získávají do vlastnictví Schirndingerové, následně dědictvím Dobřenští, kteří jsou majiteli až do roku 1945. Od počátku 17. století dochází postupně k osidlování německy hovořícím obyvatelstvem, které vrcholí v první třetině 20. století, kdy v obci žije necelých 5% Čechů. Díky tomu došlo po druhé světové válce k téměř totální obnově obyvatelstva, noví dosídlenci se přistěhovali z Rumunska (Rusíni).

V obci musíte navštívit:

• kulturní památka zámek Lesná – původně v těchto místech stávala tvrz (pravděpodobně vznikla po roce 1349), která byla na mohutný dvoupatrový zámek přestavěna kolem roku 1787 (tento letopočet uveden nad vstupem). Zdivo staršího, zřejmě renesančního, objektu bylo zakomponováno do tehdejší novostavby, což dokazuje rozdílná šíře nosných zdí (levá přízemní část). Do dnešní doby proběhlo mnoho přestaveb, zejména po požáru v roce 1931. Do druhé světové války se v objektu nacházela kaple, velká knihovna a rozsáhlá sbírka zbraní, toto vše beze zbytku zmizelo. Původně k sídlu přiléhal zámecký park a hospodářské budovy. Dnes se v interiéru nachází obecní úřad, další prostory jsou využívány ke kulturním účelům.
• kostel svatého Mikuláše – barokní kostel byl roku 1728 adaptován na rodovou hrobku Schirndingerů ze Schirndingu, přičemž byly využity gotické základy staršího svatostánku. Díky tomuto využívání se uvnitř dochovalo 16 náhrobníků převážně tohoto rodu, především ze 17. století. Nejhodnotnější je figurální epitaf svobodného pána Ignáze Schirndingera (*1794 – +1820) od sochaře W. Prachnera. U ležící postavy zemřelého klečí anděl smutku, na opačné straně stojí truchlící žena. S ohledem na převažující vyznání místního obyvatelstva (rumunští Rusíni = Slované z rumunsko-ukrajinského pomezí) je aktuálně kostel využíván pravoslavnou církví, proto je vybavení doplněno o nepůvodní ikonostas dovezený z pražských Dejvic.
• památné stromy – lípy v Lesné – první, asi 250 let starý strom s rozdvojeným kmenem, se nachází u vchodu do kostela. Je chráněn od roku 1981 pro svůj mohutný vzrůst (obvod kmene 620 cm a výška koruny 30 m). Další strom roste na návsi, je chráněn z téhož důvodu jako předchozí (obvod kmene 550 cm a výška koruny 25 m) a to od roku 1999. Kmen tohoto stromu je dutý, patrný je velký otvor. Poslední z chráněných lip naleznete na zahradě čp. 90. Má taktéž dutý kmen, ale je krásně rostlá, má hustou, pravidelnou korunu (obvod kmene 565 cm, výška koruny 20 m).
• kulturní památka socha svatého Jana Nepomuckého – při příjezdu do vsi se na kamenném mostku tyčí pěkná barokní pískovcová skulptura svatého Jana Nepomuckého z roku 1752. Dle německého nápisu na podstavci je donátorem rytíř Václav Schirndinger ze Schirndingu. Pod tímto původním nápisem je osazena novodobá destička s informací v němčině: „na paměť znovuobnovení sv. Jana Nepomuckého bývalými obyvateli Lesné, slavnostně posvěceno 16. 8. 1992“. Do této doby leželo barokní dílo povaleno na zemi. Stejně jako socha, i dvouobloukový kamenný mostek pod ní je barokní (kolem poloviny 18. století).
• naučné stezky – je skvělé, že v tak malé obci (430 obyvatel) se nachází 3 krásné naučné stezky. Okružní, 11 km dlouhá stezka s 10 zastaveními a názvem Lesná, seznamuje turisty s dřívějším osídlením, lesním hospodářstvím a zajímavostmi této oblasti. Na tuto trasu můžete navázat další naučnou stezkou dlouhou 2 km s názvem Vodní svět. Turisté se pohybují v místech bývalých chovných pstružích rybníčků. Cesta může být zajímavá i pro děti, neboť se zde nachází bobří hrad – pozorovatelna. Také je možné stáhnout materiál na Questing: https://www.questing.cz/QST2/Quest/Ceskym-lesem-za-bobrem-se-nesem. Ještě je zde jedna možnost prodloužení trasy a to o 60 metrů dlouhou naučnou stezku Podkovák. Jedná se o povalový chodník končící zastřešenou plošinou, z které je možné pozorovat vegetaci rašelinných jezírek.
• pomník obětem pochodu smrti se nachází uprostřed obce. Má podobu velkého balvanu, na jehož vrcholu je osazen kříž. Upomíná na tragédii odehrávající se v roce 1945, kdy vězni nocující na louce u hřbitova byli průběžně celou noc stříleni svými dozorci. Ráno na místě zůstalo 44 obětí tohoto masakru. Německé pohraničí bylo koncem druhé světové války místem častých přechodů pochodů smrti a také častých lidských obětí, které po takovém putování za sebou průvod zanechával. Proto je dnes dosti obtížné identifikovat původ těchto osob. Informační tabule na pomníku hovoří o 37 obětech. To má souvislost s nálezem hromadného hrobu nedaleko Staré Knížecí Huti. Není dosud objasněno, zda se jedná o oběti výše zmíněné tragédie, či o oběti jiného pochodu.

Vydejme se po zelené turistické značce směr býv. Zlatý Potok. Prvních 2,5 km, k rozcestí U jedlí, budeme kopírovat trasu naučné stezky Lesná – pokud se zdržíte u informačních tabulí naučné stezky, můžete se dočíst o historii Lesné (zastávka 1) a o jedlích v Českém lese (zastávka 10).

Za další dva kilometry putování po zelené značce se nachází rozcestník Farský les s přírodní rezervací Farské bažiny, které jsou největším rašeliništěm Českého lesa (z hlediska rozlohy i objemu rašeliny – 60 ha). Zdejší rašeliniště nebylo nikdy těženo. Uvnitř rezervace se nachází velice reprezentativní porost kriticky ohrožené borovice blatky, patřící zároveň k nejrozsáhlejšímu v Českém lese.

Další zastávka nás čeká za 1,5 km – Ostrůvek, místo, kde se na přelomu 18. a 19. století nacházela vrchnostenská sklárna, která zde fungovala patrně od roku 1777. Již v roce 1838 je zde uváděno pouze 6 dřevěných domků a pustnoucí sklárna. Lovecký zámeček z kamenného neomítaného zdiva byl postaven ve druhé polovině 19. století knížetem Alfredem II. Windischgrätzem, který miloval lov ve zdejších hlubokých lesích. Kromě zámečku zde v tomtéž období vznikla obora a park s četnými rybníčky. I smrt Alfreda Windischgrätze byla úzce spjata s Ostrůvkem. Právě zde se nachladil při lovu tetřívků a v důsledku toho v 57 letech zemřel. Interiér zdejšího zámečku byl bohatě zařízen historizujícím nábytkem a množstvím trofejí, ale vše po roce 1945 zmizelo, stejně jako dřevěné balkóny a dekorativní dřevěné štíty zdobící exteriér stavby. Vedle budovy se nachází, pro tento region celkem netypická kulturní památka (vyhlášena v roce 1958), dřevěná roubená kaple. Vznikla zřejmě v souvislosti s výstavbou zámečku.

Za 1 km dojdeme mírným stoupáním do míst, kde patrně v první polovině 14. století stával hrádek s historicky špatným, ale dnes zažitým názvem, Šelmberk. Díky tomu, že opevněný objekt existoval zřejmě po velmi krátkou dobu, nepodařilo se dosud vypátrat jeho skutečné označení. Jeho poloha byla vskutku dominantní, neboť věž obklopená příkopem a valem se tyčila na 9 m vysoké skále. Díky skvělému rozhledu až do německých lesů můžeme soudit, že hrával nezanedbatelnou roli v systému obrany hranic.

Vrátíme se 400 m zpět na zelenou turistickou značku a postoupíme 2,5 km na Zlatý Potok. Název zaniklé osady připomíná středověkou historii místa spojenou s rýžováním zlata. V 18. a 19. století je Zlatý Potok řazen mezi nejlepší lovecké revíry Windischgrätzů. V této době je zde v provozu sklářská huť. S jejím zánikem započal odliv obyvatelstva, který byl završen po roce 1945. Po zániku železné opony vznikly na základech původních domů tři chaty a četné značené turistické a cyklistické stezky, které do míst po mnoha letech opět přivedly lidi.

Od Zlatého Potoka cesta dosti stoupá až ke hranicím, ke Křížovému kameni, v jehož vrcholu je hraniční mezník 12/6, pod ním je vysekaný velký kříž, šipka ve spodní části udává průběh hraniční linie. Na každé státní straně balvanu jsou větší prohlubně, zřejmě zde bývaly součástky hraničního znaku č. 30, a letopočet 1844. Přechod představuje starou lesní cestu ze Zlatého Potoka do Silberhütte.

Zelená turistická značka sleduje dále hraniční linii, až k mezníku 13/4, kde odbočuje zpět do vnitrozemí. Po celkem 1,5 km se dostaneme k vrcholu (a to doslova) našeho putování – rozhledna, ale vlastně původní funkcí vojenská pozorovatelna a radarová věž, na nejvyšší hoře střední části Českého lesa s názvem Havran. Výrazná připomínka tragické historie našeho státu dnes nabízí úžasný rozhled do krajiny, při dobré viditelnosti můžeme pozorovat pohoří Slavkovského lesa, Šumavy, Alp. První věž zde byla postavena v roce 1963, ale díky použitému materiálu – dřevo, vydržela pouze krátce. Již na přelomu 60. a 70. let byla nahrazena trvanlivější stavbou s veškerou vybaveností (kotelna, ubytování, kuchyně, garáže, sociální zařízení a samozřejmě technické zařízení). Teprve v roce 1992 byl prostor vojáky definitivně opuštěn. Armáda vyhodnotila věž jako nepotřebný majetek a pokoušela se ji prodat, ovšem to se nezdařilo. Na objekt byl vydán demoliční výměr. V roce 2011 byla nemovitost převedena do vlastnictví Klubu vojenské historie a sportů Tachov, který kompletní rekonstrukci a úpravu na regulérní rozhlednu dokončil v listopadu 2013. Osobně si myslím, že mnohem silnější atmosféru nabízel vrcholek s mnoha pozůstatky po činnosti armády před rekonstrukcí věže, ale na druhou stranu to bylo samozřejmě na úkor bezpečnosti a bez bohulibého kroku nadšenců by objekt již pravděpodobně neexistoval.                                                                                                                                                                                       

KNIŽNÍ ZDROJE:

DUDÁK, Vladislav, ed. Český les: příroda - historie - život. Praha: Baset, 2005. ISBN isbn80-7340-065-0.

PROCHÁZKA, Zdeněk a Jan OULÍK. Historické náhrobníky Tachovska: Die historischen Grabmäler der Tachauer Region. Přeložil Josef HOLÝ. V Domažlicích: Nakladatelství Českého lesa, 1995. Historií západních Čech. ISBN isbn-80-901122-6-9.

PROCHÁZKA, Zdeněk a Jiří ÚLOVEC. Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov – 1: Tachov: Okresní muzeum v Tachově, 1988.

PROCHÁZKA, Zdeněk a Jiří ÚLOVEC. Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov – 2: Tachov: Okresní muzeum v Tachově, 1988.

ELEKTRONICKÉ ZDROJE:

Českým lesem za bobrem se nesem [online]. Praha: Volfíková Marta a kol., 2013 [cit. 2021-12-20]. Dostupné z: http://www.questing.cz/QST/media/Questing/PDF/Ceskym-lesem-za-bobrem-se-nesem_II.pdf

Do země (ne)zaslíbené [online]. Režie David Vondráček. ČR: Česká televize, 2008.

Kde věž byla šeredná, rozhledna je pohledná [online]. Český les: Janoušková Lenka a kol., 2014 [cit. 2021-12-20]. Dostupné z: http://www.questing.cz/QST/media/Questing/PDF/Kde-vez-byla-seredna,-je-rozhledna-pohledna_oprava.pdf

Lesy ČR [online]. Hradec Králové: Lesy ČR, 2021. Dostupné z: https://lesycr.cz/naucna-stezka/lesna/

Obecní stránky Lesné [online]. Lesná: Lesná, 2021. Dostupné z: https://www.obeclesna.cz/historie

Památkový katalog [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2015. Dostupné z: https://www.pamatkovykatalog.cz/soupis/podle-relevance/1/seznam/?kraj=Plze%C5%88sk%C3%BD+kraj&okres=Tachov&h=lesn%C3%A1&fulltext

Rozhledna Havran: Přijďte se podívat! [online]. Tachov: Klub vojenské historie a sportů Tachov, 2013 [cit. 2021-12-20]. Dostupné z: http://rozhlednahavran.cz/web/

SOUKUP, František. Zavražděni za vesnicí, ale pohřbeni před vesnicí. Tachovský deník [online]. Vltava Labe Media, 2020(30102020), 1 [cit. 2021-12-20]. Dostupné z: https://tachovsky.denik.cz/ctenar-reporter/zavrazdeni-za-vesnici-ale-pohrbeni-pred-vesnici-20201030.html

Státní hranice a pohraniční turistika [online]. Prostějov: Zdeněk Šmída, 2016 [cit. 2021-12-20]. Dostupné z: https://www.zdeneksmida.cz/

Tachovsko: krajina mojí duše [online]. Tachovsko: Geoloci, 2013 [cit. 2021-12-20]. Dostupné z: https://www.tachovsko.com/

Tachovsko: krajina v paměti/paměť v krajině: katalog k výstavě [online]. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2014 [cit. 2021-12-20]. ISBN 978-80-261-0423-0. Dostupné z: http://www.antropologie.org/sites/default/files/publikace/downloads/tachovsko_publikace_final.pdf

Wikipedie [online]. 2021. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lesn%C3%A1_(okres_Tachov)

Wikipedie [online]. 2021. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lesn%C3%A1_(z%C3%A1mek)

Wikipedie [online]. 2021. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lesensk%C3%A1_l%C3%ADpa