Arménie - jezero a město Sevan

Jedním z míst, kam jsem se v roce 2009 při své cestě po Arménii podíval, bylo jezero Sevan, vzdálené asi 60 km od Jerevanu. Cesta autem z hlavního města Jerevan trvá přibližně jednu hodinu.

Jezero Sevan, zvané díky svým tyrkysovým vodám „modrá perla Arménie“ nebo „modré oči Arménie“, se nachází v nadmořské výšce asi 1.916 metrů a skoro ze všech stran je obklopeno horami. Jedná se o největší jezero na Kavkaze a jedno z největších a nejvýše položených vulkanických jezer na světě. Jezero Sevan je známé v Arménských zdrojích jmény Geghama Tzov a Gegharkouniats Tzov (jezero Gegham a jezero Gegharkounik).

Vodní plocha má rozlohu okolo 1000 km2 (hladina kolísá). Jezero je necelých 80 km dlouhé a v jednom místě až 30 km široké. Hloubka je však pouze několik desítek metrů (asi 40 m, nezkoušeli jsme to). Díky své rozloze nahrazuje Arménům moře. Ústí do něj 28 krátkých řek. Vytéká však jen jedna, říčka Hrazdan, na které byla postavena tzv. Sevano-Hrazdanská kaskáda. Výsledkem je jedna vodní elektrárna vedle druhé. Koryto toku bylo rozšířeno, což byla hlavní příčina poklesu hladiny. Odtok z jezera byl moc velký, proto byl vyprojektován 48 km dlouhý tunel, který do Sevanu přivádí vodu z řeky Arpy. Břehy jezera přibližně určují hranici národního parku, který vznikl pro ochranu krásné přírody a pro život zvířat a rostlin. V jezeře se vyskytuje 29 druhů lososů, včetně některých, které žijí pouze zde, jako je například Salmo ischchan (Pstruh sevanský).

My jsme se nacházeli převážně na západním břehu, poblíž novodobého města Sevan, u vjezdu na skalnatý poloostrov Akdamar, vybíhající do jezera. Ještě v roce 1952 to byl přitom ostrov. Poté však klesla voda kvůli sovětské hydroelektrárně téměř o 20 metrů a z ostrova se stal poloostrov plný pláží a parků. Měli jsme štěstí na hezké počasí a tak jsme se ohřívali na sluníčku, prohlíželi si krásné jezero, barvu jeho vody i okolních skal a horizont krajiny.

Poloostrov není velký, a tudíž naší pozornosti nemohl uniknout klášter Sevanavank. Po snídani se vydáváme na jeho prohlídku. Jedná se o dva kostely vedle sebe. Chrámy St. Arakelots (sv. Arakelotse) a St. Astvatzatzin (sv. Matky Boží) byly postaveny v roce 874 a sponzorovala je sunitská princezna Mariam. Po několik století byl klášter významným církevním centrem a byl navštěvován poutníky z celé Arménie. Prohlížíme si ornamenty na stěnách a khatchkary v okolí. Celé to zde působí prostě, přehledně, ale také tajemně. Z nadhledu, na vrcholu poloostrova, pozorujeme jezero Sevan a okolní hory. Po cestě zpět si na úpatí kopce prohlížíme budovy, z nichž jedna je patrně klášterní jídelna a druhá škola, ubytovna nebo něco podobného. Objekty jsou funkční a slouží svému účelu.

Khatchkary (chačkary,kačkary) jsou kamenné kříže, které byly nedílnou součástí středověkého arménského skulpturálního umění. Ozdobný kříž (khatch v arménštině) byl sekán do obdélníkových desek nebo přímo do skal. Styl a vzhled křížů se liší dle staletí, ve kterém byly provedeny a také podle autora. Tyto ornamentální kříže by se daly přirovnat k našim smírčím kamenům. Na rozdíl od nich ale nepřipomínají události tragické, nýbrž byly pořízeny při významných událostech.

Při cestě do stejnojmenného města jsme u hlavní silnice objevili objekt s názvem „Bohemia Resort“. Jedná se o celkem luxusní hotel s bazénem. Majitel je Armén, který podniká v Praze. Do hotelu jezdí údajně spoustu českých turistů. Nás však zajímalo něco jiného - točí se tady pivo Chodovar. Bohužel bylo zavřeno. Sezóna ještě nezačala.

Na závěr návštěvy této oblasti jsme si prohlédli asi 2 kilometry vzdálené, sedmnáctitisícové město Sevan. Moc se nám však nezdálo hezké. Tvoří ho shluk polorozpadajících se paneláků ze sovětské doby, proti kterým jsou naše sídliště krásná a elegantní. Na okraji města, hned vedle obytných domů, jsme pozorovali pasoucí se krávy a koně. Všechno má své kouzlo.

Arménie - jezero a město Sevan na mapě